Počet lidí, kteří se již setkali s dezinformacemi a fake news, stále roste. S obsahem, který považovali za fake news nebo za dezinformaci, se již někdy setkalo 66 % české internetové veřejnosti (o 11 procentních bodů více, než ukázal výzkum v roce 2019).

Vyplývá to z výsledků studie Zpravodajství v digitálním věku 2020, části zaměřené na šíření dezinformací, na které již druhým rokem spolupracoval Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere. Cílem této části studie bylo stejně jako v loňském roce zjistit základní data o vnímání fake news a dezinformačních webů v českém mediálním prostředí. Výzkum přitom vycházel z přirozené intuice toho, jak tyto pojmy vnímá česká veřejnost. Cílem tedy nebylo definovat, co jsou fake news či dezinformační weby.

„Počet lidí přicházející do styku s dezinformacemi roste také částečně i kvůli rostoucí míře povědomí o tomto fenoménu v české společnosti,“ vysvětluje Josef Šlerka z NFNZ.

Nejčastěji se lidé setkali s dezinformacemi náhodně, v příspěvcích na sociálních sítích, případně tak, že je sdílel někdo z jejich kontaktů, nebo je četli v komentářích na sociálních sítích či zpravodajských webech.

„Meziročně také zesílily obavy české internetové veřejnosti z masivního šíření dezinformací i obavy z toho, že lidé sami nedokážou v médiích rozeznat, co je pravdivá a co nepravdivá informace,“ komentuje výstupy Hana Friedlaenderová z Nielsen Admosphere.

Výzkum rovněž ukázal zajímavé generační rozdíly. Mladí lidé se více obávají masivního šíření dezinformací (62 % vs. 54 % průměrná hodnota v populaci). Možná i proto je pro ně ve srovnání se starší generací přijatelnější určitá autocenzura sociálních sítí jako nahlašování nevhodných příspěvků druhými uživateli nebo mazání nevhodných příspěvků a blokování profilů na Facebooku.

Stejně jako v loňské studii se výzkum zaměřil také na to, jak jsou některé „příběhy“ šířené tzv. alternativními zpravodajskými zdroji úspěšné u české veřejnosti. V rámci letošní studie byly vybrány čtyři takové „příběhy“ – dva stejné jako v roce 2019, dva nové. Oproti výzkumu z roku 2019 jsem doplnili dva narativy, které se netýkají přímo politiky, ale naopak zdraví a aktuální situace. Oba patřili mezi hojně zastoupené na serverech, které šíří konspirace. V případě koronaviru jsme zvolili zcela konkrétní konspiraci, nikoli obecně otázku původ koronaviru. Takto zvolené otázky nám umožňují přesněji pochopit ty, kteří s touto konspirací operují.

„Na základě úspěšnosti těchto 4 konspiračních příběhů lze odhadnout, že v české internetové veřejnosti existuje jádro přibližně 12–16 % lidí, kteří takovýmto dezinformacím a konspiracím věří. Mezi nimi převažují především příslušníci starší generace, lidé z menších a středních měst a lidé s nižšími příjmy,“ komentuje výsledky Josef Šlerka z NFNZ.

Čtyři příběhy

Nejvíce se z testovaných výroků v české společnosti rozšířila informace, že „koronavirus byl uměle vytvořen v laboratořích díky financím Billa Gatese“. Tu zaznamenalo v médiích 62 % české internetové populace. S výrokem samotným pak souhlasí (určitě ano, spíše ano) zhruba 16 % české (internetové) veřejnosti, 62 % vyjádřilo svůj nesouhlas (určitě ne / spíše ne), zhruba pětina dotázaných uvedla, že neví, není si jistá. Největší část české populace vnímá tuto informaci za záměrnou dezinformaci (40 %).

Druhou nejrozšířenější z testovaných informací byla informace o negativním dopadu 5G vysílačů na lidské zdraví: „Vysílače 5G signálu mohou mít významně negativní dopad na lidské zdraví“. Tuto informaci zaznamenalo v médiích 53 % české (internetové) veřejnosti. Podíl těch, kteří souhlasí s tímto tvrzením, je zhruba stejný jako v případě prvního výroku o Billu Gatesovi (tedy 16 %), podíl těch, kteří nesouhlasí, je však o něco nižší (55 %), zatímco podíl nerozhodnutých či těch, kteří nevědí, je o něco vyšší (29 %).

*Zdroj: NFNZ / Nielsen Admosphere, N=1040, internetová populace ČR 15+, ČNP, říjen-listopad 2020

Výrok „Nelegální migrace obyvatel muslimských zemí do Evropy je ve skutečnosti záměrně řízená Evropskou unií“ zaznamenalo v médiích 44 % dotázaných, přičemž 29 % se domnívá, že jde o záměrnou dezinformaci a 28 % s tvrzením souhlasí.

Čtvrtým testovaným výrokem, se kterým se internetová veřejnost z daných čtyř „příběhů“ v médiích setkala nejméně často (36 % z dotázaných jej zaznamenalo), je tvrzení, že „dezinformace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku financuje George Soros“. 12 % se domnívá, že jde o pravdivé tvrzení, 30 % to považuje za záměrnou dezinformaci.

Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 1 040 respondentů internetové populace 15+.

Prezentaci Josefa Šlerky a Hany Friedlaenderové si můžete stáhnout zde.

Tisková zpráva Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

foto: irozhlas.cz

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;