Jaroslav Zámečník

Jedním z nejzkušenějších lidí sedících v libereckém zastupitelstvu je Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj), který už dvě desítky let pracuje jako jednatel Euroregionu Nisa.

V rozhovoru pro Náš Liberec vysvětluje svůj pohled na koaliční vyjednávání i nominování politiků do představenstev městských společností.



V komunálních volbách skončili Starostové na třetím místě. Poté co druhé ANO prohlásilo, že do koalice nepůjdou s vítěznou Změnou, jste měli velice nadějné vyhlídky na to, že usednete ve vedení města. Proč se tak nestalo?

Nikomu jsme neříkali, že s ním nechceme spolupracovat. Jak směrem ke Změně, tak i k ANO. Vývoj ukázal, že ani Změna, ani ANO s námi spolupracovat nechtěli. Takový je dnešní výsledek.


Ano, tak to nakonec dopadlo. Ale v průběhu jednání to vypadalo jinak. V úvodním jednání s vámi Změna do koalice jít chtěla. Vy jste si vytýčili požadavek – který chápu – aby si sehnali ještě někoho. Neboť by vaše koalice měla jen nejtěsnější většinu...

Jestli vím, tak i Změna či ANO chtěli také alespoň trojkoalici, tedy totéž.

Změna ale toho třetího nezískala, takže jste se nedohodli. Co mě ale daleko více překvapilo bylo to, že jste se nedohodli s ANO v rámci rýsující se čtyřkoalice. Proč s nimi to nedopadlo?

Tato otázka by měla býti položena směrem k ANO. My jsme měli zájem jít do koalice s nimi. V nějakém momentě asi ANO zvážilo, že spolupráce se Změnou pro ně bude lepší než se Starosty.


Vím, že jste se dohadovali o post primátora. Vy jste prosazovali svého lídra Michala Hrona. Patrně proto, že je mnohem zkušenější, než nováčci z ANO?

Byl to jeden z důvodů. Michal Hron má za sebou řadu let činnosti ve veřejné správě. Dalším bylo to, že odstup mezi námi byl jeden mandát a v preferenčních hlasech měl Tibor Batthyány o dvě stě hlasů víc než Michal Hron. Což je ve stotisícovém Liberci malý rozdíl. Díky tomu jsme se odvážili vznést protinávrh, že by primátorem mohl být Michal Hron.


Ale nakonec jste souhlasili s tím, že primátorem bude Tibor Batthyány. Přesto ANO jednání s vámi ukončilo. Což asi byl šok?

Šokem bych to nenazval. V průběhu politických vyjednávání se nelze ničemu divit. Podívejte na Jablonec, kde byla dohodnuta čtyřkoalice a než došlo k ustavujícímu zasedání zastupitelstva, tak se rozpadla a vytvořila se nová. Takovéto věci se v komunální politice stávají. Nelze se tomu v konečném výsledku divit. Protože v Liberci se strana, která – dokonce už podruhé – skončila ve volbách na prvním místě, spojila se stranou, která skončila druhá. To není vůbec nic divného a je to vlastně logické. U obou koaličních stran vidím společný jmenovatel – s výjimkou krátkého půlročního angažmá Jana Korytáře a Jaromíra Baxy – nebyli ve vedení města. To pro ně bylo sbližující, což je navzájem přitahovalo. Aspoň to je můj dojem.


Co jsem slyšel od hnutí ANO, tak se jim nelíbilo, že jste jim vnucovali náměstka pro ekonomiku. Argumentovali tím, že oni pro něj nemají vhodného člověka, zatímco vy hned několik – Jiří Šolc, Michal Hron i vy. Proč jste ho nechtěli?

Měli jsme představu, že se o složení rady města a těch gescí povede větší debata. Ze strany ANO přišel návrh na vydefinování takového supernáměstka, který měl mít pod sebou technický odbor, odbor rozvoje, odbor hlavního architekta. To nám připadalo jako náročný odbor pro politickou stranu, která neměla ještě zkušenosti ve správě města. Daleko stabilnější pro budoucí koaliční spolupráci bylo využít zkušeností Starostů, aby se postarali o tuto supergesci. A ANO by připadl odbor ekonomický. Zejména s tím ohledem, že ze strany ANO nám v průběhu jednání přicházely nadějné informace, jak pomohou s řešením městského dluhu ze strany ministerstva financí a případně dalších ekonomických problémů. Z toho jsme usoudili, že ANO bude blízkost k ministru financí slušet a bude to pro město přínosnější. Proto jsme přišli s tímto rozdělením, A když jsme to ANO vysvětlili, tak oni souhlasili.


Opravdu?

