Březnové zastupitelstvo: Hospic, nehospic, odměny si rozvracet nedáme!

Nerozborná jednota tiché opozičně smluvní koalice se na včerejším zastupitelstvu opět projevila v plné síle. To, když bylo potřeba prohlasovat změnu územního plánu u ploch neprivatizovatelné zeleně nebo odmítnout „populistický“ návrh opozice na snížení extrémně vysokých odměn za členství v dozorčích radách, které by přineslo potřebné finance na paliativní péči pro umírající. O něco více roztomile pak působily drobné výpadky ve čtení textu u Jiřího Kittnera.

Hned ze začátku zasedání byla schválena změna programu, která přesunula na první místo schválení strategické změny územního plánu. Těžko říci, zda proto, aby se k tomu nemohli vyjádřit ti občané, kteří počítali, že se bude projednávat později nebo zda k tomu byl jiný důvod. Každopádně se povedlo prohlasovat, aby ještě před pořízením nového územního plánu byly změněny některé městské plochy tak, aby vzrostla jejich tržní hodnota.

To je sice pěkné, ale v důsledku to znamená, že například rozlehlé plochy v Doubí u nákupního centra Makra, které jsou nyní vedeny jako neprivatizovatelná zeleň, v budoucnu mohou plnit třeba roli zástavby pro bydlení i výstavbu dalších průmyslových ploch. Funkce zeleně sloužící místním lidem i jako nárazníkový pás od Makra i dálnice by asi na tržní atraktivitě těmto pozemkům nepřidala.

Nejostřejší diskuze se překvapivě strhla kolem plánované podpory obecně prospěšné společnosti, která zajišťuje paliativní péči a stará se o umírající pacienty. Primátorka Martina Rosenbergová vyzvala zastupitele, aby bod nepodpořili, jelikož na tento příspěvek – 350 000 korun na rok – nemá město peníze. V souvislosti s tím se pokusili zastupitelé za Změnu pro Liberec (Jan Korytář, Jaromír Baxa) prosadit body, které by za a) zjistili zda nejde ušetřit na pracovních místech v technických službách (na základě dohod a bez vývěrového řízení zde získal místo manažera Milan Šír z ČSSD), za b) domluvit s libereckou teplárnou snížení extrémně vysokých odměn pro politiky (Jana Kašparová z ČSSD, Tomáš Hampl z ODS)  v její dozorčí radě z pětatřiceti tisíc měsíčně například na deset nebo patnáct tisíc a ušetřené prostředky použít na péči o umírající a opuštěné lidi.

Jak se dalo očekávat strhla se vlna obviňování z populismu, do čela za současný stav v odměňování politiků se postavili představitelé ČSSD (Milan Šír, František Hruša), ale i Liberce občanům (David Václavík) a i bývalých členů VV (Petr Černý). Pokus Změny pro Liberec tedy nevyšel, ač by se takto oněch 350 tisíc korun dalo najít poměrně snadno. O to trapněji pak na konci zasedání znělo kličkování Jany Kašparové, která (opět a narozdíl od Tomáše Hampla) odmítala sdělit, jaká je její náplň práce v dozorčí radě Teplárny Liberec. Místo zákonem stanovené odpovědi na dotaz zastupitelů (Ondřej Petrovský) uraženě pronesla, že do toho nikomu nic není a ať už jí nikdo neobtěžuje.

Nikam nevedoucí diskuse proběhla i u bodu ohledně soudního sporu se státem, který chce po městě 19 milionů korun za porušení darovací  smlouvy ohledně budovy Uranu na třídě 1. Máje. Ve smlouvě z roku 2010 bylo několik podmínek, které město nesmí porušit. Jednou z nich například bylo, že budova musí nejméně po dvacet let nadále sloužit pro úřednické účely, nebo že nesmí být zastavena. To se ale nakonec stalo. Předkladatelem návrhu byl tehdejší primátor a radní odpovědný za ekonomiku Jiří Kittner.

Dnes, respektive včera, se svou chybu (za souhlasného glosování ČSSD) snažil bagatelizovat, dokonce citoval i z dotazu, který na něj v roce 2010 měla tehdejší zastupitelka Ivanka Kolomá. Jen ve své citaci opomněl zmínit poslední a klíčovou otázku, na kterou chtěla doktorka Kolomá znát odpověď. Tedy, zda „Je po právní stránce možné jištění touto budovou?“ Jak se nyní ukazuje, jištění po právní stránce možné nebylo a Liberec, respektive jeho občané, s velkou pravděpodobností za tuto drobnou chybičku zaplatí dalších 19 milionů korun.

Pro úplnost uveďme celý přepis inkriminovaného dotazu:

MUDr. Kolomá: ,,Já bych měla jen malý dotaz, chtěla bych se zeptat na budovu Uranu. Budova Uranu byla převedena bezúplatným převodem z pozemkového fondu a je zde klauzule, že po dobu 20 let má sloužit městu. Je po právní stránce možné jištění touto budovou?“
Ing. Kittner: ,,Je to možné. Problém by zřejmě nastal až ve chvíli, kdybychom nespláceli dluhopis, banka by nám budovu vzala a zřídila by tam něco jiného. Vzhledem k tomu, že si nedovedu představit, že by město přestalo platit své závazky, tak více k tomu nedokážu říci.“

Zastupitelé, kteří v roce 2010 odsouhlasili uzavření zástavní smlouvy a kteří jsou tedy za současnou situaci spoluodpovědní, pak jsou jmenovitě: Červinka Ondřej, Dufek Michael, Hruša František, Jozífková Naděžda, Kašparová Jana, Kittner Jiří, Konšelová Hana, Lysáková Dana, Morávek Jaroslav, Olyšar Petr, Rosenbergová Věra, Sepp Martin, Šír Milan, Šolc Jiří. Dále (dnes již nejsou zastupitelé): Vladimír Vojtíšek, Naděžda Jarošová, Vladimír Šámal, Ivo Palouš, Ján Piňko, Jiří Richter, Jiří Janata, Pavel Harvánek.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Letošní listopadové zastupitelstvo bylo přeci jen o něco jiné, než bývají ta ostatní. Jednak se projednávaly závažné věci, které městskou ekonomiku ovlivní na dlouhé
Listopadové zastupitelstvo se ponese na vlně vyrovnávání se města se soukromými společnostmi. A to nejen (ač zřejmě v nejkontroverznějším bodě jednání) na základě podivného
Včerejší zastupitelstvo nebylo obzvlášť dlouhé, ale místy obzvláště zajímavé. Hádka kolem hospicu, kolem úrokového zajištění dluhopisu, kdy bývalý primátor Jiří Kittner na město pravděpodobně
Město musí šetřit. A šetřit bude a bude se i snažit získávat prostředky. Což by bylo v pořádku, kdyby se šetřilo na pro město