Změna letos po několika úspěšných volbách v regionu narazila a zažívá neúspěch. Myslím, že je to normální, potká to každou stranu či hnutí. O tom, jestli to nebude mít fatální následky, rozhodne nejen odhodlání dál pokračovat a nevzdávat se, ale také pochopení příčin toho, proč k tomuto stavu došlo. Nabízím proto k diskusi těchto devět příčin:

Nejprve to, co jsme ovlivnit nemohli:

1. Schopnější konkurence ANO i SLK. ANO může těžit ze svého lídra a výborné marketingové podpory, se kterou se jako Změna můžeme měřit asi tak, jako malá místní pekárna s pekárnami z holdingu. Byl tu ale ještě schopnější politický subjekt, který dokázal konkurovat i ANO. SLK.  Ti si svůj úspěch odpracovali roky ve vedení desítek obcí a čtyři roky ve vedení kraje. Mají desítky starostů, kteří politiku dělají od rána do večera 365 dní v roce. K tomu velkou část hasičů a sportovců. Chytře vymyšlené a odpracované. Ani zde jsme nebyli a částečně ani nemohli být konkurenceschopní. Byly tu zkrátka v těchto volbách úspěšnější projekty.

2. Použití účinné propagandy. Podcenili jsme konkurenci, která prostřednictvím více médií, např. Inventury, účinně budovala náš negativní mediální obraz. Nešlo přitom o žádné moje ani mých kolegů cinklé zakázky nebo korupci, tak jak jsme do dříve na ODS kritizovali my. Chyby jsme ale dělali. Na rozdíl od nás této konkurenci nedělalo problém zveřejnit lživé obvinění o tom, že jsem mlátil přítelkyni, vtipkovat na téma mého zdravotního stavu, hodnotit fyzický vzhled, či vědomě dělat z marginálních věcí kauzy – dva příklady: V Žitavě jsem byl buď pracovně, nebo až po pracovní době, kdy jsem normálně pracoval v Liberci. Ve Španělsku jsem byl tři dny v rámci evropského projektu, na který jsem pomohl získat peníze. Město má nyní velkou šanci získat dotaci na další projekt z komunitárních programů za 5 milionů. 

3. Horší startovací pozice než SLK. Zatímco Martin Půta a jeho kolegové se ve svých městech a obcích mohli soustředit na pozitivní věci, jejich rozvoj, získávání dotací apod., tak já jsem spolu se Změnou velkou část tohoto času strávil bojem s místní ODS. Za dva roky ve vedení Liberce, navíc silně zadluženého a zanedbaného, se nám zatím nepodařilo dosáhnout tolika věcí, jako Martinu Půtovi za 10 let, co vedl Hrádek. V mnoha věcech jsme před dvěma lety v Liberci začínali od píky, nebyly připravené téměř žádné rozvojové projekty. Výsledky snad budou vidět alespoň poslední rok před volbami. I když se snažíme pracovat více než naplno, nejde to tak rychle, jak bychom sami chtěli.

Co jsme mohli ovlivnit částečně

4. Nedostatečné výsledky v Liberci. Sám bych byl rád, kdyby již bylo v Liberci více zrevitalizovaných parků, opravených silnic nebo škol. Abychom město mohli nejen udržovat, ale i rozvíjet, musíme se pokusit získat nejprve co nejvíce evropských dotací a to chvíli trvá. Jen než se podařilo najít a přijmout specialisty na přípravu dotačních projektů a rozjet projektové řízení, chvíli to trvalo. Prvních pár desítek milionů jsme již ale získali… Přesto to logicky bylo v těchto volbách málo

5. Možnost se opřít o úspěšnou celostátní značku. Nevěřím, že dlouhodobě může uspět jen regionální značka, ani u Změny ani u SLK, byť jsou nyní aktuálně nahoře. Pokusil jsem se o zajištění domluvy na celostátní úrovni se Stranou zelených, Piráty, Změnou a některými regionálními hnutími,  zatím bez výsledku. Možná, že výsledky těchto krajských voleb k zahájení integrace povedou, tak, aby zde vznikla obdoba silných německých Bundnis 90/Die Grünen. 

6. Téma uprchlíků – s tímto tématem uspěla SPO/SPD a část našich bývalých protestních voličů pravděpodobně volila tuto stranu. Taktičtější by asi bývalo bylo k tomuto tématu mlčet, osobně mi navíc toto téma přijde absurdní i v tom, že mnohem více než imaginární  uprchlíci lidem v kraji škodí některé smluvní vztahy, které odčerpávají z veřejných peněz mnohem více. Bohužel se jedná o téma složité, ne tak viditelné a pro část voličů asi i těžko pochopitelné. Zpětně vidím, že jsem tuto problematiku asi mohl komunikovat opatrněji, nebo se ji taktičtěji vyhnout. Poučení pro příště.