Je ale pravda, že po dvou dnech si to rozmysleli. Souhlasil s tím vyjednávací tým. Nebo úplně korektně řečeno, vyjednávací tým to neodmítl s tím, že si to potřebují formálně potvrdit u svého zastupitelského klubu. Ale pan Batthyány se vyjádřil do novin, že takhle jsme se dohodli. Brali jsme to jako za souhlas. Ale širší zastupitelský klub to neodsouhlasil. Pořád si myslím, že ten náš tehdejší návrh byl rozumný. Svědčí o tom i to, že pan Kysela nakonec v současné koalici nemá ani architekta ani odbor rozvoje.


Podle množství mediálních výstupů mi přijde, že jste nejviditelnější liberecký opoziční zastupitel. Mimojiné jste vyjádřil názor, že by politici neměli být v představenstvech městských společností. Proč si to myslíte?

Dostávají se tak do schizofrenní situace. Mají za úkol být dobrým hospodářem a usilovat o co nejlepší zisk té společnosti. Ale sedí i v zastupitelstvu, od kterého ta firma získává peníze. Je to dvojrole, ani jedna z těch rolí se podle mě nedá dělat dobře. Takže by si zastupitelé měli vybrat.

Ondřej Kysela, náměstek primátora pro technickou správu majetku, vydal tiskovou zprávu, ve které říká, že politici usedli do představenstev městských společností jen dočasně, přibližně na půl roku...

Když bychom byli jako Starostové v koalici, tak bychom tohle období chtěli udělat co nejkratší. Já osobně tvrdím, že se to dalo udělat tak, že by se v průběhu ledna upravily stanovy těchto městských společností. Tak aby se kompetence z představenstev přesunuly do dozorčích rad, případně k dalším korekcím. To je úkol pro právníka. Tuto změnu stanov mohla projednat rada města. Politici mohli jít rovnou do dozorčích rad a předsedou představenstva mohl být ředitel té společnosti. Při nespokojenosti s tímto ředitelem a zároveň předsedou představenstva by ho mohla dozorčí rada vyměnit. V případě realizace této mojí ideje by mohlo dojít i k výrazným úsporám na odměnách. Třeba v drážďanských komunálních službách mají tříčlenné představenstvo a dvacetičlennou dozorčí radu. Líbila se mi ambiciozní idea, kterou měla Změna ve volebním programu, že v představenstvu bude minimální počet lidí, aby úspory byly co největší.


Kritizoval jste i nominaci politiků do představenstva liberecké Teplárny. Proč?

Co se týče teplárny a konkrétně kolegy Ondřeje Petrovského - našel jsem si na webových stránkách, že tam píše: Nejprve vypíšeme výběrové řízení, na základě kterého obsadíme představenstvo. Když mi 18. 12. na stůl přišel materiál Sezvání k valné hromadě teplárny a v příloze bylo uvedeno, že mají být na ní za město Liberec odvolání dva členové a za ně dva noví odsouhlasení a jedním z nich je Ondřej Petrovský, tak mi to připomnělo jeho slib z webových stránek. O žádném výběrovém řízení jsem nic nevěděl, tak jsem se ho na to zeptal. On se mě dokonce ptal, kde jsem to četl, nepamatoval si na to. Později jsem o tom napsal článek. V reakci Petrovský napsal, že politici musí být v dozorčích společnostech. Ano, s tím souhlasím. Někdo tam musí hájit vlastnické zájmy Liberce. Na tom samém zastupitelstvu se politici schvalovali do dozorčí společnosti .A. S. A. Zrovna u ní mám ale výhradu. Představoval bych si, že když jsou tam dvě místa, tak jedna bude pro koalici, druhá pro opozici. Zvláště v případě když koalice má jen těsnou většinu v zastupitelstvu.

Ale zpátky k teplárně. Považoval jsem výběrově řízení a obsazení odborníků za výbornou myšlenku. To je jedna z věcí, které se mi na Změně velmi líbily. A dokonce byly pro mě motivací pro koaliční spolupráci. Je proto pro mě překvapením když ty důvody toho 18. 12. vyprchaly. Dodatečně Ondřej Petrovský vysvětloval okolnosti. Zpaměti si teď nepamatuji úplně přesně jak reagoval. Sdělím vám jak jsem tu jeho reakci pochopil. Vysvětlil, že to tak nemyslel. Ale že nejdříve v teplárně prosadí změny a až potom výběrové řízení na odborníky udělají. Ale 18. 12. o tomto nemluvil, to přišlo až později. Leckdo se může domnívat, že je pan Petrovský později uvedl až na základě dalšího vývoje. Ale budiž. Jsem tolerantní, takže tohle vysvětlení Ondřeje Petrovského akceptuji.

