Historik architektury Jaroslav Zeman z libereckého Národního památkového ústavu (NPÚ) připravil minulý týden Krajské vědecké knihovně v Liberci velice zajímavou přednášku. Její téma do dnešních dní dráždí laiky i odborníky svou temnou přitažlivostí. Nacismus a Liberec. Respektive, jakou stopu zanechal Hitlerův režim v architektuře a urbanismu našeho města. Po přednášce jsme Jaroslava Zemana zeptali ještě na pár věcí…

Minulý týden jste měl v liberecké knihovně přednášku o nacistické architektuře na území Liberce a Jablonce nad Nisou. Mým laickým pohledem jde o velmi zajímavé, byť zatím moc nezpracované téma. Mýlím se?

Svým způsobem máte pravdu, byť literatura věnovaná tomuto temnému období se utěšeně množí. Za všechny mohu jmenovat kontinuální výzkum kolegy Richarda Němce z univerzity v Bernu, který je mj. autorem článku v časopise Umění, věnovaném nacistické škole Heulos v Jihlavě, Miloše Hořejšího z NTM, autora výborné knihy Protektorátní Praha jako německé město, manžele Veselé, autory publikace Sudetská župa do kapsy, věnované kolonii v Holýšově a běžnému každodennímu životy obyvatel nové župy a konečně také dílčí výstupy s kolegy z NPÚ, ÚOP v Lokti, uveřejněné ve Sborníku muzea Karlovarského kraje.

Nacistická minulost Liberce stále přitahuje odbornou, ale i laickou veřejnost. V Liberci sídlila nově zřízená župa Sudetenland (Sudety), která spravovala území od Chebu po Opavu, sídlil zde její vedoucí, Konrád Henlein. Jak se to promítlo do tváře města? Reálně i co do plánů...

Reálně především v rámci poměrně kvalitní obytné výstavby, naopak ve věci velkorysé vize na komplexní přestavbu s řadou veřejných budov nikoliv. To bylo dáno jak postupující válkou, kdy byly veškeré síly napřeny logicky do válečného průmyslu, tak i tím, že poměrně záhy byly sudetští Němci odsunuti na druhou kolej, což se projevilo i ve značné deziluzi lokálních architektů, kteří nebyli pověřeni (jak si představovali) výstavbou nové župy, ale pouze sekundovali svým privilegovaným kolegům ze "staré" říše

Adolf Hitler, známý svou vášní pro architekturu, se ale prý při své (a jediné) návštěvě Liberce, měl vyjádřit, že historizující budova radnice neodpovídá významu města a měla by být zbourána. Je to pravda nebo jen jedna z legend?

Je to jedna z legend, alespoň co já vím. Vyjadřoval se nicméně nelichotivě k divadlu, kdy hovořil o tom, že by nové hlavní město župy mělo mít kulturní stánek, odpovídající jeho významu. Nicméně i tento záměr zůstal jen ve formě nerealizované vize.

Na Vaší přednášce mě zaujala právě ta až imperiální pompéznost a velikášství plánů na přestavbu Liberce.  To, že se nerealizovaly, vysvětlujete postupem války a začátkem problémů, kterým musel nacismus čelit. Nicméně, byly s těmito plány i nějaký nesouhlas nebo si to nikdo nedovolil?

Ono to bylo tak, že tyto velikášské vize navazovaly do jisté míry na neoficiální postavení Liberce, jakožto hlavního města českých Němců takže je to vlastně logické vyústění předchozích snah. Navíc se na nich podílel místní architekt Karl Kerl, který jakožto přednosta stavebního úřadu pracoval na velkoměstské proměně Liberce již před válkou.

Vrátím se k Vámi zmiňované bytové výstavbě. Veřejnost zná asi tehdy moderní a ukázkové tzv. "elektrické domy" na Husově ulici (viz dobový obrázek) nebo část dnešního sídliště Králův háj, kterou stavěli romští zajatci. Jsou ale v Liberci i jiné zajímavé příklady?