A na závěr to, co bylo v naší moci

6. nevybudovaná a neefektivní struktura – Jako moje hlavní selhání vidím to, že se mi nepodařilo v libereckém jádru Změny přesvědčit dostatek lidí k tomu, abychom budovali Změnu ve spolupráci se SZ po celém kraji jako politické hnutí, které spojuje lidi se společnými idejemi a dokáže je společně zorganizovat a motivovat ke spolupráci pro společný cíl. Dobře je to vidět zejména ve srovnání se stavem SLK a naším vlastním. 

Bohužel dlouho převládal názor, že je nutné udržovat a rozvíjet i spolek Změna pro Liberec. To je ale organizační nesmysl. Změna vznikla jako hnutí alespoň v Jablonci, uspěla zde v komunálních volbách a také to na výsledku v krajských volbách bylo znát. Ano, i díky tomu, že je Změna malá, relativně uzavřená skupina, začíná hrozit, že dopadneme jak Strana pro otevřenou společnost. Tento problém je nutné vyřešit již bezodkladně. Není možné dělat dlouhodobě úspěšnou politiku ve velkém městě, natož v kraji, jen jako parta kamarádů.

7. špatný odhad v kauze Půta – toto padá na mou hlavu, špatně jsem odhadl, jak je tato kauza veřejností vnímána. Za vším, co jsme o tom řekli a napsali, si stojím, to že v této kauze Půta stál na druhé straně barikády, byl přistižen a že nešlo o jeho úplatek, ale o dvacet milionů pro Metrostav a vybrané politiky a úředníky, tvrdím stále a stojím si za tím a doufám, že to u soudního líčení vyjde najevo. I já očekávám, že soud začne co nejdříve, případ se skutečně již neúměrně táhne. Ale jedna věc je něco vědět a tvrdit, a druhá, zda to bude fungovat v kampani. Půta dokázal obvinění zrelativizovat a přebít svojí kampaní. Pro mě je hejtman obviněný z korupce jasný problém, pro mnoho voličů ne. Za čtyři roky ale může být vše jinak, pokud se u soudu prokáže, že celá kauza je jasnější, než jak se ji hejtman snaží relativizovat.

Samotná „pozitivní“ kampaň by ale také nestačila, jak je vidět na výsledcích Budoucnosti pro Liberecký kraj nebo TOP 09.

8. nevyřešený spor mezi radikálně aktivistickým a pragmaticky politickým přístupem – tak, jako v jiných politických subjektech, které nemají dlouhou historii, i u nás se při přerodu z aktivisticko-opoziční a radikální skupiny na standardní a konstruktivní politickou sílu objevily „porodní bolesti“. Projdou si tím všechny strany, které vznikají „zdola“. Tento spor však už trvá příliš dlouho a brání přeměně Změny na standardní, výkonnou a efektivní politickou sílu. Co bylo dobré v začátcích a v opozici, nás nyní táhne ke dnu. Změna nemůže být donekonečna bojovnicí na barikádách, své místo jsme si vybojovali, nyní přišel čas na konstruktivní, úmornou, často nepříjemnou a vyčerpávající každodenní politickou práci. Která ovšem není moc vidět, o to složitější je umět ji prodat. Někteří to již pochopili před časem, jiné to teprve čeká.

Závěr

Změna nekončí, ale pokračuje. Tři naši kandidáti jsou v první desítce krajských politiků, kteří získali nejvíce preferenčních hlasů. Udrželi jsme krok se zavedenými stranami. Pro mě osobně je Změna stále nejlepší alternativou k zavedeným stranám, přes všechnu kritiku, která se na ni snáší. Je to podobné, jako s tímto webem, který je také často kritizován, ale stačí srovnat úroveň diskuse a množství příspěvků pod články zde a pak na synerovském tydenvlk.cz. Přes všechnu kritiku, která se na Změnu snáší, si proto stále myslím, že Změna svoje místo na politické mapě kraje stále má a nyní je potřeba pokračovat dál a pokusit se získat část ztracených voličů zpět. Jak, to je úkol pro nadcházející měsíce.

Jan Korytář

 

Přidat komentář (54 Komentářů)

Jan Korytář, náměstek pro ekonomiku, strategický rozvoj a dotace

Občas bývám kritizován, že nejsem dost zkušený ekonom, abych mohl řídit rozpočet a financování stotisícového města. Někteří předchůdci prý odborníci byli. Tak se na to pojďme podívat trochu z blízka.

