V podvečerních hodinách v úterý 24. ledna proběhla v prostorách Technické univerzity v Liberci (TUL) již druhá veřejná diskuse, kterou pořádala místní skupina iniciativy ProAlt. Téma odpovídalo zvolenému prostředí – vysoké školy a „reformy“, kterými se chystá akademické prostředí svázat současná vláda. V den, kdy byl prezident Václav Klaus „pobouřen tím, co si to ten akademický svět dovoluje“, se k debatě na TUL, kde vystoupil její emeritní rektor, profesor David Lukáš a zástupkyně Akademie věd České republiky a iniciativy ProAlt, Alice Anna Červinková, sešlo na 45 občanů.

Úvodní slovo si vzala koordinátorka libereckého ProAltu, Štěpánka Klímková, odborná asistentka na TUL. Přivítala přítomné a shrnula události posledních dnů, zejména situaci na Univerzitě Karlově v Praze, kde studenti spolu s pedagogy i jejím vedením, vyjádřili svůj rozhodný odpor proti snahám současné vlády na zásadní restrukturalizaci českého vysokého školství. Liberecký ProAlt podporuje studenty, pedagogy i zaměstnance vysokých škol, kteří se staví proti komercionalizaci vzdělání a narůstajícímu vlivu kapitálu a politického establishmentu v akademickém prostředí.

Jako druhá vystoupila zástupkyně iniciativy ProAlt a pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd, Alice Anna Červinková. Ta ještě jednou pohovořila o situaci v Praze, ale i v ostatních místech republiky, kde se akademická obec bouří proti neoliberálnímu tlaku na univerzity ze strany současné pravicové vlády. Zmínila i situaci v zahraničí, zejména ve Velké Británii, kde obdobné protesty studentů a univerzitních pracovníků dosahují obřích rozměrů. Kritiky se dostalo i prezidentu Klausovi za jeho (opět) podivné chápání akademického světa a svobody i všem těm, kteří vidí v „manažerském“ a „volnotržním“ přístupu k otázce vysokých škol spásonosné řešení.

S obsáhlou a zajímavou přednáškou navázal emeritní rektor liberecké univerzity, profesor David Lukáš. Ten se ve svém příspěvku zamyslel nad historií i původním smyslem univerzity v evropské kulturní tradici a z vlastní zkušenosti přiblížil účastníkům diskuse model fungování univerzit amerických. I v příspěvku profesora Lukáše zazněly obavy i nesouhlas s chystanou reformou současné vlády a potřeba zachování veřejného charakteru univerzitního vzdělání i prostředí. Leitmotivem Lukášova příspěvku bylo sdělení, že reforma má být návratem k původní formě, nikoliv násilným přerodem k novému, v tomto případě „volnotržnímu“ a privatizačnímu, řešení.

Většinu více jak dvou a půl hodinového setkání ovšem tvořila diskuse mezi přítomnými. Účastnili se jí studenti TUL, její pedagogové (mezi nimi například i filosof Václav Umlauf) a rovněž občané Liberce, kteří na debatu přišli. Mezi příspěvky byly zmíněny neblahé zkušenosti s pronikáním veřejného sektoru do vzdělání ze zahraničí, stejně jako obavy, aby vysoké školství nedopadlo v Čechách podobným způsobem jako ostatní veřejné sektory, které nemálo očesala neviditelná ruka trhu a předem připravené privatizační tunely. Panoval soulad nad tím, že slabší sociální situace nesmí být překážkou na cestě ke vzdělání, na čemž ve finále bude bita společnost sama. Debata byla i kolem Dobešova návrhu na posílení moci správních rad univerzit nebo nad tím, v jakém stavu je kvalita českého vzdělání a jak docílit jejího navyšování.

V pořadí druhá debata libereckého ProAltu dodala jejím organizátorům na odhodlání připravit podobná setkání i na příště. Stejným impulsem je ale i arogance (ruku v ruce jdoucí s nekompetentností) současné vlády, se kterou z po staletí vybojovaných práv většiny chce učinit jen privilegia pro úzkou skupinu populace. A to nejen ve vysokém školství.

Jaroslav Tauchman