Tomáš Hampl na webu ODS uveřejnil svůj pohled na výsledek a smysl práce Vize pro Liberec, kterou zadal bývalý primátor Liberce Jan Korytář. Podle něj šlo spíše než o vytvoření vize o provizi pro několik lidí z Technické univerzity v Liberci – protože její výstupy nejsou v současném stavu přípravu územního plánu přímo použitelné. Tomáš Hampl se mýlí. Vize pro Liberec přinesla spoustu nových pohledů jak na budoucnost Liberce, tak přímo na koncept územního plánu vzniklý na základě zadání vedení města ODS a ČSSD v letech 2009-2010. 

To, co z vize vzešlo, jsme se s kolegy pokusili shrnout v článku Tři poučení ze studentských vizí v červnu roku 2011. Stálo investovaných 636 tisíc za to? Získali jsme vizi dávající představu o tom, jak by se Liberec mohl nebo měl v následujících letech vyvíjet. Můžeme nyní o této vizi diskutovat, můžeme hodnotit její silné a slabé stránky, ale hlavně: jde o první vizi rozvoje celého města, která zde za uplynulých 20 let vznikla.

Důsledky rozvoje bez vize, bez představy, kam jdeme, potkáváme dnes a denně: jednu díru v centru města zaplnila budova svými proporcemi nezapadající do centra města (Plaza), za to nám ale vznikla díra nová; průmyslové zóny byly zaplněny logistickými centry a obchodními domy – ani na jednom z těchto druhů podnikání přitom rozvoj města dlouhodobě stát nemůže a koncept územního plánu navrhl zastavět celou kotlinu Liberce od lesa k lesu.

Výsledkem práce Vize pro Liberec je navíc několik analytických studií, jednou z nich je i oponentní studie k demografické studii, o kterou obhájci konceptu územního plánu opírali své volání po zástavbě většiny volného prostoru, který nám tu ještě zbývá. Výsledky této studie posloužily při hledání odpovědi na otázku, jestli do návrhu územního plánu dát cílovou velikost 106 nebo 120 tis. obyvatel. Je tedy zřejmé, že vedle dlouhodobějšího významu má práce vykonaná týmem TUL jasný smysl i nyní.

Na závěr podotýkám, že využití výsledku práce vize hodně záleží na vedení města, my bychom její práci nejspíše využili více – jenže už vedení města nejsme a není naší vinou, že současné vedení města na dalším zhodnocení této práce nepracuje.

Jaromír Baxa, městský zastupitel za Změnu pro Liberec

Post Scriptum:
T. Hampl v článku zamlčuje, že původně měla externí poradenství k územnímu plánu zajišťovat za téměř 2 mil. Kč firma Investorsko inženýrská. Částka pro II je více než trojnásobná než částka pro Technickou univerzitu. Smlouvu pro II jsme během toho, co jsme byli ve vedení města vypověděli.

Odkaz na web projektu Vize pro Liberec: www.vizeliberec.cz
Publikace Střed Liberce v proměnách staletí odkazující na práci vzešlou z Vize Liberec na webu www.liberec-reichenberg.net.cz