Rozvoj Liberce v předchozích letech – žití na dluh

Je pravda, že město v minulých letech investovalo do svého rozvoje daleko více, než je tomu dnes. Bohužel, tento rozvoj byl položen na špatných základech a časem logicky skončil. Hlavním zdrojem nových investic města byl dříve prodej městského majetku. To však nešlo dělat donekonečna. Tento systém jsem kritizoval již v roce 2006, kdy jsem se stal poprvé městským zastupitelem. Tehdejší vedení města však dalo výprodeji zelenou.

Vše skončilo, když došel majetek.

Jak je vidět z tabulky, roční příjmy z prodeje majetku začaly setrvale klesat od roku 2007 a dnes tvoří jen nepatrnou část rozpočtu.

 

V té době se navíc nabralo několik úvěrů, které se v roce 2010 sloučily do jednoho, v objemu dvou miliard korun. Splátky tohoto dluhu dnes zatěžují rozpočet města ve výši zhruba 170 mil. Kč ročně. Ekonomická strategie stylem „po nás potopa. Zatímco v roce 2000, kdy začal město řídit Jiří Kittner, byl Liberec bez dluhů a měl majetek určený k prodeji ve výši zhruba 3,5 miliardy, tak v roce 2010, kdy tato éra skončila, byly příjmy z prodeje majetku už pouhých 70 milionů, zato dluh města byl dvě miliardy. Viz tabulka č. 2. 

 

 

Neschopnost nadělá často větší škodu než korupce

Proč neschopnost? Protože v případě Liberce neschopnost nebo jen nečinnost libereckých politiků z ODS a ČSSD, kteří měli v předchozích vládách své ministry financí, vedla k tomu, že Liberec ročně zbytečně přicházel o stovky milionů korun. Nemuselo to tak ale dopadnout, kdyby se ti, kteří dříve řídili město, byli schopni podívat trochu více do budoucna a nežili na úkor podstaty.

Jde o to, že Liberec, páté největší město v ČR, získává při přerozdělování daní na jednoho obyvatele zhruba dvakrát méně, než třeba čtvrtá Plzeň. To je způsobeno tzv. koeficienty v zákoně o rozpočtovém určení daní.

 

 

Díky tomu získal např. v loňském roce Liberec daňové příjmy ve výši 1,2 miliardy, zatímco o pouhých 60 tisíc obyvatel větší Plzeň získala téměř trojnásobek – 3,4 miliardy!

Proč má obyvatel Plzně pro stát dvakrát větší hodnotu než obyvatel Liberce?

Protože to tak kdysi někdo nastavil a dodnes se s tím nic neudělalo. Přitom žádnou logiku to nedává, je to pouze nespravedlivé a pro Liberec, resp. další krajská města jako Olomouc, Hradec Králové a další, velmi nevýhodné. Plzeň má přitom stejně jako Liberec divadlo, ZOO, botanickou zahradu, tramvaje, autobusy, školy, školky, silnice, parky. Jen je o něco větší - Liberec má 100, Plzeň 160 tisíc obyvatel. Jenže Liberec na obyvatele v roce 2015 získal 11.700 Kč příjmů z daní, které přerozděluje stát, zatímco Plzeň 20.200 Kč! Tento rozdíl činí v neprospěch Liberce při přepočtu na náš počet obyvatel neuvěřitelných 800 mil. Kč ročně! To je polovina aktuálního dluhu nebo čtyřnásobek toho, co město dává ročně do oprav a na investice.

Proč potřebujeme získat z daní na hlavu stejně jako Plzen či Ostrava:

Protože jinak se z dluhů nikdy nedostaneme. Kromě zmíněných dvou miliard, z nichž je již zhruba pětina splacena, je zde ještě jeden dluh. Ten, se kterým se všichni setkáváme každý den. Tím je vnitřní dluh města na zanedbaných opravách silnic, škol, školek a dalšího městského majetku. Tento dluh je podstatně větší, činí cca 5 miliard Kč. I proto bude Liberec muset s dalšími krajskými městy vyvinout daleko větší úsilí, aby získal spravedlivý podíl na vybraných daních. Jinak stav našeho města nikdy nezměníme.

Navýšení daňových příjmů od státu je jednou z mých dlouhodobých priorit. Krátkodobě může městu pomoci zaměření se na co nejlepší čerpání evropských dotací, první projekty se pomalu rozbíhají, další jsou v přípravě. I když takto ale získáme i stovky milionů, nebude to stačit. Výhledově se Liberec může rozvíjet, jen pouze pokud se nám podaří prosadit změnu daňového koeficientu.

