Liberecké zastupitelstvo

Opět přinášíme, po zasedání zastupitelstva města Liberce, přehled těch nejzajímavějších bodů, které se zde projednávaly. Stejně tak chceme upozornit na výroky a proslovy účastníků zasedání, které by neměly utéct pozornosti veřejnosti. Tato rubrika má, spíše než cokoliv jiného, motivovat k většímu zájmu o konkrétní kroky zdejší radnice i o politiku obecně a liberecký veřejný život jako takový. Libereckým občanům se v březnu povedlo zvrátit jeden podivný prodej lukrativní nemovitosti za směšnou částku a opozice se pustila do křížku s vedením města ohledně seznamu zelených ploch, které se nemají privatizovat.

Zisk na prvním místě, ale ne pro městskou kasu

Veliký ohlas mezi občany Liberce, konkrétně čtvrti Lidové sady, vyvolalo rozhodnutí rady města Liberce vyřadit ze seznamu neprivatizovatelných nemovitostí a následně prodat obrovskou secesní vilu na konečné tramvaje v Lidových sadech. Tato budova, která dokresluje výstavbu zahradního města v této lokalitě, ještě před nedávnem sloužila jako funkční školské zařízení, měla být prodána firmě brněnského podnikatele Davida Polana za neuvěřitelně nízkou cenu – 4,9 milionu Kč.

Ohlas tedy tento předkládaný krok vzbudil nevídaný, nicméně asi ne takový, jaký by si vedení liberecké radnice, v čele s ODS, přálo. Na zastupitelstvu vystoupilo hned několik zástupců místních obyvatel, podnikatelů a vlastníků sousedních nemovitostí, kteří se proti tomuto navrhovanému usnesení ostře ohradili.

Hlavním argumentem byla za prvé sama osobnost podnikatele D.Polana. Ten je majitelem několika stavebních či investičních firem. Jedna z firem, patřící dle rejstříku jeho manželce, je vlastníkem i bývalého léčebného centra, těsně pod PKO Lidové sady.

Dnes tato budova chátrá a je využívána jako ubytovna pro sociálně problémové občany. To má za následek rapidní zhoršení kvality života v místě (obtěžování, krádeže, porušování svobod ostatních občanů i znehodnocování majetku). Zástupci zdejších lidí, v čele s předsedkyní občanského sdružení Staré město Liberec Alenou Dvořáčkovou, tedy vyjádřili oprávněné obavy, zda prodej další budovy v těsném sousedství de facto stejnému majiteli nepovede k ještě horší sociální situaci v místě, jelikož je podezření, že bude realizován obdobný „podnikatelský plán.“ Budova bývalého zdravotního střediska navíc podléhá devastaci – na její opravy prý (jak už tomu tak bývá) současní majitelé nemají peníze. Zajímavé je, že se jim jich dostává na provoz dalších mnoha firem i koupi další nemovitosti, kde dát „z fleku“ 4,9 milionu není problém.

Druhým kritizovaným faktem byla cena objektu, kterou mělo zastupitelstvo odsouhlasit i způsob zveřejnění výběrového řízení. Dům, který má podle (dva roky starého) znaleckého posudku cenu 6,4 milionu Kč, tržní hodnotu 8 milionů Kč, je nyní nabízen k prodeji firmě DP Real Immo za cenu o 30% nižší než je původní městem nabízená cena (7 milionů Kč), tedy za neuvěřitelných 4,920 000 Kč. Navíc budova byla v minulosti zařazena do seznamu neprivatizovatelných nemovitostí, ale na to se v Liberci moc nehraje.

Veliká budova před několika lety ještě fungovala jako učiliště, jsou k ní přivedeny všechny inženýrské sítě, obklopuje jí rozsáhlá zahrada, je originálním dokladem historické výstavby zahradního města na přelomu 19. a 20. století a je situována v nadmíru lukrativním prostředí Lidových sadů. Cena je neúměrné nízká k současnému stavu na trhu s realitami (vždyť navrhovaná částka představuje cenu sotva 2-3 bytů v panelovém domě na některém z libereckých sídlišť). Ceny nesrovnatelně menších domů v blízké lokalitě jsou navíc nabízeny za částky povětšinou o 100% dražší. Ostatně během diskuse se přihlásil i liberecký podnikatel, který oznámil, že je okamžitě za budovu ochoten dát původních 7 milionů (tedy o cca 2,1 milionu více), než rada města navrhovala.

Opozicí (SOS, SZ) byl rovněž kritizován i způsob, jak město o prodeji této nemovitosti informovalo. Opět jen formou vyvěšení o výběrovém řízení na úřední desce. De iure v pořádku, ale tento postup vedl (stejně jako v minulosti několikrát) k tomu, že se do výběrového řízení přihlásil jen omezený počet zájemců a cena, místo aby co nejvíce obohatila městskou kasu, byla ponížena. Nehledě na to, že se tři nabídky lišily jen o pár tisíc, to samo o sobě (vzhledem ke zkušenostem z minula a nejen z Liberce) může vzbudit otázky, zda nebyl scénář prodeje předem dohodnut jinak.

