food not bombs

Možná je taky každý týden vídáte v libereckém centru. Skupina mladých lidí, která rozdává jídlo a další věci těm, kteří se ocitli na samém existenčním dně a většina společnosti od nich odvrací tvář. Nejde ale jen o pouhou charitu. Když se s nimi dáte do řeči, zjistíte, že jde o angažované lidi, kteří nechtějí jen pomáhat, ale i poukazovat na problémy, příčiny problémů dnešních dní a zkoušet něco měnit. O liberecké iniciativě Food not bombs - Jídlo místo zbraní jsme si povídali se Zuzkou, která je v ní aktivní již roky.

Můžete nám Food not Bombs ve zkratce představit? Jedná se o celorepublikovou nebo i nadnárodní iniciativu?

FNB je mezinárodní iniciativa, která vznikla v 80. letech v USA. V ČR funguje několik skupin v různých městech – Praha, Brno, Jihlava, Plzeň, Hradec Králové, Liberec… Skupiny fungují samostatně se snahou o vzájemnou podporu a spolupráci. FNB vznikla jako anarchistická iniciativa, jejíž dobrovolníci rozdáváním jídla na veřejných místech protestovali proti neustále rostoucím výdajům na zbrojení, využívání zemědělské půdy k energetickým účelům, ekonomické globalizaci se všemi jejími negativními dopady na jedné straně a neustále se zvyšujícímu počtu lidí bez přístupu k základním životním potřebám, jako je jídlo a bydlení, na straně druhé. Každá skupina může klást větší důraz na něco jiného. Například některé skupiny jsou striktně veganské, nevaří z živočišných produktů, ani je nerozdávají (pokud by je někde dostaly), někteří nemají problém s rozdáváním masových konzerv. Každý má prostě právo si zásady iniciativy FNB vykládat po svém, podle svých lokálních podmínek.  

Jak fungujete v Liberci? Kolik se na FNB podílí lidí?

Naše skupina funguje v Liberci přes 3 roky. Ale v Liberci fungovala skupina FNB i v minulosti. Pod hlavičkou FNB se zde jídlo rozdávalo potřebným již v letech 2003-2004, takže bylo na co navázat. Jídlo rozdáváme každou neděli od 17 hodin v parku na Soukenném náměstí. Snažíme se vařit z recyklovaných potravin. Lidé se nám už sami ozývají a přináší potraviny k vaření, které by jinak vyhodili. Využíváme také nezávadné, obchodními řetězci již vyhozené potraviny.

Lidé na ulici si takovéto potraviny, pokud jim to fyzická kondice dovolí, mohou obstarat sami. Problém je v tom, že většina z nich nemá zázemí k tomu, je tepelně zpracovat. Obstarat produkty, uvařit z nich teplou večeři a čaj, je jednou z hlavních náplní liberecké skupiny. Ale protože nemáme v úmyslu být pouhou charitativní iniciativou, chceme, aby naše snažení mělo i politický přesah.

Vytváříme a rozdáváme letáky, pořádáme besedy, přednášky a různé benefity. Snažíme se šířit povědomí o naší iniciativě, aby lidé věděli, co děláme a hlavně proč to děláme. Aby věděli, že se nechceme smířit s tím, že na ulici umírají lidé, že neustále roste počet dětí, které dobře znají, co to znamená mít často hlad, protože jejich rodiče nemají na zaplacení školních obědů. Že tu jsou skupiny obyvatel, kteří nikdy v životě nedostanou šanci se „odpíchnout“ ode dna. Jak je možné, když společnost jako celek neustále bohatne, že většina obyvatel stále chudne a neustále se zvětšuje skupina „nepotřebných“ obyvatel.

