Opět Vám přinášíme, po zasedání zastupitelstva města Liberce, přehled těch nejzajímavějších bodů, které se zde projednávali. Stejně tak chceme upozornit na výroky a proslovy účastníků zasedání, které by neměly utéct pozornosti veřejnosti. Tato rubrika nemá být koncipována jako rozsáhlá analýza jednotlivých zasedání zastupitelského sboru. Spíše má motivovat k většímu zájmu o konkrétní kroky zdejší radnice i o politiku obecně a liberecký veřejný život jako takový. A jaké že poslední zasedání libereckého zastupitelstva bylo? Otřesnější než leckdy jindy..

Byty za babku aneb jak město nechce vydělávat (?)

Radnice bez výběrového řízení, bez dražby prodala blok panelových domů v pavlovické Šimáčkově ulici. Jednalo se přitom o celek 63 bytů a navíc prostory pro lékařskou ordinaci. Město nepřipustilo žádnou diskusi, dokonce ani když se přihlásil zájemce, který za objekt nabídl cenu vyšší. Bez kompromisů a rychle zastupitelstvo pomocí hlasů vládnoucí koalice, ale bohužel i tří hlasů z SOS, prodalo tento blok za neuvěřitelných 26,5 milionu kroun, tedy v přepočtu zhruba 420 tisíc za byt. Což je v Liberci, kde se cena panelového bytu pohybuje kolem 1,5 milionu (i více), něco nehorázného. Navíc zde nebyly uvedena případaná cena za lékařskou ordinaci. Analogie s případem, kdy bylo obviněno 23 zastupitelů za prodej pozemků pod cenou je na místě.

Privatizace neprivatizovatelné zeleně a všechno, co bude pan ex-zastupitel a stranický kolega chtít

Pokud si někdo myslel, že nehoráznost návrhu, předloženého zastupitelstvu, kde bývalý zastupitel za ODS Jiří Zeronik chce koupit za velice výhodných,až podivně výhodných, podmínek park na Perštýně, je tak veliká, že snad nemůže projít, pletl. Nicméně díky vládnoucí koalici byl záměr tohoto prodeje odhlasován. Pan ex-zastupitel pravděpodobně získá park s odhadní hodnotou cca 13 milionů za 10 milionů a splácet ho bude, bez navýšení, po dobu deseti let, jeden milion ročně. Liberečtí tedy mohou přijít o další park, ač jim má být blahovolně dovoleno do něj v době, kterou uzná jeho budoucí majitel za vhodnou, možná, také vstupovat.Park byl přitom veden jako „neprivatizovatelná zeleň“.

Primátor města nepřipustil žádnou diskusi o návrhu, jak postupovat u podobných případů, kdy se privatizuje veřejná zeleň, označená jako neprivatizovatelná. Diskusi se snažili iniciovat zelení včele se zastupitelem Korytářem. Pro návrh hlasovala koalice jednotně jako jeden muž. Pro tento podivný návrh se vyslovili i někteří z SOS, jasně jej odmítla KSČM a SZ.
Zároveň byl, jaká náhoda, odhlasován (opět jednotně koaličními hlasy) i návrh zřídit dotační fond na stravování v soukromých školách. Firma pana Zeronika tak patrně získá dotaci na stravování pro své žáky, celých 18,50 Kč na oběd a tedy 804 195, – Kč za rok (další, křesťanská škola dostane jen 10 Kč na oběd a dotaci jen cca 260 tisíc..). Od města tedy má dostávat téměř tolik, co mu bude splácet za podhodnocený park. A asi nebude náhodou, že firma, která bude ve škole zajišťovat stravování patří bývalému náměstkovi za ODS Pavlu Krenkovi…

IPRM – nad otazníky nad evropskými stamiliony

V dalším bodě bylo projednáváno administrativní zajištění IPRM, Integrovaného plánu rozvoje města, v jehož rámci má do Liberce dorazit téměř miliarda z evropských fondů. Původně měla být zhruba polovina z těchto peněz dána na realizaci megaškoly, kterou vyprojektovala původně dceřinná společnost Syneru, Investorsko – Inženýrská. Záměr projektu megaškoly byl nakonec, po krajských volbách, smeten ze stolu, přesto stál daňové poplatníky, díky politikům z ODS, kteří nepočítali, že by mohli ve volbách prohrát, 125 milionů, které za, dnes už nepořebné projekty, shrábla Investorsko- Inženýrská.