Určitě, velmi zajímavé je např. sídliště společnosti Neue Heimat v Krymské ulici, nebo polyfunkční dům od architekta Webera (dnes veterinární stanice) v Křižíkově ulici, oboje v duchu populárního Heimatstilu, ovlivněného venkovskou architekturou a odkazující na čistou, nezkaženou duši onoho pomyslného nového německého člověka.

Byla nějaká kritéria pro ty, kteří takové ubytování získávali? Vím, že v areálu dnešní Technické univerzity sídlila NSDAP a župní vedení pod Konrádem Henleinem a okolní bytové domy (ať starší nebo nové) byly přidělovány straníkům...

Přesně tak, zpravidla to byli důležití straníci, zaměstnanci říšských bank a pojišťoven či státní zaměstnanci – pošťáci, pro něž vzniklo sídliště v Horské ulici, nebo pro zaměstnance říšských drah v dnešní Volgogradské ulici. Přeci jen se jednalo o nejkvalitnější bydlení v tehdejším Liberci, pokud opomineme arizované vily

K tomu bych se taky rád dostal... Například samotný Henlein bydlel v arizované vile na dnešní Husově ulici. Máme dnes představu, kolik domů bylo v Liberci arizováno a zda tam například probíhaly nějaké dobové, ideologické úpravy?

Přesný počet neřeknu, ale bylo jich hodně - mj. velká část dnešní Masarykovy ulice, kde bydlela celá řada židovských obchodníků a průmyslníků. K upravám moc často nedocházelo, jednalo se o komfortní domy, mnohdy dokončené pár let předtím a tak to nebylo potřeba. Maximálně tak nějaký ten Hitler na zeď, ubrus či výmalba na zdi se svastikou se asi dal najít....

Ještě bych se rád zeptal na vizuální podobu města. Málokdo např. ví, že z Ještědu nad Libercem zářil obří nasvícený hákový kříž.  Nacisté ale rádi vkládali svou ideologickou symboliku do nejrůznějších staveb, je tady nebo v okolí podobný příklad?

Jediná záležitost, která mě napadá je nedávno opětovně vztyčený kříž u rozhledny Štěpánka, jinak žádné půdorysy v duchu svastiky apod. mi známy nejsou... ona ideologická rovina se projevovala přeci jen sofistikovanějším způsobem - cílem ideologicky zabarvené, národně-socialistické architektury, představující účinný nástroj politické propagandy, byla demonstrace síly, jednoty i rasové nadřazenosti německého národa.

Romantizující obytná architektura měla dle představ nacistů symbolizovat návrat k národním kořenům i idealizovaným tradičním hodnotám „nezkaženého“ německého venkova.

Není náhodou, že heimatstil, chápaný jako „tvrz“ vlastenectví, využil Heinrich Himmler v rámci územní expanze orientované na tzv. německý východ (Drang nach Osten), jako propagandistický instrument, demonstrující domnělou nadřazenost německých kolonizátorů.

Takže například to, že pod Březovou alejí v Lidových sadech jsou bytovky nedostavěné do tvaru hákového kříže, je další městská legenda?

Ano, to je přesně městská legenda…

Možná škoda..:) závěrem ještě se dovolte zeptat: nechystáte Vy osobně nebo například NPÚ nějakou publikaci nebo výstavu na toto téma? Myslím, že by to veřejnost oslovilo...

Dílčí výsledky by měly být součástí publikace a výstavy chystané pod taktovkou kolegů na NPÚ, ÚOP v Lokti na níž spolupracuji a já sám jsem se tématu poměrně obšírně věnoval v rámci příspěvku „Ein Volk, ein Reich, eine Architektur.“ Nacistická architektura na Liberecku a Jablonecku, uveřejněného v periodiku Fontes Nissae v roce 2016. Ostatně právě průzkum pro tento článek tvořil základ přednášky.

Moc děkuji za Váš čas, ať se daří a budeme se těšit na další badatelské výstupy.

Samotnou přednášku dr. Zemana o nacistické architektuře v našem regionu můžete shlédnout ZDE

Otázky kladl Jaroslav Tauchman

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;