Dlouho jsem váhal, zda má smysl reagovat na příspěvek pana Felcmana. Byl totiž na můj vkus příliš osobní a naopak málo pravdivý. Nakonec jsem si řekl, že pokus o věcnější a snad pravdivější vysvětlení neuškodí a jistě ani nikomu neublíží.

Podívejme se nejdříve na premisu, kterou zastávají někteří zastupitelé a kterou si osvojil i zastupitel Felcman, a to že „kauza je prostá“, neboť před 20 lety město uzavřelo smlouvu a ta smlouva se má dnes jenom naplnit. Pokud by to mělo být pravda, pak je nutno se ptát, proč předchozí vedení města za účasti Felcmanovy Změny nevyhovělo výzvě družstva A+G Stadion (jedno z 10 družstev), které již v roce 2018 požádalo o plnění smlouvy. Proč nepředložilo kupní smlouvu schválenou již v roce 2003 tehdejším zastupitelstvem a opakovaně zveřejnilo záměr prodeje, když ten byl již dříve schválen. Pro toto družstvo se problém táhne nikoliv rok, nýbrž už tři roky. Jeden rok měl věc v gesci náměstek Korytář a jeden rok náměstek Němeček.

Triviálnosti problému nesvědčí ani stanoviska řady renomovaných právních kanceláří, která si nechala zpracovat kromě Liberce i další města, např. v Olomouci (https://www.olomouc.eu/druzstva) a která se často v pohledu na věc liší. Zajímavé je např. stanovisko Mgr. Jany Zwyrtek Hamplové, specialistky na obecní právo, z 26 7. 2021. Triviálnosti nesvědčí ani stanovisko tří ministerstev, které záměrně neřeší otázku platnosti či neplatnosti smluv a jasně říká, že zde může rozhodnout jenom soud (proč soud, když je to tak prosté), a pokud se má rezignovat na vyřešení této otázky, potom nezbývá, než v souladu se zákonem o obcích uzavřít smlouvy nové. Ministerstvům trvalo několik měsíců, než k tak prostému problému přijala stanovisko.

Ten problém zkrátka triviální není a není to vinou amatérského právníka Hrona. Kauzu také nečiní složitou jenom problém platnosti či neplatnosti smluv a nápravy v souladu se zákonem o obcích. Máme zde také zákon o daních z příjmů, který dodnes hrozí velmi vysokou daní družstvům, ale nejenom jim. Ta daň hrozila v případě kupní ceny za 1 Kč i městu. Vyjasnit tuhle věc si vyžádalo poměrně hodně času konzultací s kolegy daňovými poradci a až stanovisko Finanční správy ČR srozumitelně věc uzavřelo s tím, že daň hrozí jenom družstvům.

Pan Felcman se mi posmívá, že se mě družstva o služby daňového poradce neprosila. To je pravda a já jsem jim také nikdy neradil ani jim svůj názor nevnucoval. Pouze jsem jim doporučil, aby věc nepodceňovali, a to už při prvních jednáních v květnu 2020. Moc tomu nevěřili, ale nakonec si vážnost problému připustili, o čemž svědčí jejich chvályhodná aktivita na Ministerstvu financí a v Poslanecké sněmovně, aby se zákon o daních z příjmů změnil. Tak nevím, proč se mám cítit vůči družstvům nepatřičně, ne-li provinile.

Relevantní otázkou také bylo, jaká je vůbec cena obvyklá spoluvlastnického podílu města. Spoluvlastnické poměry byly v minulosti nastaveny tak, že město nemělo žádný vliv na obsazování bytů ani na výši nájemného, a to v důsledku toho, že druhým spoluvlastníkem bylo bytové družstvo. Proto bylo na místě zjistit názor znaleckého ústavu a právní kanceláře specializující se na problematiku družstevního bydlení. Ukázalo se, že by sice mohla být cena obvyklá nižší, ale ne o tolik, aby to pomohlo problém vyřešit.