Za tři roky prošlo naší skupinou hodně lidí. Problém je v tom, že to není až taková zábava věnovat volný čas shánění jídla, vaření ve velkém, pravidelně zajišťovat různé administrativní věci, apod. Právě tím naše skupina trpí, trpí nedostatkem lidí ochotných věnovat velkou část svého volného času takovýmto aktivitám. V poslední době se k nám přidali další lidé, tak uvidíme, jestli vydrží. Momentálně nás aktivně funguje tak osm nebo devět. Byly doby, kdy jsme to všechno táhli ve čtyřech lidech. Takže se všechno točilo vyloženě okolo praktických věcí, jako sehnat, uvařit, rozdat a na další aktivity nezbyl čas ani síly.

Jste trošku to, čemu se dnes říká „ostrůvek pozitivní deviace“, kde se ve Vás, mladých lidech, bere vůle takhle se angažovat v dnešní době plné komerce, individualismu a atomizace společnosti?

I na nás doléhá všudypřítomný individualismus a atomizace společnosti. Každý z nás má své osobní problémy, své potřeby, musí se nějakým způsobem uživit. A to je těžké skloubit s aktivismem. Proto je nás také tak málo, ne každý je ochoten aktivně věnovat svůj volný čas, být disciplinovaný a myslet a jednat kolektivně. Nedávno jsem četla rozhovor se slovinským filosofem Slavojem Žižkem, který mimo jiné řekl, „že skutečnou utopií dneška není ani tak představa nějakého nového, rovnostářského či prakticky demokratičtějšího zřízení, ale naopak víra, že věci mohou donekonečna pokračovat způsobem, jakým probíhají dnes.“ My v to také nevěříme a snažíme se měnit věci už nyní.

Kolik je v Liberci zhruba lidí bez domova a kolik jich chodí za Vámi a co vše jim nabízíte?

Podle mého názoru jich budou v Liberci stovky, možná tisíc, možná víc. Je to velice těžké odhadnout. Hodně lidí přespává různě po kamarádech, známých. Tito lidé jsou fakticky také bezdomovci, ačkoli nežijí na ulici. Dalším aspektem je stud přiznat, že jsem na ulici. Tento fenomén je znám hlavně u žen bezdomovkyň. Dále tisíce lidí živořících na ubytovnách a statisíce lidí žijících na prahu chudoby, kdy jedním malým zaklopýtnutím mohou spadnout na samé dno. Jak tedy vlastně definovat pojem bezdomovectví?

Na nedělní rozdávání chodí v rozmezí mezi 15 až 25 lidmi, max. 35 lidí. Rozdáváme teplé jídlo, čaj, oblečení, spacáky. Konverzujeme s těmi, kteří chtějí, nasloucháme jejich problémům a potřebám.

Několikrát jste opakovala, že FNB není charita ani nechce suplovat práci, kterou má dělat veřejná správa, přiblížíte nám to?

Charitativní organizace řeší dopady dnešního systému na obyvatelstvo, nezamýšlí se nad příčinami. Pomoc neziskovek bývá kvalitní, je u nich zaměstnáno množství poctivých a kvalifikovaných lidí. Na druhou stranu mám pocit, že mnohé neziskové organizace udržují „status quo“ z důvodu, že pokud by nebylo bezdomovců a sociálně slabých, nebyl by ani důvod pro faktickou existenci těchto neziskovek. Je to stejné jako se soukromým zdravotnickým systémem – smyslem není vyléčit, ale léčit.

My nemáme kapacity suplovat práci města/státu. Já v tom ani nevidím smysl. Možná, kdybychom se dostali do situace, jež panuje v dnešním Španělsku či Řecku, kdy se lidé sami aktivizují v rámci komunit, obcí či městských čtvrtí, aby vůbec přežili, pak možná by se iniciativa mohla rozrůst do soběstačných rozměrů. V tom případě by veřejná správa v dnešním slova smyslu pozbyla na významu. Dokážu si ale reálně představit, že se můžeme dostat do stejné situace jako Řekové díky liberalizaci pracovního trhu a upřednostňování soukromého před veřejným.

Někdo nám může vytýkat přihlouplou naivitu či idealistické bláznovství nekorespondující s realitou. Ale jak řekl Jonathon Feldman: „V zásadě platí, že nejsi-li utopista, jsi hňup“.

