Liberec nemá ani korunu na bazén, ani jiné peníze nedostane, i když mohl, ale zase má v divadle topení za 25 milionů, na které si stěžují jeho zaměstnanci. To je taková liberecká politika v kostce a vlastně i symbolické vykročení do nového roku.

Náš Liberec jako první upozornil na to, že se s rekonstrukcí topení a vzduchotechniky ve staroslavném Divadle F. X. Šaldy nemusí být vše v pořádku. Zkrátka, když o tom nezávisle na sobě mluví několik lidí napříč různými sektory divadla, asi zde problém bude. A že to vedení divadla popírá, nemusí nic znamenat. Naopak to může ukazovat (byť samozřejmě nemusí), kde je zakopaný pes.

Pamětníci, kteří sledují libereckou politiku, si možná vzpomenou na bizarní příklad z doby kolem roku 2010, kdy tehdejší vedení města přišlo s tím, že v atriu budovy radnice se při deštích hromadí voda. A že tomu pomůže obří skleněný skelet, důmyslně navržený, zkonstruovaný a hlavně za několik desítek milionů korun z evropských dotací zaplacený.

Jak to celé dopadlo? Někdo se podíval do sklepa a zjistil, že je ucpaná odváděcí šachta pro vodu. Prostě, že se někomu nechtělo při stavebních pracích ve sklepě vynášet suť po schodech a řekl si: „Hele, díra!“… Nakonec se vyneslo pár kýblů sutě a jiného nepořádku na světlo boží a bylo po problému.

Člověka napadne analogie s divadlem. Opravdu se před sto a čtyřiceti lety i po celou dobu od položení základního kamene v roce 1883 dýchalo v divadle jinak? A i kdyby ano, zdá se, že tomu rekonstrukce topení a vzduchotechniky z předloňského roku za 25 milionů korun (slovy pětadvacet milionů korun) moc nepomohla. Ale třeba byla tučná zakázka přednější než chytré řešení. Nebylo by to v Liberci poprvé.

Máme tu ale i analogii druhou. V roce 2011 se musel z primátorského křesla poroučet Jan Korytář, když odmítal podepsat zakázky pro Syner na rekonstrukci bazénu a lázní (to oficiálně dělal Chládek a Tintěra, v subdodávce ovšem Syner).

Již tehdy se upozorňovalo, že zakázky připravené v kancelářích firem spojených se Synerem nejsou zrovna košer. Opravu potřebovala zejména stará Švancerova budova, ale místo toho se raději přistavěl další bazén. Prostě to tak bylo připravené, přeci jen to bratru stálo nějakých 400 milionů. Z dotací samozřejmě…

No, a po deseti letech máme problém. Původní budova už dosluhuje definitivně, město na ni nemá ani korunu, za celou dobu na ni nic nedalo a, jak vyšlo tento týden najevo, neumí podat ani žádost o dotaci, která by z velké části problém řešila.

Nebo je to záměr? Původní kvalitní budovu strhnout, postavit u arény novou a místo na Tržním náměstí nechat třeba pro bytovou výstavbu, jak si cvrlikají vrabci v politickém zákulisí? Kdo by z toho měl v Liberci radost jako první, víme moc dobře.

Proč dělat něco jednoduše, když to jde složitě. Důležitější totiž je, že složitější cesta bývá lépe zaplacena. Racionální řešení prostě nejsou v módě. Bývají totiž často moc levná.

foto: M. Drašner

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;