Turów ničí okolní přírodu a lidské životy i nadměrným hlukem

Hnědouhelný důl Turów ležící na samé česko-polské hranici, nepředstavuje problém pro okolní krajinu, přírodu i lidi skrze úbytek a vody a světelné znečištění. Ze závěrečné zprávy Ministerstva životního prostředí ČR vyplývá, že že v lokalitě českých obcí Uhelná a Oldřichov na Hranicích se celonoční dlouhodobá hluková zátěž blíží doporučenému limitu 40 decibelů. Ten byl v několika případech podle zprávy dokonce překročen o 2 decibely.

Měření hluku zajistilo Ministerstvo životního prostředí České republiky. Minulý rok jej prováděl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě – Národní referenční laboratoř pro komunální hluk.  Byla zvolena dvě měřící místa, na okraji zástavby v Uhelné a v Oldřichově na Hranicích, bezmála dva kilometry od dolu Turów. Monitoring hluku se uskutečnil celkem čtyřikrát, a to ve vybraných sedmi až osmidenních obdobích od května až do listopadu 2020. Vzhledem k tomu, že prakticky nepřetržitý hluk z dolu nyní přichází na české území jako zbytkový hluk, bylo měření prováděno pouze v noci od 22.00 do 6.00. 

„Zpráva také předpokládá, že v následujících letech bude v důsledku přibližování těžebního prostoru k české hranici docházet ke zvýšení celkové dlouhodobé expozice hlukem v nejbližších obydlených oblastech. Můžeme rovněž očekávat, že bude docházet ke zvýšení hladiny hluku a k překračování hygienického limitu,“ řekl radní pro životní prostředí a zemědělství Václav Židek.

Problematika hnědouhelného dolu dávno přesáhla hranice Libereckého kraje. Česká vláda nedávno oznámila, že podá žalobu na Polsko kvůli rozšiřování hnědouhelného dolu Turów. Česká republika chce zastavení těžby v tomto hnědouhelném dole, na kterou tvrdě doplácejí obyvatelé příhraničí, zejména Frýdlantska a Hrádecka, kde kvůli těžbě mizí spodní voda a těžba má i další negativní důsledky. Nadměrný hluk je jedním z nich. Nejvíce ohrožuje životy lidí na české straně hranice rapidní úbytek vody.

Hnědouhelný důl s elektrárnou Turów leží na jihozápadě Polska poblíž českých hranic. Za tu dobu výrazně poškodila životní prostředí na českém území. Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1962 a má instalovaný výkon 2106 MW. V současné době je jejím vlastníkem a provozovatelem společnost Elektrownia Turów SA.

Hnědé uhlí k zabezpečení provozu elektrárny pochází z povrchového dolu stejného jména. Povrchový důl má v současné době rozlohu 26 km². Polská energetická společnost PGE usiluje o získání povolení k těžbě do roku 2044, v březnu 2020 však získala pouze prodloužení stávající licence o 6 let. V současnosti má důl hloubku 225 metrů, pokud PGE vytěží kompletní ložisko lignitu, v roce 2044 dosáhne hloubky téměř 300 metrů a bude mít rozlohu 30 km².

Náš Liberec přináší odkaz, na kterém v příloze v zápatí naleznete celé znění Závěrečné zprávy, která má celkem 121 stran.

https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/hluk-z-hnedouhelneho-dolu-turow-se-jiz-nyni-blizi-limitnim-hodnotam-n1092821.htm

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Radnice vydalo Manuál veřejného prostranství pro město Liberec – modrozelená infrastruktura. Má se jednat o vademecum, podle kterého se má nakládat s veřejným prostorem.
Kauza, kterou tento týden otevřel Náš Liberec a ve které jde o podezřelou zakázku na nákup technologií na úpravu vody za 6 milionů pár
Překvapení se nekoná. Podle rozhodnutí komise pro výběr zhotovitele nového plaveckého bazénu na Tržním náměstí a následně i Rady města, by měl bazén stavět
Vedení libereckého bazénu, ve kterém figuruje politik a radní města z TOP 09/Starostů pro Liberecký kraj, zadalo na poslední chvíli zakázku na úpravy vody