Zástupci opozice rovněž uvedli, že v samotném výběrovém řízení nebyla budova dostatečně dobře popsána . Je – li vyhlášeno, dle opozice, že jde o nebytové prostory a je tam pouze jeden byt, může být skutečně zavádějící, pokud se nevezme v potaz, že se jedná o původní luxusní vilu obřích rozměrů, s půdorysem cca 220 metrů, třemi patry, sklepením, půdou a rozlehlou zahradou v prestižní lokalitě města.

Během diskuse i vystoupila zástupkyně o.s. Čmelák - SPP, která vede Mateřské centrum Čmelák a zároveň pracuje jako ředitelka další mateřské školy v Praze. Poukázala na současný stav, kdy je v Liberci akutní nedostatek míst v mateřských školách. Připravila si i projekt, který ukazoval možnost, jak by mohla tato budova být využita (pro svou polohu, dopravní dostupnost, kapacitu…) právě jako podobné zařízení.

Síla i počet argumentů, které vznesli občané i liberecká opozice byl tak mocný, že i liberecká koalice (ODS,ČSSD, USZ) nakonec prodej nepodpořila. Otázkou je, zda by tomu tak bylo, kdyby měl o tuto budovu zájem někdo jiný než brněnský podnikatel. Rozhodně je také málo pochopitelné, co a v jaké formě vůbec rada města (složená právě z představitelů koalice) vůbec předkládá. Že nebere v potaz nejen zkušenosti s jednotlivými podnikateli, navíc v tom samém místě, ale ani tak absolutně nevýhodnou částku, za kterou objekt nabízí. Argument, že proběhlo řízení a mohl se přihlásit kdo chtěl, neobstojí – je to po již po několikáté a zveřejnit záměr prodeje tak lukrativní nemovitosti viditelnějším způsobem (např. na webu města či ve Zpravodaji liberecké radnice) nic nestojí a je odůvodněné se domnívat, že by se nabízená částka vyšplhala daleko výše.

Ale ohled na městskou kasu asi není pro některé představitele radnice prioritou a kvalita života „obyčejných“ občanů Liberce už vůbec. Navíc kam vede situace, kdy nejrůznější „podnikatelé“, za souhlasu politiků, kvůli vidině zisku vytváří ghetto, kde pak kulminují sociální problémy, roste rasismus a násilí v nejrůznějších podobách, bylo vidět v poslední době např. předloni v Janově u Litvínova. Sice jde o kvantitativně, a tím i (naštěstí) kvalitativně o ne tolik porovnatelný případ, ale podmínky jsou stejné. Pak stačí jen několik ultrapravicových primitivů a krvavý problém je na světě.

Spor o zeleň a práci na radnici

Jan Korytář, vedoucí organizace Čmelák SPP a zároveň městský zastupitel navrhl na čtvrtečním zasedání zastupitelstva města Liberce rozšíření seznamu městských pozemků vyjmutých z privatizace o dalších 106 ha. Jednalo se celkem o 34 lokalit, zahrnujících vybrané městské parky, lesoparky, lesy či zeleň u škol, na sídlištích a u dětských hřišť.

Konkrétně se jedná např. o lesík nad teplárnou u ulice Dr. Milady Horákové, lesy v okolí liberecké přehrady, veřejnou zeleň na sídlištích Kunratická, Králův Háj, Rochlice, Gagarinova, Ruprechtice a Pavlovice, parčík u dopravního podniku, zeleň pod střední zdravotní školou, pozemek s památným bukem u kina Varšava, dětská hřiště ve Svojsíkově, Vodňanské a Jáchymově ulici a další pozemky.

Čmelák - SPP plánuje tento seznam v budoucnu nadále doplňovat, neboť, podle vyjádření J.K., od občanů, kteří se bojí privatizace veřejné zeleně a tím jejího znepřístupnění, průběžně další návrhy.

Důvodem, proč s návrhem nového, rozšířeného seznamu neprivatizovatelné zeleně přišel opoziční J.K. byl dvojí. Jedním bylo více zajistit nemožnost opakování situace, kdy se „neprivatizovatelné“ pozemky privatizují, kdykoliv si známý z politiky či podnikání řekne ( např. zde ). Součástí byl tedy návrh na doplnění „Zásad postupu při privatizaci pozemků“, aby pozemky vyřazené z privatizace nebylo možné z něj jednoduše vyjmout, jako se to stalo právě s parkem Na Perštýně (viz odkaz výše), který na tomto seznamu byl ještě v minulém roce také.

Za druhé, že již na lednové zastupitelstvo měl takovýto seznam dodat náměstek za ČSSD, do jehož kompetence toto spadá, Milan Šír. Ten ovšem nic podobného nedodal ani v lednu, ani v únoru, ani v březnu. Pan náměstek se asi trošku urazil a tak obvinil zastupitele Korytáře, že se chce chlubit cizím peřím a že má už skoro seznam připravený. Sice jej měl mít připravený již v lednu , ale většina zastupitelstva se mu rozhodla dát druhou (nebo že by už čtvrtou?) šanci a rozhodla, že má onen seznam dodat v dubnu. Návrh a seznam, jak jej předložil J.K. tedy nebyl přijat, nicméně pan náměstek byl aspoň vyzván, aby předložil výkaz své pracovní činnosti vztahující se k tématu za poslední tři měsíce..Uvidí se tedy v dubnu, možná ...

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;