Referendum je za dveřmi, proto je nejvyšší čas se rozhodnout, jak naplnit svoji občanskou odpovědnost.
Možností je celkem 13:
1. – 12. U každé ze tří otázek vybrat jednu ze čtyř možností
a) volit ANO,
b) volit NE,
c) nevolit ANO ani NE a zdržet se tím hlasování,
d) volit ANO i NE a zneplatnit tím hlasovací lístek.
13. Nejít k referendu.
Ten, kdo se rozhodne pro odpověď ANO, by měl vědět, že vítězstvím této odpovědi by bylo rozhodnutí závazné a muselo by se také realizovat, ať to stojí, co to stojí. Např. v případě letiště by se muselo letiště prodat nebo pronajmout nebo zastavit za cenu, která by odpovídala poptávce, jinými slovy byla by to cena nízká. Proto před odpověďmi ANO varuji.
Ten, kdo se rozhodne pro odpověď NE, by měl zase vědět, že by se naopak veškeré operace s majetkem, který je předmětem referenda, navždy zapověděly, ledaže by některé další referendum tyto operace odblokovalo. Domnívám se například, že by v případě letiště musely být vypovězeny všechny nájemní smlouvy na dobu delší než jeden rok a o letiště by se muselo starat a provozovat je výlučně město. To stejné platí o majetku ve třetí otázce. Co se týče NE v případě TSML, zde tak výrazné riziko nehrozí, ale může se zkomplikovat do budoucna jakákoliv transformace TSML na jinou právní formu. Proto se nekloním k žádné z odpovědí NE.
Zdržet se hlasování (nezatrhnout ani ANO ani NE) nebo hlasovat neplatně (zatrhnout obě odpovědi) vyjde z pohledu ovlivnění výsledku referenda nastejno. V obou případech se jedná o účast v referendu, tj. plnění povinné 35% hranice platnosti referenda, a v obou případech se ztěžuje vítězství jedné z odpovědí. Zvítězí totiž ta odpověď, která získá nadpoloviční většinu ze všech odevzdaných hlasovacích lístků, tj. včetně těch neplatných i těch zdržených se hlasování. Může se tak stát, že nadpoloviční většinu nezíská ani ANO ani NE. Příklad: ANO 20, NE 45, neplatných 10 a zdržených se hlasování 25 ze 100 odevzdaných lístků.
Poslední variantou je nejít k referendu. Ten, kdo se pro ni rozhodne „hlasuje“ pro neplatnost referenda, neboť přispěje k nepřekročení hranice 35% účasti.
Ten, kdo chce, aby nezvítězila žádná z odpovědí ANO nebo NE, má na vybranou. Buď se referenda nezúčastní, nebo vhodí do urny lístek bez zatržených odpovědí nebo se zatrženými oběma odpověďmi.
Já sám jsem se po delší úvaze rozhodl, že se referenda nezúčastním, neboť mám zato, že u všech tří otázek jsou rizika spojená jak s odpovědí ANO, tak s odpovědí NE příliš vysoká. Přesto si v případě letiště myslím, že více než dvacetiletá bezradnost mnoha zastupitelstev je dostatečnou legitimací k tomu, aby o jeho osudu místní referendum rozhodlo. To by však nemělo rozhodovat o konkrétní majetkoprávní operaci (prodej nebo pronájem), nýbrž o způsobu jeho dalšího využití, tj. zda se má letiště zachovat nebo pozemky věnovat bydlení či průmyslu apod. Takové referendum se musí dobře připravit, musí na něm být v zastupitelstvu a ve veřejnosti shoda a musí se občanům dát co nejvíce informací ke kvalifikovanému rozhodnutí.