A aby toho nebylo málo a něco někomu neuteklo, jeden z předních mužů Investorsko – Inženýrské, Tomáš Hampl, se stal na jaře asistentem primátora a šéfem oboru evropských dotací na liberecké radnici. Zároveň se nechal, během cca jednoho měsíce, vymazat z Investorsko- Inženýrské i dalších, na ní napojených firem, kde působil.

Vedle firmy Investorsko Inženýrská, bývalá dceřiná společnost firmy Syner, je to řada společností, která jsou s touto, personálně propojená jmény jejích představitelů jako jsou Petr Kupf, Jaroslav Makovička, Radim Šlapák a další. Jedná se převážně o obchodní instituce působící na poli byznysu s realitami. Jsou to například firmy Kipfold Keys, Horcher Trade, Gilaberte, Develop Industry, Gilberdyke Avenue, Andaine Invest, Devero nebo Monzonit.

Ve většině těchto firem působil současný asistent primátora Jiřího Kittnera a vedoucí odboru koordinace evropských dotací jako předseda dozorčí rady. Není také bez zajímavosti, že u většiny těchto firem je jediným akcionářem společnost SOL Brno, u které jsou pak společníci například z Britských Panenských ostrovů a jiných částí planety. Skuteční majitelé jsou tedy de facto nedohledatelní…

Na zářijovém zastupitelstvu pak musel odpovídat na otázky, cože je to za konference, která stojí půl milionu a které se za Liberec zúčastní jeden člověk nebo proč vizuální projektace libereckého projektu bude stát až 200 tisíc, když podobná vizualizace pro celé české evropské předsednictví stála 250 tisíc…Možná se ještě liberečtí a s nimi všichni, co platí daně, mají na co těšit…

DDM Větrník – jak si soukromá realitka podává návrhy na změnu územního plánu na cizí pozemky

Ve středu 2. září se rovněž projednávalo několik návrhů na změnu územního plánu a opět jich byly celé desítky a opět byly podávány anonymně, snad aby skryly skutečné žadatele a čachry s pozemky, podobně jako v nedávné minulosti, kdy vyplynulo na povrch, že své pozemky chtějí zhodnotit politici jako Radim Zika, Jaroslav Krutský (oba ODS) či firmy jako Syner nebo Imstav.

Sporná a v červnu stažená změna územního plánu č. 43/10 byla opět dána ke schválení. Ta obsahovala větší počet parcel, u kterých bylo navrženo, aby v budoucnu sloužily pro výstavbu bytových domů. Ty ale měly vzniknout na nemovitostech, které město pronajímá známému Domu dětí a mládeže Větrník. Většinu pozemků v okolí DDM Větrník vlastní totiž soukromá realitní společnost PROPERTY REAL, s.r.o. Nebylo to poprvé, co se tato realitka o toto snažila. Letos v září jí to tedy vyšlo, což vyvolává otazníky nad osudem (nejen) okolí DDM Větrník, zasloužilé liberecké instituce, která po dlouhou dobu, dobře a profesionálně slouží místním dětem a mládeži. Jak potvrdili politici i tajemník města, zákon připoští situaci, že někdo cizí podá návrh na změnu územního plánu i na pozemky, které mu nepatří. To se stalo i nyní v případě realit okolo DDM Liberec.
Bude zajímavé, jestli bude vedení města s ODS včele stejně nakloněno změnám územního plánu i například v případě, kdyby někdo cizí navrhl změnit například pozemky firem jako Syner nebo Investorsko – Inženýrská na, dejme tomu, veřejnou zeleň. Třeba se někdo takový najde…