Lysáková-Liberec

Nikdy jsem nebyl v politické straně, nejsem příznivcem hrubého, nepodloženého antikomunismu a vím, že mnoho voličů volilo v krajských volbách KSČM. Nicméně určitá pokora před historickými skutečnostmi by se neměla z povědomí nikoho vytrácet. Podle mého názoru (65 let), klasickou ukázkou ztráty pokory je článek Dany LYSÁKOVÉ, zastupitelky statutárního města Liberec, 27. 10. 2012 v Haló novinách.

Píše mj., že: „Taškář je ten, kdo za pravdu vydává, v co sám nevěří. Takto jednají i protagonisté nyní vznikající tzv. protikorupční vlády Libereckého kraje. A tak pohádka může začínat i takto. Jsou politická sdružení, která brojí proti parlamentním stranám a svou volební kampaň nastavila proti korupci, kmotrům a na bázi transparentnosti. Ale tím pohádka končí a mění se na komedii s otevřeným koncem.“

Zaplať pán Bůh, že tvrzení vydává jen za pohádku a komedii s otevřeným koncem. Existuje totiž ověřitelný a pravdivý příběh, což je vláda KSČ od roku 1948 do roku 1989. Rozumím tomu, že část voličů a lidí obecně, ztrácí pod tíhou současných, poněkud chaotických poměrů, paměť, že část populace si už nemůže, vzhledem k věku, pamatovat Komunistický režim, po právu nazývaný TOTALITOU. Pokud ctíte zákony, potom dovolte několik informací na osvěžení paměti, které nemusí být mladším ročníkům úplně příjemné:

 Zákon č. 198/1993 Sb. ze dne 9. července 1993 o protiprávnosti komunistického režimu:

„Vědom si povinnosti svobodně zvoleného parlamentu vyrovnat se s komunistickým režimem, Parlament konstatuje, že Komunistická strana Československa, její vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 - 1989, a to zejména za programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazením fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužíváním výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům, bezohledným ničením přírody, a prohlašuje, že ve své další činnosti bude vycházet z tohoto zákona.“

 Je docela pochopitelné, že životní jistoty nebo beztřídní společnost jsou opět mocnými lákadly,  které přebíjejí i nejednu lidskou tragédii. Mnozí by zřejmě opět jako před léty svobodu projevu, cestování, přístup ke vzdělání, volné podnikání a mnoho jiných svobod, vyměnili ihned za tehdy zákonem garantovanou sociální jistotu nebo právo na práci. Co na tom, že:

 1.      Komunistický režim a ti, kteří ho aktivně prosazovali,

a)      upíral občanům jakoukoliv možnost svobodného vyjádření politické vůle, nutil je skrývat své názory na situaci ve státě a společnosti a nutil je veřejně vyslovovat svůj souhlas i s tím, co považovali za lež nebo zločin, a to perzekucemi nebo hrozbou perzekucí vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým,

b)      systematicky a trvale porušoval lidská práva, přičemž zvlášť závažným způsobem utlačoval některé politické, sociální a náboženské skupiny občanů,

c)      porušoval základní zásady demokratického právního státu, mezinárodní smlouvy i své vlastní zákony a prakticky tím postavil vůli a zájmy komunistické strany a jejích představitelů nad zákon,

d)      používal k perzekuci občanů všech mocenských nástrojů, a to zejména:

·       popravoval, vraždil je a žalářoval je ve věznicích a táborech nucených prací, při vyšetřování a v době žalářování vůči nim používal brutální metody včetně fyzického a psychického mučení a vystavování nelidským útrapám,

·       zbavoval je svévolně majetku a porušoval jejich vlastnická práva,

·       znemožňoval jim výkon zaměstnání, povolání nebo funkce a dosažení vyššího nebo odborného vzdělání,

·       zabraňoval jim svobodně vycestovat do zahraničí či vrátit se svobodně zpět,

·       povolával je k výkonu vojenské služby v Pomocných technických praporech a Technických praporech na neomezenou dobu,

e)      pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné výhody těm, kteří se na zločinech a perzekucích podíleli,

f) spojil se s cizí mocností a od roku 1968 udržoval uvedený stav pomocí jejích okupačních vojsk.

2.      (2) Za spáchané zločiny a další skutečnosti, uvedené v odstavci 1 jsou plně spoluodpovědni ti, kteří komunistický režim prosazovali jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v politické i ideologické oblasti.

 
Paní Lysáková, v článku „Taškařice s voliči aneb Touha po moci světí prostředky“ mj. též píše: „Nepřijatelnost spolupráce s kmotry a rouška tzv. nezávislosti byla vábničkou pro mnoho rozhořčených voličů.“ Nechci se rozepisovat o tom, pod jakou rouškou lákají opět komunisté voliče, ale několik vět si přece jen dovolím, a to ze sjezdu KSČM v Liberci. (19.5.2012) – „Úvodní vystoupení předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa na VIII. sjezdu KSČM v Liberci“, mj. prohlásil:

 „Východiskem, neboli nápravou stávajícího stavu globálního ekonomického systému, je jedině radikální změna samotného systému nebo minimálně její výrazná regulace. Z toho plyne i závěr, který sdílím, že lidstvo v nejbližší budoucnosti čekají nejhlubší společenské změny.“

„Dá se očekávat, že v horizontu deseti let se mezi USA a Čínou uskuteční hlavní zápas o globální prvenství. My v KSČM nepochybujeme o tom, kdo bude vítězem tohoto zápasu nejen o ekonomické vedení, ale i o charakter sociálně-ekonomického modelu a politického systému pro první dekády 21. století. Bude to Čínská lidová republika, se svojí moderní, o plán se opírající ekonomikou a sociálně spravedlivějším řízením společnosti a rozdělováním hmotných statků, která již dnes, jako významný člen uskupení BRICS dává najevo své aspirace na silného hráče nových mezinárodních vztahů.“

Vím, vytržené z kontextu, nicméně vize šéfa komunistů moji vizí rozhodně není. Jsem jen zvědav, zda se opravdu najde dostatek lidí - voličů, kteří zamíří podruhé do stejné řeky. Vždyť pohádky jsou přece jen určeny dětem, čímž nechci říci že nemohou být občas i pod rozlišovací schopnosti dospělých. Podotýkám, že v podstatě levice je mi rozhodně bližší nežli pravice, nicméně věřím, že hlasy pro komunisty v krajských volbách byly jen hlasy varující tzv. „vládní politické strany“. Existuje však ještě jedna možnost, méně totalitní. V Libereckém kraji, s unikátním volebním výsledkem oproti zbytku ČESKA, nemusím určitě nikomu vysvětlovat, jaká.

Zdeněk Hromas

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;