Systém zastupitelské demokracie, tak jak se vyvinul v naší zemi po „Sametové revoluci“, přestává pomalu ale jistě fungovat. Podivný název, jako kdyby skutečná revoluce, která něco opravdu změní, mohla být sametová.
Nedávno jsem narazil v jednom textu v souvislosti s libereckou ODS na formulaci „kultivovaná arogance“. To je snad ještě nesmyslnější spojení.
Aroganci kohokoliv vnímám jako něco naprosto negativního, co může být ve svých projevech sice různé, tedy intelektuální nebo naopak primitivní až hrubé, ale nikdy kultivované. No, autor se zřejmě snažil přívlastkem „kultivovaná“ alespoň trochu zlepšit image tamějších politiků, pro které se druhá část tohoto označení stala v otázkách komunikace s občany města určitým synonymem pro jejich působení na radnici.
V této souvislosti je zajímavá otázka, kdo vlastně vládne v Liberci. Po nechvalně známém dubnovém odstranění primátora Korytáře a radních z vítězného uskupení Změny pro Liberec vznikla na radnici menšinová koalice pod vedením místní ČSSD. Jednoduchými počty dojdeme k výsledku, že je tato koalice odkázána na podporu zastupitelů ODS. Přes vehementní ujišťování všech zúčastněných o neexistenci jakési formy místní opoziční smlouvy (z celostátní úrovně též nechvalně známé), je zřejmé, že bez vůle ODS, komunistů, nebo odstraněné Změny není řízení města možné.
Na skutečnosti, že podobná dohoda musí existovat, nemohou nic změnit ani podrážděná reakce primátorky Rosenbergové při zasedání zastupitelstva na poznámky profesora Šedlbauera, ani všechny ostatní pokusy tuto tajnou dohodu popírat. Chování jednotlivých politiků a především hlasování o sporných kauzách, při kterých se legalizují a dotahují „obchody“ z minulosti, hovoří jasnou řečí. Dalším důkazem je nesporně i jmenování ředitele a ekonomického náměstka Krajské nemocnice.
Poté, co již po krátké době nové vedení z ČSSD vykazovalo několika milionové ztráty (přestože v minulém období prosperovala nemocnice velice dobře), rozhodlo krajské zastupitelstvo dosadit na místo generálního ředitele bez výběrového řízení Ing. Veselku, předsedu Unie pro sport a zdraví. Zasvěcení vědí, že tato strana je tzv. „B“ liberecké ODS. Ing. Veselka pak povolal na místo ekonomického náměstka bývalého dlouholetého primátora Liberce Ing. Kittnera a kruh se opět uzavřel.
Celá věc se stává opravdu pikantní ovšem teprve ve chvíli, kdy byl Ing. Kittner obžalován v souvislosti s vyváděním majetku města v hodnotě cca. 17 milionů. Že se bývalý primátor na dotazy novinářů brání a pokládá se za nevinného je celkem logické a musíme si v této kauze počkat na verdikt soudu. Co občana ale překvapí, jsou právě reakce ostatních politiků. Zástupci ČSSD se za Ing. Kittnera, v té době ještě předsedu liberecké ODS, postavili jako jeden muž. Zmínil bych v této souvislosti především vyjádření hejtmana Libereckého kraje, který na dotaz novinářů, zda by neměl být Ing Kittner za těchto okolností odvolán, sdělil doslova:
„Připomínám, že bývalý primátor a současný krajský zastupitel vyhrál legitimní výběrové řízení na místo ekonomického náměstka ředitele. Zatím máme informace o obvinění pouze z médií, a proto nechci do rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení nic předjímat. Ctím presumpci neviny a žádné unáhlené opatření v tomto směru v nemocnici nechystáme.“ (pro aktuálně.cz ze dne 21.9.)