Liberec musí usilovat o to, aby se spolu s dalšími krajskými městy dostal na úroveň Plzně, Ostravy či Brna. V ústavě ČR je mimo jiné také věta, že naše země je „vlast rovnoprávných, svobodných občanů“. Svoboda i rovnoprávnost nejsou jen vzletné formulace, ale jsou do značné míry závislé i na financích. Nyní začíná běh na dlouhou trať, v jehož cíli musí být to, že obyvatelé Liberce budou mít pro kvalitu svého života od státu stejné podmínky, jako třeba obyvatelé Plzně.

Jan Korytář

Na případné otázky či připomínky v diskusi odpovím v samostatném článku.

Přidat komentář (51 Komentářů)

Články a diskuse pod nimi nejen na tomto webu, ale i jinde, jsou pro politika dobrým zdrojem informací i zpětné vazby. Chci zde souhrnně reagovat na některé diskutující, jejichž cíle jsou dlouhodobě konstantní – dehonestovat Změnu a její představitele, pokusit se rozložit koalici nebo podsunout voličům Změny, že je zradila.

Tak se na to trochu podíváme. Názory, které se opakují, jsou zhruba tyto:

Přidat komentář (0 Komentářů)

Když jsem se nedávno přiznal k depresím, někteří lidé mě varovali, že to může znamenat konec mojí politické kariéry. Nemyslel jsem si to a nemyslím si to ani poté, co jsem to udělal. Věřím, že lidé věří otevřeným politikům, kteří s nimi hrají férovou hru. Krok, který se chystám udělat nyní, je ovšem nebezpečnější, neboť narazí na ještě větší předsudky a hluboce zakořeněné hodnoty a výchovné postupy. Chci se zastat kluků z pasťáku, nové ředitelky a naopak poukázat na určitou falešnost a společenskou nebezpečnost jednání oblíbeného starosty.  

Přidat komentář (0 Komentářů)

 Jednou se to stát muselo. V Liberci jsme obdrželi upozornění od jednoho úřadu, že jsme špatně vyúčtovali jeden z projektů a nedostaneme tak 24.454.424,55 korun, ale pouze 24.454.424,54,- Kč.

Ano, jde o pouhý jeden haléř..Možná si nyní mnozí z vás povzdechnou. Něco ve smyslu: „Hm, dotace a nesmysly, to už známe…“. Taková legrace to ale zase není.

Přidat komentář (0 Komentářů)

Jsem otec tří dětí. Vím z vlastní zkušenosti, že je při jejich výchově někdy náročné, či přímo nemožné udržet nervy na uzdě.

Někdy jsem se za své jednání jako rodič styděl. I proto vznikl tento článek o dětech - "malých hajzlech".

Přidat komentář (0 Komentářů)
Jan Korytář

Po mém rozhovoru pro Sächsische Zeitung na téma bydlení v Žitavě, se v Liberci otevřela debata k možnosti bydlení pro Čechy (nejen tedy obyvatele Liberce, jak je to někdy zjednodušováno) v nedalekém německém příhraničním městě. Ve veřejné diskusi jsou aktivní zejména místní politici za SLK, škoda jen, že je z jejich strany vedena ve zbytečně ironickém a konfrontačním tónu. Myslím, že jde o téma, které by si zasloužilo serióznější přístup.

Přidat komentář (1 Komentář)
Jan Korytář

Milý Deníčku,

dovol, abych Ti poděkoval, že nejen díky liberecké ODS a dvoumiliardovému dluhu, který po ní zbyl, ale i díky Tvému autorovi a ČSSD, mohla vzniknout Změna pro Liberec.

Přidat komentář (0 Komentářů)

Většina libereckých zastupitelů odmítla přes doporučení správní rady Ekofondu podpořit projekt Čmeláka „Obnova zanedbaných nebo nevyužívaných pozemků ve vlastnictví města Liberce“ dotací ve výši 125.000 Kč. V projektu šlo o údržbu a přípravu revitalizace několika neudržovaných městských pozemků. Louku v Temné ulici, parčík u památného buku ve Frýdlantské ulici a zejména rozsáhlý areál městských pozemků u Pivovarských rybníků u sídliště Kunratická.

Přidat komentář (0 Komentářů)
Jan Korytář

Ačkoliv se to tak mnohým nemusí zdát, případ Luďka Nečesaného, obviněného z korupce, bude dobrým ukazatelem toho, jak to v našem městě či kraji máme aktuálně s postojem ke korupčnímu chování, jaký respekt máme k postupu policie a státního zastupitelství a konečně, nakolik jsme se dokázali za posledních dvacet let přiblížit standardům obvyklým na západ od našich hranic. V neposlední řadě tato kauza ukáže i to, kudy se bude dále ubírat Změna, kterou si dovolím označit za lídra liberecké a potenciálního lídra krajské politiky.

Přidat komentář (0 Komentářů)


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;