První liberecké referendum o prodeji technických služeb a posledního strategického majetku nemá žádný závazný výsledek. Hlasovat přišlo 17% lidí. K tomu, aby závazné bylo, bylo zapotřebí účasti 35% libereckých voličů, což představuje více než 28 tisíc občanů. I přes politicky motivovaný bojkot referenda ze strany vedení radnice dorazilo hlasovat 13 599 Liberečanů a téměř všichni se vyslovili proti privatizaci městských podniků a nemovitostí.

Aby bylo liberecké referendum závazné, muselo by k němu přijít o 15 tisíc lidí více. Z těch, co k volebním urnám dorazili, se zhruba 97% vyslovilo proti prodeji libereckého letiště, posledního strategického majetku, ale také například Technických služeb města Liberce.

Bylo jich 13,6 tisíc, což například představuje více než dvounásobek voličů, kteří dali v posledních volbách hlas současné primátorce Martině Rosenbergové ( ČSSD) nebo ekonomickému náměstku Jiřímu Šolcovi z Liberce občanům. Ten už ale v médiích oznámil, že bude minimálně prodej technických služeb prosazovat.

Liberecké referendum vzniklo na základě petice, kterou inicioval přípravný výbor referenda, v němž figurovala i opoziční Změna pro Liberec. Zástupci referenda sebrali podpisy devíti tisíc občanů a radnice tak musela referendum vyhlásit, ač velká opozičně smluvní koalice na liberecké radnici  (ČSSD, LO, USZ, ex-VV +ODS) prohlasovala, proti záměru přípravného výboru, aby referendum neproběhlo s parlamentními volbami, což je v rozporu s judikáty Nejvyššího správního soudu.

Zástupci přípravného výboru se pak nestihli odvolat v řádném termínu a referendum bylo vyhlášeno na 4. října. Radnice se k referendu samotnému stavěla velice vlažně a pro jeho propagaci neučinila téměř nic.