Město Liberec a stát se setkají u soudu kvůli prominutí sankce, která vyplývá z porušení smlouvy se státem, kterého se dopustila předchozí vláda v čele s ODS a Jiřím Kittnerem. Ačkoliv na sklonku minulého roku uznal Liberec svůj závazek vůči státu a požádal o ministerstvo financí o prominutí, nyní, když ministerstvo odmítlo, nechce nic platit. Proto bude muset rozhodnout soud. Jindy se ale městu do soudních sporů příliš nechce. Například když jde o zakázku pro Syner.
Hospodaření města si vyžádalo dluhopisy
Úřad pro věci zastupování státu ve věcech majetkových udělil městu rekordní pokutu téměř 19 milionů za porušení smlouvy o převodu nemovitosti ze státu na město. Stalo se tak v roce 2010, když byly vydány dluhopisy v hodnotě dvou miliard korun a Liberec dál do zástavy svůj nemovitý majetek včetně budovy Uranu, kterou získal v minulosti od státu a smlouva její budoucí zastavení zakazovala.
Příčinou dalšího mnohamilionového závazku, který hrozí ještě více zatížit už tak zruinovanou městskou kasu je rozhodnutí rady z roku 2010, kterým se budova Uranu stala zastaveným majetkem kvůli vydání dluhopisů. Tehdy vládla ODS, ČSSD a Unie pro sport a zdraví. Primátorem byl Jiří Kittner z ODS, který měl na starosti i městskou ekonomiku.
Ve smlouvě, která budovu Uranu v hodnotě 35. milionů korun v minulosti převáděla ze státu na Liberec bylo několik podmínek, které město nesmí porušit. Jednou z nich například bylo, že budova musí nejméně po dvacet let nadále sloužit pro úřednické účely, nebo že nesmí být zastavena. Proto Úřad pro věci zastupování státu ve věcech majetkových obvinil město z porušení smluvní dohody a soud uložil zadluženému Liberci pokutu ve výši 18,64 milionů korun.
Dluhopisy z roku 2010 byly vydány jako reakce na dvoumiliardový městský dluh. Ačkoliv byl Liberec ještě v devadesátých letech velice bohatým městem – od státu mu připadl obrovský majetek po odsunutých Němcích – dostal se v posledních letech do obrovských finančních potíží a je dnes nejzadluženějším městem v zemi. Na vině jsou zejména investiční akce jako například výstavba Tipsport arény nebo MS v lyžování, které město zadlužily a na kterých naopak vydělávaly firmy spojené s některými zdejšími politiky.
Stejná částka, dvojí přístup
Současné vedení města, které je nyní připraveno jít k soudu, není tak odvážné vždycky. Například ve sporu o zakázku na revitalizaci Soukenného náměstí, kterou na poslední chvíli před volbami 2010 vypsalo vedení pod ODS a Jiřím Kittnerem a kterou vyhrála společnost Syner (když bylo nemálo uchazečů na základě formálních chyb z výběrového řízení vyřazeno), do soudního sporu jít nechtělo a vyhovělo Syneru. Podoba dnešního náměstí i jeho stav sotva pár měsíců od předání vyvolaly v Liberci silnou kritiku.
Po volbách v roce 2010 zakázku zrušil nový primátor Jan Korytář ze Změny pro Liberec. Argumentoval tehdy katastrofálním stavem městské kasy i absencí skutečného plánu na revitalizaci všech libereckých náměstí. Nicméně firma Syner se odvolala u ÚOHS a ten městu za zrušení zakázky uštědřil pokutu zhruba 100 tisíc korun. Korytář byl připraven hájit pozice města u soudu. Nové vedení (po odvolání Změny pro Liberec) s primátorkou Martinou Rosenbergovou v čele následně soudní spor odmítlo. Přitom se jednalo o zhruba stejnou částku – revitalizace Soukenného náměsti stála cca 18 milionů korun.
