Na prvním poprázdninovém zasedání zastupitelstva města Liberce se, mimo jiné, projednával jeden zajímavý a zvláštní bod. Tímto bodem byla navrhovaná 49. sloučená změna územního plánu.

Proč a čím byla tato změna tak zajímavá? Jednak počtem samotných navrhovaných změn, ale zejména tím, kdo tyto žádosti podával a způsob, jakým město zastupitelům toto usnesení předložilo.

V celé 49. změně územního plánu bylo ke schválení předloženo padesát tři dílčích změn, což de facto znamená stovky parcel po celém Liberci, jejichž funkce měla být změněna. Některé byly zastupitelstvem schváleny již dříve, ale vzhledem k tomu, že se připravuje nový územní plán, stojí v důvodové zprávě tohoto návrhu na usnesení, že „probíhá proces pořízení nového územního plánu města Liberec, je vhodné výše uvedené změny sloučit do jedné a projednávat je jako jednu hromadnou změnu územního plánu.“

Předkladatelem byl, tak jako u jiných návrhů, primátor Jiří Kittner (ODS), který, jak praví zmíněný dokument, návrh projednal s náměstkem Ivo Paloušem (ČSSD). Tato triviální úřední fakta později ale dost možná dostanou jiného, zajímavějšího významu.

Zastavme se ale u způsobu, jakým byl návrh usnesení předložen. Všechny dílčí změny byly totiž podány de fakto anonymně. Chyběla jména a adresy žadatelů o změnu, v častém případě (což se ukáže ještě jako důležité) i datum podání žádosti. Vnímavější čtenáři již tuší, odkud začíná vítr foukat, ale nepředbíhejme.

Naprosto podivně může vypadat -a také vypadá- formulář, kde chybí kolonky o tom, kdože si žádá o změnu územního plánu. Jak může být město dobrým hospodářem, když u tak rozsáhlé sloučené změny územního plánu tají před svými zastupiteli, kdo o změnu žádá? Je sice pravdou, že identita žadatele se dá dostopovat pomocí náhledu na katastru nemovitostí, ale proč všechny ty tajnosti? Proč přidělávat zastupitelům, zejména těm opozičním, práci tím, že je nutím hodiny a hodiny vyhledávat majitele parcel v katastru, zvláště u tak rozsáhlé změny? Nemá snad město dostatek úředníků, kteří mají tyto podklady pro zastupitelstvo zpracovat? Důvod se ale ukáže být prostší a materiálně věcnější.

Navíc tím, že u některých změn nebylo stanoveno datum, vystavili předkladatelé z vládnoucí koalice všechny, tedy i vlastní, zastupitele riziku toho, že budou hlasovat v rozporu se svým dřívějším usnesením. Konkrétně s usnesením z 31.5.2007, kdy totéž zastupitelstvo jako nyní schválilo, že „Počínaje 1. červnem 2007 budou došlé podněty ke změnám územního plánu po jejich projednání v zastupitelstvu města zařazovány do zpracování jako jeden ze vstupních podkladu pro nový územní plán města.“

Toto usnesení tedy znamená, že 1. červen 2007 je jakési datum-stopstav, po kterém budou všechny žádosti o změnu územního plánu zařazeny až do nového územního plánu, jehož vznik je zatím v budoucnosti. Jedinou výjimkou jsou žádosti, kdy „k samostatnému přednostnímu zpracování podnětu muže dojít jen výjimečně. v případe významných strategických rozvojových záměrů Statutárního města Liberce.“

Jak tedy mohli zastupitelé vědět, zda nehlasují v rozporu se svým usnesením, když neznali datum podání jednotlivých žádostí? Nebo proč příslušní zpracovatelé návrhu nevyškrtli ty žádosti, u kterých je datum nevhodné, tedy PO 1.červnu 2007 (a že jich v navrhované sloučené změně č.49 není málo)? Díky práci opozice (a zde je třeba jmenovat zejména liberecké Zelené), tento návrh neprošel a koalice ho do konce stáhla z programu. Volby jsou přede dveřmi.

Naznačili jsme, že návrh neprošel díky blížícím se podzimním volbám, tedy k jádru věci:

Kdo si dal tu práci a strávil hodiny nad katastrem nemovitostí, zjistil, že mezi těmi, kdo tak narychlo usilovali o změnu územního plánu ( a vzhledem k tomu, že šlo z velké části jen o schválení přečíslování, jí už v minulosti, ovšem v rozporu s dřívějším usnesením zastupitelstva,dosáhl), byli lidé jako Radim Zika, kandidát na hejtmana Libereckého kraje, Jaroslav Krutský, krajský radní za ODS, bývalí zastupitelé za ODS Jiří Zeronik a Pavel Krenk nebo firma S group holding (vzešlý ze Syneru, kde náměstkoval primátor Kittner) či podnikatel Jan Imlauf, majitel dalšího stavebního podniku Imstav, kde byl předtím zaměstnán zase současný náměstek za ČSSD Ivo Palouš.

Nicméně většina navrhovaných změn měla, vedle absence jmen žadatelů nebo dat podání, ještě jedno společné. Z velké části se jednalo o dobrý obchod, kšeft, kdy se například louky nebo třeba ani nevyužívaná orná půda změní na parcely určené k bydlení. Investice v řádech pár desítek, maximálně stovek korun za metr čtvereční rázem vyletí do tisíců.

Nebo že by fakt, kdy si kandidát na hejtmana za ODS Radim Zika chce změnit pozemek s funkcí „plochy přírody a krajiny“ na „bydlení venkovské“ byl „významný strategický rozvojový záměr města Liberce“, jak se alespoň uvádí ve zmiňovaném usnesení? Je pro Liberec opravdu tak prvořadým a neodbytným zájmem, když se změní desítky a stovky hektarů přírody na parcely pro bydlení a firmy nebo spekulanti napojení na zdejší politickou reprezentaci s ODS včele vydělají miliony?

Aby si každý, koho to zajímá, mohl udělat obrázek, jak tomu s 49.změnou územního plánu v Liberci je, dali jsme si tu práci a jména žadatelů prostě z katastru vypsali sami. Když to záměrně nechce dělat město (přeci jen ty volby v říjnu), musí si to občané zjistit sami.

Jaroslav Tauchman