Myslíte si, že současný rozmáhající se problém bezdomovectví má své pojmenovatelné příčiny, je na vině dnešní politicko-ekonomický systém nebo jde o konkrétní lidská selhání?

Dle mého je stoprocentně na vině dnešní neoliberální systém. Jak už jsem zmínila, liberalizace pracovně-právních vztahů, které vyúsťují v řetězení pracovních smluv, nadvykořisťování pracujících přes pracovní agentury, lichvářsko-exekuční systém, který uvrhává mnoho lidí do dluhové spirály. Soukromý zájem je stavěn nad zájem veřejný. Lidé živoří na ulici a prázdné domy, ve kterých by tito lidé mohli důstojně žít, jsou v rukou spekulantů. Snaha o komercializaci školství, o privatizaci důchodového systému, a mnoho dalšího. Každý člověk má také úplně jiné startovní podmínky.

Pokud se narodím vysokoškolsky vzdělaným rodičům se stabilním finančním zázemím, tak je velká pravděpodobnost, že i mě se bude v životě dařit. Ale pokud mými rodiči nebo v ještě horším případě jedním rodičem budou lidé, kteří bydlí v nájemním bytě, pracují přes agenturu 10 hodin denně v supermarketu za kasou nebo jsou evidováni na úřadu práce, moje životní perspektiva rozhodně nebude nikterak růžová.

Vidíte tedy nějaká systémová řešení?

Nemáme jednotný názor na všechny detaily systémového řešení, tuto názorovou pestrost ale chápeme jako obohacující. Nicméně panuje shoda na tom, že v rámci současného systému jsou zmiňované problémy neřešitelné. Kapitalismus je totiž už ze své podstaty vyřešit nemůže, upřednostňujíc maximalizaci zisku před uspokojováním lidských potřeb. Jeho tendence ke krizím a koncentrace ekonomické moci je příčinou nespravedlivého rozdělování bohatství společnosti a zdrojem vytváření nepřijatelných sociálních nerovností.

Jako velmi omezující se ukazuje nezpochybnitelný princip soukromého vlastnictví, jenž je v současnosti uctíván jako nějaká posvátná kráva. Kdo se toto pokusí zpochybňovat, zpochybňuje samotný systém, základy na kterých je vybudován. Naše kritika neuspokojivého stavu je tedy kritikou systému, který zdaleka nenaplňuje jím samotným hlásané principy „svobody, rovnosti, bratrství“, nemluvě o sociálních jistotách.

Mohlo by pomoci nějak město nebo kraj?

Určitě si myslím, že je na čase, aby stát přes kraje a obce začal rozvíjet účinnou koncepci sociálního bydlení. Nejsem ekonom, ale podle mého soudu by obecní bydlení vyšlo daleko levněji než platit předražené ubytovny a byty v ruinách, o které se majitel vůbec nestará a jenom přijímá nehorázné peníze. Nehledě na to, že často se jedná o historicky cenné objekty, které jsou nenávratně zničeny.

S bezdomovectvím jsou samozřejmě spojeny negativní sociálně-patologické jevy, které by odpadly, a tím by se také ušetřilo.

A co lidé sami, mohou nějak přiložit ruku k dílu?

Nejvíce by nám pomohli lidé, kteří by byli ochotni se aktivně zapojit. Lidé, kterým jsou blízké takové principy jako svoboda pro každého, rovný přístup, solidarita, kolektivní vědomí. Přivítáme ty, kteří jsou ochotni a schopni účinně bránit svoje práva, tak jako jsme to viděli nedávno např. u žižkovského alternativního sociálního centra Klinika. Také nám velice ztěžuje život to, že nemáme prostor, kde bychom mohli vařit a skladovat potraviny. Takže prosíme ty, kteří by o něčem věděli, ať se na nás obrátí přes e-mail (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Vánoční rozdávání 2014

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;