Zajímavý obrat předvádí liberečtí politici, kteří jsou dnes ve vedení města. Zatímco zástupci koalice Starostů pro Liberecký kraj, ANO a ODS před čtyřmi roky brojili proti prohlášení tzv. Liebiegova městečka památkovou zónou a zřízení fondu na opravu libereckých památek, nyní to sami navrhují. 

Liebiegovo městečko je zajímavý urbanistický počin z počátku 20. století, který dokumentuje tehdejší proměnu podhorského Liberce v průmyslovou, textilní metropoli. Za památkovou zónu jej chtělo vyhlásit v roce 2017 již předchozí vedení města, jmenovitě zástupci Změny pro Liberec v čele s tehdejším náměstkem primátora Janem Korytářem. Současně s tím chtěli zřídit fond na obnovu památek, který by finančně vlastníkům historicky cenných objektů (nejen v Liebiegově městečku) pomohl při rekonstrukcích.

Jenže narazili na odpor celé tehdejší opozice v čele se Starosty pro Liberecký kraj, kteří jsou dnes vedení města, ale i svého bývalého koaličního partnera z ANO. Nejvíce proti vyhlášení Liebiegova městečka i zřízení fondu byli právě Starostové.

„Otevíráme tím trošku Pandořinu skříňku, protože se chystáme podporovat opravy libovolného domu, libovolného soukromníka. Navržená kritéria jsou zavádějící a jen otevírají prostor pro korupci a neprůhledné přidělování dotací,“ uvedl v roce 2018 zastupitel Michal Hron ze Starostů.

Dnes je ale vše jinak. Starostové v červnu prosadili zřízení identického fondu na opravu a památek a chystají se prohlásit památkovou zónou i samotné Liebiegovo městečko. „Je to unikátní místo s řadou historicky cenných a významných staveb. Proto chceme usilovat o to, aby se území stalo městskou památkovou zónou. Ještě předtím ale určitě připravíme setkání s občany, především pak vlastníky nemovitostí v této lokalitě, abychom jim představili a vysvětlili, co konkrétně by pro ně taková změna znamenala. Jsem přesvědčený, že město má takový skvost chránit. Na druhou stranu si uvědomujeme, že o tom nejprve musíme diskutovat s lidmi, kteří tam žijí, a těmi, kterým konkrétní domy patří. A předložit jim fakta a argumenty, proč by náš záměr měli podporovat. Věřím, že je přesvědčíme,“ říká dnes primátor města Jaroslav Zámečník ze Starostů.

Jak bylo řečeno, fond bych zastupitelstvem schválen v červnu, o vyhlášení památkové zóny v Liebiegově městečku se musí ještě rozhodnout.  Jedná se o komplex budov, postavených jako zázemí textilní továrny Johann Liebieg & Co., pozdější Textilany, představuje jeden z nejpozoruhodnějších a nejhodnotnějších souborů tohoto typu na našem území, který lze bez obav zařadit po bok Kotěrových realizací v Lounech či Zlíně. Podobná městečka lze najít i v dalších místech působení Liebiegů, například ve Velkých Hamrech u Tanvaldu nebo dokonce v Rumunsku, kam Liebiegové expandovali kvůli nerostným surovinám pro své impérium.

Koncepce kolonie vychází z teoretických zásad hnutí zahradních měst, myšlenek Hermana Muthesia a urbanistických zásad Camilla Sitteho. Příznačná je pro ni invenční koexistence historizujících prvků a secese v malebných romantizujících celcích, odrážejících tehdejší nacionální akcent. Kolonii však nelze chápat pouze jako běžný dobový sociální projekt, ale především jako reprezentativní podnik, kterým Liebiegové navenek demonstrovali své bohatství a postavení.

Vybudována byla v několika etapách. Na nejstarší fázi ze 2. poloviny 19. století (bývalý dělnický dům ve Svatoplukově ulici spolu s přilehlými neorománskými budovami Vincentina a kostela sv. Vincence z Paoli) navázala v letech 1907–10 secesní etapa, kdy podle návrhů libereckého architekta Ernsta Schäfera byly postaveny čtyři domy na severní straně Gollovy ulice a jesle v Mlýnské ulici. Třetí a nejvýznamnější etapa výstavby, která sídlišti vtiskla jeho neopakovatelný vzhled, probíhala v letech 1911–14 podle plánů Jakoba Schmeissnera, který je také autorem celkové koncepce sídliště. Několik vil pro vysoce postavené zaměstnance firmy s vyšším standardem bydlení (čp. 436–IV, 445–IV a 446–IV) bylo vybudováno v Klicperově ulici podle návrhů Oskara Rösslera.

Po skončení první světové války pokračovala opět pod Schmeissnerovým vedením čtvrtá etapa, která vykazuje oproti předválečným fázím snahu po zjednodušení fasád a jistou úspornost ve výrazu, pořád je ale čitelný historizující akcent a v urbanistické skladbě si kolonie zachovává vysokou úroveň etapy předchozí.

Ve formálním řešení domů Schmeissner záměrně upustil od typizace, charakteristické pro většinu soudobých kolonií a vytvořil luxusní rezidenční čtvrť, stylově se pohybující na pomezí doznívající secese a nastupující moderny. Díky tomu Liebiegovo městečko dodnes poskytuje svým obyvatelům i přes záměrný jednotný výtvarný výraz pocit individuálního bydlení, na rozdíl např. od Baťovských kolonií ve Zlíně.

Liebiegové byl významný továrnický rod, který do Liberce přišel z Broumova v 19. století. Zaváděním moderní průmyslové výroby anglického typu se rychle stali největším textilním podnikem a zásadním způsobem formovali vzhled i dějiny města. Patřili i k významným mecenášům.

Na druhou stranu byli velice často kritizování pro kruté podmínky ve svých továrnách, a to nejen z dělnických pozic, ale například i ve vídeňském parlamentu byli dáváni za příklad nejhorších vykořisťovatelů a těch, kdo zneužívají lidské práce. Bohatli především na státních a válečných zakázkách.

Jejich ekonomická síla šla ruku v ruce s politickou, kde z původního liberalismu v polovině 19. století skončili jako vášniví němečtí nacionalisté a ve 30. letech století dvacátého patřili mezi nejvýznamnější podporovatele sudetoněmeckého henleinovského hnutí a nacistické hitlerovské politiky.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;