Tak to máme za sebou. Letošní oslavy 17. listopadu nebyly naštěstí tak pompézní a patetické jako v minulosti. Možná už i jejich organizátorům začalo docházet, že tahle země i naše město mají daleko víc podstatnějších problémů, než je boj s 32 let neexistujícím režimem. Ostatně i tento týden ukázal, které to jsou.

Je to každý rok stejné. Politici, mladí novodobí svazáci, stejně jako straničtí myslitelé, vlajky, patos a boj s mrtvým nepřítelem, ze kterého zůstaly jen kosti. Přede dvěma lety to mělo jiné grády, když na náměstí vzpomínala dívenka narozená tak v roce 2005, jak nebyly banány a na dovolenou většina mohla jen na Jadran nebo na Balt.

Už i oficiální, mainstreamová média si rozpačitě všímají, jak se z oslav Sametové revoluce, která skutečně lidem nesla naději na lepší život, stal vyprázdněný kýč. Vlastně je z něj podobně falešný rituál, jako když se za normalizace tehdejší garnitura obracela a hlásila k dávným hrdinům boje s fašismem či za sociální spravedlnost, aby tak legitimizovala svou moc.

Ještě by to mohlo dojít voleným zástupcům lidu, že na boji s režimem, který tu již není 32 let, pomalu přestane být možné sbírat ty nejlacinější politické body. Protože o nic jiného jim nejde a tahle země má skutečně úplně jiné problémy.

Mezitím přírůstky nově nakažených v ČR dál rostou. V pátek laboratoře odhalily dosud rekordních 22 945 nově nakažených a v sobotu to bylo 14 402, což je nejvíce ve volném dni od počátku pandemie. To opravdu zavání průšvihem a dalším lockdownem, který sice ještě před pár týdny dnes vítězné politické strany slibovaly nikdy znovu nezavést, ale vládní odpovědnost, do které se nikomu najednou moc nechce, je holt jiný šálek kávy než předvolební kampaň.

V Liberci jsme si ještě do čtvrtka mysleli, že nejnákladnější stavba současné koalice, tj. rekonstrukce Liebiegova paláce, bude předražená „jen“ o 30 milionů. Chyba lávky. Oproti loňskému roku je to už více než o 60 milionů a oproti původním plánům dokonce více než o sto. A to tedy začíná solidně smrdět.

Dobře, u historické budovy lze předpokládat prodražení. Kdo někdy rekonstruoval byť jen byt ve staré budově, tak ví, o čem je řeč. Také ceny práce a některých materiálů se kvůli pandemii a jejím dopadům na ekonomiku zvedly. Ale takové předražení? Opravdu?

V lednu se primátor a jeho rada města kasali, jak stavba bude super hlídána, když tam bez výběrového řízení za milion korun dotlačili svého kamaráda, který v minulosti tak hlídal veřejné stavby, že se prodražily x krát. Stejný recept evidentně funguje i zde a je překvapivé, jak drze se totožný scénář dá uplatnit.

Není od věci, že tento stavební „dozor“ už jednou stál před soudem, když měl pomáhat jiné stavební firmě z Liberce tunelovat veřejné zakázky při přípravách na MS v lyžování. Náhoda? Může být. Spíš to ale vypadá na jedno z témat, které by politika měla zásadně řešit místo věčného boje s bájným komunismem. Ostatně „nežít ve lži“ bylo jedním z hlavních požadavků Sametové revoluce.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;