Ve čtvrtek 27.10. proběhlo v Liberci další zasedání zastupitelstva. Doba, kdy měli zastupitelé odmáváno za hodinu, je v Liberci definitivně pryč a ani toto zasedání neskončilo, jak je v posledních měsících zvykem, před jedenáctou hodinou noční. Přineslo I několik významných střetů mezi vládnoucí malou/velkou koalicí a opozicí. Občané se dozvěděli, jaké že odměny berou politici v liberecké nemocnici, jakým způsobem město, de facto „postaru“, privatizuje veřejný majetek, kde všude se bude v rozpočtu muset škrtat a kdo že za to může.

V úvodu vystoupil ředitel liberecké záchranky, aby zastupitelům představil projekt výstavby nového střediska záchranné služby na území libereckého letiště. Upozornil na stísněné podmínky, ve kterých musí liberečtí záchranáři vykonávat svou odpovědnou a vyčerpávající práci. Nicméně po zkušenostech z 90.let, kdy firma Syner měla pro město stavět podobné centrum u sídliště Kunratická (více zde ), musel čelit několika dotazům, napříč politickým spektrem.

Po řediteli liberecké záchranky, vystoupil šéf liberecké Unie pro sport a zdraví Jiří Veselka, od léta generální ředitel liberecké nemocnice (více zde ), aby seznámil přítomné s ekonomickým stavem tohoto zařízení. Pravděpodobně nejzajímavější byly pak Veselkovy odpovědi na dotazy Jana Korytáře ohledně výše odměn pro něj, Jiřího Kittnera, ale i dozorčí radu složenou z politiků ČSSD. Informovali jsme Vás v samostatném článku – zde.

Po vystoupení občanů, kteří poukazovali například na rozdíly mezi tvrzením politiků a možnosti mluvit na zastupitelstvu a jednacím řádem, přišly na řadu prodeje nemovitostí. Zde se střetla vládnoucí koalice ČSSD, Liberec občanům, VV a část USZ, která vládne za podpory ODS se Změnou pro Liberec (ZpL). Té se zásadně nelíbil postup při privatizaci budovy při ZŠ Švermova.

Jaromír Baxa ze ZpL pak zejména Jiřímu Šolcovi vytýkal to, že se město původně rozhodovalo na základě znaleckého posudku, který platil samotný nákupčí (Vysoká škola Karla Engliše), navíc že v posudku byly uvedené nepravdivé údaje (např., že školní budova není pronajímána – pronajímá si ji právě VŠ Karla Engliše). Město posléze nechalo udělat ještě jeden znalecký posudek a na základě toho a po dohodě s nákupčím zvýšilo cenu z devíti na jedenáct milionů.

I to se ale nezdálo zástupcům Změny pro Liberec jako dostatečné a poukazovali na fakt, že např. u prodeje Simonovi vily na Husově ulici město privatizaci inzerovalo, ale nyní tak neučinilo. Vedení bylo vyzváno, ať tak učiní, že by se se tak zvedla cena objektu a tím i přísun peněz do městské kasy. Pranýřován byl rovněž směšně nízký nájem, který tato komerční a úspěšná firma městu platí (což bylo dohodnuto ještě za vlády ODS). Podle představitelů ZpL zavání předem dohodnutou transakcí. Náměstek Šolc na to zareagoval, že tentokrát peníze na inzerci město nemělo.

Pomocí hlasů smluvně-opoziční ODS se nakonec podařilo školní budovu na Švermově ulici prodat, tak jak bylo předloženo. Nikoho ani nezajímala, jako ostatně v Liberci tradičně, identita nabyvatelů. Ta je spojena s osobou podnikatele a rychlodoktora z plzeňských práv Jana Haragonzza, který čelí obžalobě z korupce, tunelování bank a podniků a napojení na organizovaný zločin, spojený je, podle orgánů čiiných v trestním řízení i s tzv. justiční mafií.

Haragonzzo sice nedávno převedl svoje vlastnictví na akcie, které dnes drží někdo jiný, nicméně lze předpokládat, že i nyní drží ve škole svůj vliv. V orgánech školy zasedali i vlivní členové ODS, další zde přednášeli, jako například Jiří Kittner. Zaznělo, že zejména Liberec občanům před volbami deklaroval, jak změní systém prodeje budov, ale jak je prý vidět, mění jej někdy a když se to (ne)hodí.

Diskuse se také strhla ohledně rozpočtových opatření, která se nelíbila Změně pro Liberec, která argumentovala tím, že ne každá úspora se městu musí vyplatit. Když například město bude šetřit na právních a analytických službách, může se stát, že nedojde k prošetření některých kauz z minulosti a smluv s nimi svázaných, které táhnou městský rozpočet ke dnu. Jaromír Baxa například upozorňoval na to, že některé smlouvy s dodavateli jsou několikrát dražší než v dalších, podobně velkých městech. Tomu oponovali např. Jiří Kittner a David Václavík z Liberce občanům.

Okolo zamýšlené komunikace k bytovému domu ve Zborovské rokli, našli zastupitelé shodu. Jako prvním přišel s odmítavým, evidentně pečlivě připraveným stanoviskem zastupitel Tomáš Hampl z ODS. K němu se posléze přidali i další, napříč politickým spektrem. Podle Hampla by tato komunikace mohla ohrozit nejen sousední projekt IPRM, ale i bezpečnost zejména pro děti a mládež, které po generace (dnes bohužel již roky městem zanedbávanou) Zborovskou rokli využívají. I díky tomuto nebyl bod přijat.

Místy až trapná diskuse se protáhla ohledně neochoty některých zastupitelů (Rutkovský, Dzan – oba USZ) podpořit vznik osadního výboru v Rudolfově. Zmínění zastupitelé zajisté mají pravdu, že takto úzký počet občanů (sedm žadatelů) jistě nepředstavuje zastoupení všech občanů této horské čtvrti, ale na druhou stranu jsou jediní, kteří se o to snaží. Přítomné opravdu až překvapilo, jak je tento, na první pohled neproblematický bod, důvodem k tak vášnivé diskusi.

Posledním bodem, u kterého se rozhořela debata zejména mezi náměstkem Jiřím Rutkovským z USZ, Jiřím Kittnerem a Jiřím Šolcem na straně jedné a zástupci Změny pro Liberec a Zuzanou Kocumovou na straně druhé, bylo odvolání posledně jmenované z představenstva Sportovního areálu Ještěd. Zatímco Rutkovský za jejím odvoláním nevidí osobní či politické spory (ač byla nahrazena jeho dlouholetým kamarádem –zde), ale problémy profesní a profesionální, spatřují v tom jeho političtí protivníci opak a další krok vládní koalice k odstřižení opozice od zásadních informací ve věci klíčové městské akciovky.