Ve svém dalším vyjádření sděluje Stanislav Eichler, že poznal Ing Kittnera jako dobrého ekonoma ještě v době, kdy působil ve firmě Syner a že trestní oznámení ještě neznamená vinu. V jiném rozhovoru rozvíjí dokonce teorii o podání trestního oznámení sesazeným primátorem Korytářem jako akt pomsty, za to, že „musel odejít z radnice, protože na tuto funkci nestačil.“
Dlužno dodat, že trestní oznámení sice bylo podáno skutečně Janem Korytářem, ale již zhruba před dvěma roky, takže se stěží mohlo jednat o pomstu za sesazení z primátorského postu, které se odehrálo letos v dubnu. Je bezesporu pravdou, že trestní oznámení, které v této zemi podává každý na každého kvůli všemu možnému a často i jako protiváhu k probíhajícímu vlastnímu stíhání není ještě důkazem viny.
Vznesení obžaloby policií po téměř dvou letech vyšetřování v této kauze má ale zcela jinou váhu. Na závěr snad již jen jak to bylo s tím legitimním výběrovým řízením, které měl Ing. Kittner vyhrát. Jednou větou, žádné se nekonalo, tedy přesněji, bylo vyhlášeno, ale vzápětí zrušeno a Ing Kittner byl na toto místo jednoduše jmenován. Rád bych zdůraznil, že tato informace proběhla médii a není proto žádným zákulisním tajemstvím. Protože je kauza krajské nemocnice v posledních měsících ostře sledovaná, ví to v kraji snad každý, tedy kromě libereckého hejtmana.
Touto malou exkurzí do tajů liberecké politiky jsem chtěl jen dokumentovat, jak vzdálená je praxe české demokracie od teoretických základů té zastupitelské. V případě liberecké ČSSD se jedná o explicitní porušení předvolebních proklamací, protože jednou z těch stěžejních byl právě slib voličům, že nedojde k žádné koalici a ani spolupráci s místní ODS. Jinými slovy, zákonně zvolení zástupci lidu si stejně dělají co chtějí a s oblibou především to, co se jim zrovna hodí.
Zřejmě si již málokdo dělá iluze o tom, že by to bylo jinde v republice jinak. Zbývá tedy otázka, co s tím? Jsou-li obě naše velké strany takto zkorumpované a jejich čelní představitelé sledují přednostně své vlastní zájmy, jak může obyčejný řadový občan tento stav změnit? Myslím, že jediná cesta vede přes angažovanost každého jednotlivce. Do politiky, a to především komunální a krajské, se musejí dostat nová občanská uskupení, nezatížená stranickými strukturami a bez propojení na podnikatelské kruhy, mám na mysli především ty, které v úzké spolupráci právě s nyní vládnoucími politiky odčerpávají společné finanční prostředky.
Ukazuje se, že míra prosperity a životní úroveň dané společnosti, tedy alespoň v takzvaných vyspělých zemích, není dána prioritně levou nebo pravou orientací vládnoucí politické strany. Opusťme proto klidně základní rozdělení, kdy doufáme, že svým hlasem pro ČSSD posílíme sociální prvky v chodu společnosti a volbou ODS nebo TOP 09 podpoříme podnikatelskou sféru a tím i pracovní příležitosti. Jedná se o naprostou iluzi.
Nejdůležitější a rozhodující faktor představuje morální a charakterový profil politiků, který je určující pro míru korupce, tedy kolik finančních prostředků se rozplyne. Přitom se nejedná pouze o tu skutečnou ztrátu finanční, ale i o hlubokou frustraci drtivé většiny této společnosti, která tento zisk sice vytváří, ale nic z něho nemá. Tento obecně známý fakt je vysoce demotivující, demoralizující a vytváří ve společnosti silné sociální napětí.
Považuji proto za nezbytné, podobně jako byla v listopadu 1989 ukončena vláda jedné strany, ukončit nyní při nejbližší příležitosti, jako první důležitý krok k ozdravění naší společnosti, vládu těchto dvou velkých stran, které prokázaly již dostatečně svou nereformovatelnost a neschopnost tento stát řídit.