Před volbami jsem mluvil s lídrem libereckých Starostů a ten mi říkal, že nejzávažnějším úkolem tohoto volebního období je vyřešení problému vytápění města. Což souvisí i s teplárnou. Souhlasíte s tím?

Říkal to z pohledu našeho volebního programu. Tam jsme to vytkli jako jeden z nejdůležitějších problémů. Dalším důležitý je ten, který jsme nazvali Zkrotíme městský dluh. Takže nechci tvrdit, že vytápění města je větší problém než městský dluh.

Třeba sousední Jablonec, který ohledně tepla řeší velice podobné problémy, teplárnu koupil. Byl to správný krok?

Vždy ukáže až budoucnost, co je správné řešení. Navíc nemám přístup k žádným analýzám, které si vedení Jablonce určitě nechalo zpracovat. Prognózy vývoje, na základě kterých se rozhodli.

Mohl by být jablonecký počin inspirací pro Liberec?

Může to být jedna z alternativ. Neříkám, že jediná. Počátkem devadesátých let získal Liberec v teplárně 30 procentní podíl. Byly doby, kdy teplo z teplárny bylo levnější než teplo v rodinných domcích. Liberec svým třicetiprocentním majetkem vpodstatě to levné teplo svým způsobem dotoval.

Nedocházelo k reinvesticích do parovodů, byť mohlo. Takže se tam projídala podstata a ten třicetiprocentní podíl města postupně chudnul. Teď ale nastala doba, kdy byty vytápěné teplárnou dotují městský rozpočet, protože mají dražší teplo, než rodinné domky. Otočilo se to. Díky drahému teplu má město Liberec podíl na zisku teplárny. Takže jak dříve město prodělávalo a dotovalo, teď vydělává. Je ale potřeba s tím něco dělat, dlouhodobě tuto situaci město neřešilo.

Motivací Jablonce k razantnímu činu bylo, že se kvůli drahému teplu z jablonecké teplárny čím dál více odběratelů od ní odpojovalo, což může ve výrazné míře nastat i v Liberci...

Už to nastává. Ke konci roku se odpojila budova Finančního úřadu v Liberci, myslím že tam mají vlastní plynové topení. Má se odpojit i Hokejka, což je velký odběratel. A budou další. Město Liberec se v minulých obdobích bránilo tím, že nedalo souhlas pokud přípojka vedla přes městské pozemky. My jsem měli složenou pracovní skupinu. V ní jsme nastiňovali varianty, které by mohly v Liberci nastat.

Žádnou z nich jsme neupřednostňovali. Nakonec jsme dospěli k takové nejpravděpodobnější – ze zkušenosti měst, od nichž jsme získali informace – Turnov, Hrádek, Chrastava – tam všude jsou plynové kogenerační jednotky. Ve Františkově je nová kogenerační jednotka. MVV dokonce plánovala, že vznikne několik nových kogeneračních jednotek. Došli jsem k názoru, že by MVV či teplárna v tomto plánu měla pokračovat. A pokud nebude chtít, tak někdo třetí. Jedna by mohla být ve Vratislavicích, další v Ruprechticích, na Kunratické. Mohli by to být dokonce různí vlastníci. Náš odhad byl, že na 5 až 7 kogeneračních kotelen by byla investice 1,2 miliardy korun. Zůstalo by centrální vytápění tepla, ale decentralizované. Tímto by podle zkušeností z Turnova či Hrádku výrazně klesly ceny. V Turnově mají za gigajoul 450 korun, v Liberci téměř 800.

Touhle cestou by se Liberec mohl vydat. Musela by tomu předcházet energetická územní koncepce. Město by se mělo rozhodnout jít dál. Nebo se odpojí čím dál více odběratelů a promítne se to do ceny tepla. Nemyslím si ale, že to řešení leží v teplárně. Z komentářů Ondřeje Petrovského čtu, že řešení lze najít v představenstvu teplárny. To si nemyslím.


Jaroslav Zámečník

Vzdělání: Vysoká škola strojní a textilní v Liberci – strojírenská technologie, promoval za Západočeské univerzitě v Plzni, postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze

Od roku 1992 pracuje ve Sdružení měst a obcí Euroregionu Nisa jako jednatel, člen správní rady Nadace Euronisa

Politika: zastupitel Liberce za Starosty pro Liberecký kraj

zakládal v Liberci ODS, 1994 – 1998 člen zastupitelstva Liberce, 2000 - 2004 krajský radní za kulturu, památkovou péči, sport a cestovní ruch



Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;