Už dvanáct let dělá Liberci ostudu místo, kde stávala od první poloviny devatenáctého století textilní fabrika bratří Liebiegů.  Devět hektarů lukrativních pozemků téměř uprostřed města patří nejspíš jedné holandské firmě v Groningenu, ale čert ví, jak to je. V katastru nemovitostí jsou totiž pozemky zapsané na firmu Nova Textilana ONE, jejíž jednatel je Bulhar Atehylke Kuipers z Chernomoretz – Sozopolu. Je to ale mnohem složitější. Když se badatel ponoří do vlastnických vztahů těchto hektarů, jakoby zabloudil ve větrných Nizozemských rovinách. Ale o tom jsem nechtěl, neb se zdá, že pozemky bývalé Textilany a úmysly jak s nimi naložit mohou patřit komukoliv. Vašemu sousedovi, nebo bývalému primátorovi.

 

Mnoho vody uteklo v Harcovském potoku od zbourání fabriky a zatím není jasné, co s nevyužitými lány uprostřed města bude. Přitom to začalo nadějně. Nový majitel zkrachované Textilany, první z řady holandských podnikatelů, slíbil, že tam vznikne nákupní a zábavní centrum Promenáda za jeden a půl miliardy korun. Slyšte: Mělo tam být 115 obchodů, dvacet kaváren a restaurací, celoroční kluziště a uprostřed té vší krásy měla jezdit tramvaj z Liberce do Jablonce. Psal se rok 2007. Na jeho konci už měly dětičky bruslit, tatínkové popíjet plzeňské a dámy drbat v kavárnách.

Že se tak nestalo je nabíledni. Jak šel čas, objevovaly se nové a nové nápady. Třeba stavba bytových domům. K ní také nedošlo, ale nedivme se, jen idiot by stavěl byty ve městě, kde jich je nadbytek. Ekologové a facebukáři se snažili vyvinout tlak na to, aby na místě továrny bří Liebiegů vznikl park. Nepodařilo se, neboť sedm tisíc lidí na sociálních sítích slíbilo přijít demonstrovat, ale přišli jen dva. Nikoliv tisíce. Vášně propukly kolem možné stavby nové krajské nemocnice, ale lobby, která ji prosazovala, byla slabá jak třikrát převařený čajíček. Nenažrané doby staveb jako Plaza, aréna, skokanských můstků či OC Fórum jsou (snad) tytam.

Otázku co s pozemky po bývalé liberecké Textilaně rozvířili nedávno mladí lidé, kteří tam za peníze majitele udělali pořádek. Pokáceli již vzrostlé stromy, uklidili černé skládky, zničili hnízda bezdomovců.  Doutníky, jinak řečeno orobince úzkolisté, které tam vesele rostly, zaplať pánbůh, nechali. Akci pořádala radnice, která se nechala slyšet, že by s tím konečně ráda něco udělala. Ekonomický náměstek primátor Liberce Jan Korytář by tam po dohodě s vlastníkem vytvořil uliční síť, v níž by jednotlivé parcely začali investoři obsazovat postupně za předem daných podmínek. Podobně jak vznikaly starší části města. Součástí projektů by však musely být dostatečně velké plochy pro parky a městskou zeleň.

Idea se to zdá dobrá, ale obávám se, že majitelé, ať jimi je už kdovíkdo, na to chtít přistoupit nebudou. Parky nevydělávají a kvůli něčemu jinému než kšeftu si pozemky v této lokalitě nikdo nepořizoval.

Proto je třeba přijít s nějakým revolučním řešením. Něco jako v tom vtipu, kdy August navrhuje řediteli cirkusu super číslo. Doprostřed manéže se postaví velká nádoba plná lidských exkrementů, do níž se hodí granát. „Všichni lidé budou v hledišti od lejn a do toho já vstoupím na scénu v bílém obleku,“ vysvětluje šašek.

Mám podobné super číslo. Navrhuji opačný systém než ten, který užili majitelé stavebních pozemků, na nichž žila chráněná volavka popelavá. Zaplatili jednomu pytlákovi a ukázali mu, jak pták vypadá. Pak se už stavět mohlo. Prodávám ale, jak jsem koupil.

Podobnou službu by mohla poskytnout ekologická hlídka, která na ploše po Textilaně vypátrá nějaké ohrožené druhy. Například čolka hranatého, nebo ropuchu krátkonohou, či kavyl olysalý. Kdyby se tam náhodou nic takového nenašlo, což není možné, pak je tam nasadit, donést, domestikovat. V tom okamžiku je napůl vyhráno. Jakmile se totiž informace o „ekologických překážkách stavby“ donesou k majitelům, budou se rychle pohlížet po někom, kdo jejich majetek koupí. Proti žabičkám nemají v Česku šanci. V ten okamžik by měla na scénu vstoupit radnice jako ten August v bílém smokingu a laskavě od Holanďanů pozemky vykoupit.

A co s nimi? Velké sběrné parkoviště pro nejméně sto aut, nejlépe zadarmo, největší hřiště pro děti v Libereckém kraji, několik tenisových a beachvolejbalových hřišť, místo pro venčení psů a Agility, potůčky, fontánky, lanový park, zimní kluziště, a co libo. Něco jako venkovní varianta Babylonu či IQlandie. Pokud si pamatuji, nic takového široko daleko není. To ale není podstatné. Důležitější je, že by konečně liberecká radnice udělala něco opravdu pro lidi. Žádný z těch, kteří do této doby krajské město řídili, nemohl parafrázovat Mozartovu větu: Moji Liberečané mi rozumějí.

Jan Šebelka

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;