V Liberci se odehrála pravděpodobně nejrevolučnější politická změna za posledních 21 let. Město, které proslulo už ani neskrývaným propojením politiky a soukromého byznysu, má nové vedení v čele a primátora, který vzešel z neziskového sektoru a do očí veřejnosti se zapsal jako často vysmívaný, pomlouvaný, nenáviděný, ale hlavně neúnavný kritik libereckého politického prostředí. Zdá se, že pod Ještědem do sebe narazily dva světy. I včerejší volba primátora, kterým se stal Jan Korytář, jakoby toho byla důkazem a výpovědí.

Největším příkladem dvojího a dosti rozdílného politického nazírání chod a správu obce se zřejmě staly kandidátské i „děkovací“ projevy dvou zastupitelů, kteří se ucházeli o primátorský post, tedy Jana Korytáře za Změnu pro Liberec a Tomáše Hampla z ODS.

Ačkoliv si nový primátor v liberecké politické aréně vybudoval jméno zejména jako systematický a nesmířlivý kritik dvacetileté klientelismu, navíc podle svého vyjádření nechce rozhodně dělat žádné „tlusté čáry“ za minulostí, většina jeho projevu se věnovala prioritám a vizím, kam by měl Liberec směřovat.

A přesto, že si kandidát za ODS pochvaloval, že byl i na našem serveru vyzdvižen pro své osobní kvality, které by, podle něj, neměly chybět žádnému primátorovi, celý jeho projev byl o poznání agresivnější a působil, mírně řečeno, zapšklým a zakyslým dojmem. V děkovací řeči si neodpustil doporučení pro nového primátora, aby byl primátorem všech a ne jen „lobbyistických skupin z prostředí neziskových organizací“.

Skoro by se chtělo říci, že je na místě vzít svá slova o přednostech a kultivovanosti Tomáše Hampla, zveřejněná v analýze kandidátky ODS z letošního léta, zpět. Odcházející primátor Jiří Kittner, alespoň na včerejším zasedání, svůj odchod do opozičních řad zvládl důstojně, nový primátorský kandidát za ODS Tomáš Hampl, svou (jistě očekávanou) prohru nikoliv.

Ale co je podstatnější a významnější než projevy osobní nevraživosti a antipatií mezi jednotlivými libereckými politiky. Možná je to skutečně doložení toho, že někteří veřejní aktéři opravdu nedokážou chápat roli obce, demokracie, politiky samotné, jinak než jako možnost na vlastní obohacení, prostor pro zákulisní hry a prosazování zájmů ziskuchtivých skupin, falešné divadlo, kde se do jeho propadliště sypou peníze těch druhých pro ty nemnohé. Všichni politici se zaklínají demokracií, slušností a bůhví čím ještě, jen někdy (a často ve vypjatých chvílích, tak jako v životě obecně) vyplouvají na povrch pravé postoje a touhy.

Jak bylo řečeno, významnější politická změna v Liberci zřejmě za poslední dvě dekády neproběhla. Zda je příslibem skutečných změn a jestli vytyčí cestu pro lepší život pod Ještědem, neukáže, jak se tvrdívá, jenom čas, ale především nové vedení a ještě daleko víc samotná angažovanost ze strany lidí – občanů. Budiž jim dána, jak deklarováno, novou politickou reprezentací pomocná ruka i prostor…

Jaroslav Tauchman