Jaroslav Zámečník

Liberec má zastaralou soustavu rozvodů tepla a nejdražší teplo v celé ČR. V rámci zpracování nového územního plánu bylo ještě donedávna jasno v tom, že cesta k levnějšímu teplu v Liberci vede skrz decentralizaci centrálního vytápění a modernizaci rozvodů tepla. Z hlediska významnosti pro občany města se jedná o prioritní záležitost týkající se bezprostředně jedné třetiny libereckých domácností, které za teplo zaplatí v součtu skoro půl miliardy korun ročně.

Koaliční povel k přepracování návrhu územního plánu se podle prosakujících informací týká také odklonu od původního záměru decentralizace centrálního vytápění, byť to vedení radnice  zatím popírá. Koncepce centrálního vytápění města Liberce tak nevzniká transparentně a za dohledu veřejnosti, ale v utajení a pravděpodobně kdesi v představenstvech firem zainteresovaných na dodávkách tepla do domácností.

Ale srovnejme si fakta popořádku. Pro město Liberec je základním energetickým konceptem jednoznačně plošná plynofikace, která již v současnosti obstarává 22 tisíc libereckých domácností, což činí 49,5% v Liberci. Zhruba 16 tisíc domácností je napojeno na centrální zásobování teplem (36,5%) a zbylých 6 tisíc tři sta domácností (14%) vytápí elektrickou energií, tepelnými čerpadly, tuhými či kapalnými palivy nebo obnovitelnými zdroji energií. 

Podle několik let připravovaného nového územního plánu (2009 – 2015) bylo navrženo další rozšíření plošné plynofikace v Liberci a decentralizace současného systému CZT. Prakticky toto znamenalo návrh odpojení cca 6 tisíc domácností v odlehlých lokalitách od parovodů Teplárny Liberec a jejich napojení na nově plánované decentralizované zdroje spojené se zemním plynem. Jednotlivé lokality navržené k odpojení jsou např. Pavlovice, Ruprechtice, Růžodol, Starý Harcov, Kunratická (konkrétně zde mapka zásobování teplem: http://docs.liberec.cz/Odb_HA/projednavane_UP/Liberec/3_dokumentace%20pro%20VP/schemata/ ). Takto by počet domácností napojených na plyn v Liberci vzrostl na 28 tisíc (62%), počet domácností napojených na teplárnu, potažmo spalovnu, spalující komunální odpady, by klesl na necelých 11 tisíc (24%).

Jednotlivé decentralizované oblasti by měly podle původního plánu jako zdroj tepla v místě postavenou novou kogenereční kotelnu, jako již byla postavena v roce 2013 ve Františkově nebo třeba v Turnově na sídlišti Výšinka. Za pozornost stojí právě zkušenosti z Turnova, kde zbrusu nová kogenerační kotelna na zemní plyn v ceně kolem 15 mil.Kč vyrábí  pro cca 500 domácností elektřinu a teplo. Účinnost tohoto celého systému zvyšuje dodatečná instalace dvou tepelných čerpadel, které slouží k předehřevu teplé užitkové vody. Výsledkem je pak pro turnovské občany teplo v ceně kolem 550 Kč/GJ.  Není důvod, proč by taková cena tepla nemohla být po vzoru Turnova i v decentralizovaných částech Liberce, kde doposud lidé ve svých vyúčtováních platí běžně 900 Kč/GJ i více.

A co by bylo dál se spalovnou odpadů a s vyrobeným teplem? V současnosti se v liberecké spalovně spaluje 100 tisíc tun komunálních odpadů ročně. Přitom ale jen okolo 30% pochází z libereckých domácností, dalších 70% odpadů pochází odjinud. A v dalších letech díky postupnému třídění odpadů, recyklací a novým ekologickým metodám zpracování odpadů bude zřejmě v samotném Liberci odpadů ke spálení ubývat. Je otázkou, jestli bude muset do Liberce proudit stále více a více kamionů odjinud naložených odpadem ke spálení, a když ano, tak komu ku prospěchu.

Bude-li se koncepce držet dosavadního plánu, pak v centrální části Liberce na systém CZT zůstane stále napojeno 11 tisíc domácností. Majoritního akcionáře Teplárny (MVV) čeká dříve nebo později výměna dožilých parovodů za horkovody. Pro rozhodnutí o takovéto investici by ovšem chtěl MVV získat garanci a stabilitu odběrů tepla. O takové garanci ze strany města je možno uvažovat jen za stejného předpokladu jako před 20 lety, kdy bylo motivací města pro výstavbu spalovny právě levné teplo pro domácnosti, tedy levnější než by se vyrobilo z domácích plynových kotelen.

Má-li tedy mít centrální zásobování v Liberci založené na energetickém využívání odpadů alespoň trochu respekt veřejnosti a právo na další existenci, potom nechť cena tepla pro občany je stejná jako například v Turnově z kogenerační plynové kotelny.  A to bez ohledu na to, kdo původně či později anebo v dalších letech bude vlastnit akcie spalovny. 

 

Jaroslav Zámečník

zastupitel města Liberec (SLK - Starostové pro Liberecký kraj)

zastupitel také v letech 1994-1998, kdy město Liberec rozhodlo o výstavbě spalovny

 

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;