Celá kauza má ještě rozměr nedovolené veřejné podpory. Před 20 lety jsme ještě nebyli členy EU a veřejnou podporu tehdy nikdo neřešil, dnes, jak se ukázalo, bylo pro město důležité ověřit, zda mu z tohoto titulu nehrozí sankce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ani stanovisko tří ministerstev nedávalo žádnou odpověď, proto jsme o stanovisko požádali ÚOHS. Odpověď byla jasná a nijak jednoduchá. O veřejnou podporu se jednat nebude, když se byty převedou na družstevníky a družstva se zlikvidují. Tento názor dozorového orgánu se příliš neshodoval se zlehčujícími úvahami některých zastupitelů nebo družstev, že podpora bytových družstev nemůže být nikdy veřejnou podporou.

Pan Felcman tvrdí, že jsem šikanoval družstevníky. Popravdě, nevím čím. Možná má na mysli to, že jsem zhruba dva až tři měsíce studoval veškeré známé podklady pro všech 10 družstev – smlouvy, o jejichž platnost/neplatnost se jednalo, smlouvy o poskytnutí dotace, stanovy družstev, metodiku Ministerstva vnitra, judikáty či právní stanoviska. A to ne proto, abych ukojil svoji amatérskou právní ctižádost, nýbrž opravdu jen proto, abych pochopil, co se tehdy před 20 lety stalo, a abych se ubezpečil, že se družstevníci dostali do nezávidění hodné situace bez vlastního zavinění. Viníky totiž byly státní orgány, které nastavily dotační model, stavební společnost, která tento model se státními orgány dojednala, založila bytová družstva svými lidmi a skrze ně uzavírala s družstevníky smlouvy včetně ujednání o bezúplatném převodu po 20 letech, a konečně město, které vystupovalo jenom v roli pasivního účastníka a které uzavíralo smlouvy, jak mu je ona společnost připravila, aniž by byly projednány v zastupitelstvu.

Možná jsem šikanoval družstevníky tím, že jsem připravil mezi srpnem 2020 a únorem 2021 celkem tři návrhy, z toho dva úplatné ve výši 32.000 Kč za byt z důvodu eliminace daňových dopadů a jeden bezúplatný formou dotace na pořízení bytu. Pokud vím, žádný jiný zastupitel nepředložil vůbec nic. Předvolební sliby družstevníkům typu „my vás nedáme“, to ano, smysluplný návrh, to ne.

Mezitím družstva dospěla k závěru, že v důsledku slíbené změny zákona o daních z příjmů jim daň už nehrozí, a také Nejvyšší soud přijal závěr ve věci města Neratovice, že kupní cena 1 Kč je v pořádku. Proto jsem hned v únoru navrhnul zastupitelstvu, aby schválilo záměr prodeje všem družstvům za tuto cenu. Důvody jsem už měl tehdy rozmyšlené a sdělil jsem je právní kanceláři, která je převedla do právně čisté formy a přijala za ně i garanci. V pracovní skupině jsme ještě zadání právní kanceláři diskutovali a upravili.

Jen díky této iniciativě máme dnes k dispozici dokument obsahující na mnoha stranách podrobné zdůvodnění toho, proč prodat všem družstvům podíly města na domech někdy i s pozemky za 1 Kč. Právě na tento dokument se odkazuje čerstvě schválená první kupní smlouva. Ke schválení dokumentu jsme došli po roce, což se někomu zdá dlouhá doba, já i Starostové jsme zkrátka nedokázali vše prověřit a získat všechna podstatná stanoviska dříve. Ostatní zastupitelské kluby nedokázaly ani to.

Má-li toto být šikana, ješitnost či dokonce defraudace odměny člena rady, potom se s panem Felcmanem neshodnu, ovšem ta neshoda mi nevadí. Já jsem si v květnu loňského roku dal za cíl vyřešit úkol tak, aby řešení bylo v souladu se zákony a pro družstevníky v souladu s jejich očekáváním. Ten úkol jsem splnil a jako člen rady i zastupitelstva jsem se své funkci ani svým voličům nezpronevěřil.

Michal Hron, radní a zastupitel města za Starosty pro Liberecký kraj

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;