O lázně Chrastava nikdo nestojí, veřejnou kasu už stály 113 milionů

Ani za polovinu peněz (59,9 milionů korun), co do chrastavských lázní nainvestoval veřejný sektor prostřednictvím fondů Evropské unie, nemá o objekt nikdo zájem.

Do dražby na lázně, které za pomoci evropských peněz realizoval kontroverzní liberecký podnikatel Jan Imlauf s významnými vazbami na zdejší politiky, se nakonec nikdo nepřihlásil.

 

Termální lázně, které patřily firmě společnost Dům pohody, kterou vlastnila společnost kontroverzního libereckého podnikatele s velkým vlivem zejména na zdejší ČSSD, Jana Imlaufa Imstav Group se s velkou slávou otevíraly v prosinci roku 2012. Tehdy politici nešetřili vzletnými slovy o jejich významu a důležitosti. Stačilo pár měsíců a vše bylo jinak.

Termální lázně jsou zatím postavené v první etapě. Jen na tu ale bylo získáno 113 milionů korun z evropských fondů za krajské vlády ČSSD opřené o KSČM.

Objekt chrastavských lázní tak nadále provozuje insolvenční správce. Důvodem faktu, že o štědře zadotované lázně nemá nikdo zájem, bude zřejmě skutečnost, že i na budoucího majitele čekají vysoké náklady a přes všechnu reklamu se lázně vyloženým turistickým ani relaxačním šlágrem nestaly.

Velké plány na začátku s politickou podporou

Projekt, kterému mnozí vytýkaly nabubřelost, byl evropskými fondy podpořen v roce 2008. Tehdy vládla na kraji ČSSD, a její představitelé zároveň zasedali v ROP Severovýchod, které příslušné dotace schvaloval. Projekt byl naplánován na 230 milionů, Evropská unie na něj dala zatím 113 milionů korun. Dnes jsou lázně rozestavěné a nikdo pořádně neví, kdo je jejich skutečným vlastníkem. Navíc původní vlastník Imstav Group poslal na svou někdejší vlastní firmu Dům pohody insolvenční návrh.

Původní vlastník Domu pohody, Imstav Group dostával dotaci na projekt po fázích. V první etapě získal z ROP Severovýchod necelých 59 milionů korun. Následně byly otevřeny termální lázně a všichni se tvářili, že se nic neděje a projekt poběží bez problémů dál.

Ale již tehdy existovaly varovné signály. Například, že zaměstnanci domu pohody nedostávají výplaty. Okolo projektů se angažovali i lidé s problematickou minulostí jako například Petr Preisler, někdejší člen ČSSD, dnes blízký Jiřímu Kittnerovi. Nicméně i tak projekt získal, bez problémů, za přispění tehdejších politiků, dalších 54 milionů z fondů Evropské unie.

Personální rošáda, aneb jeden okrádá druhého a naopak

Ale Imlaufova stavební společnost i celý holding se v té době topily v obrovských dluzích, nebyly například schopni ani platit deseti  a sta tisícové částky řemeslníkům, kteří pro ně pracovali jako dodavatelé. Proto se Jan Imlauf rozhodl k neuváženému kroku. Společnost Dům pohody nechal přepsat na sotva dvacetiletou dívku z Prahy, Barboru Landovou, při čemž si ovšem měl nechat akcie fyzicky a předsedou představenstva společnosti zůstal jeho věrný druh, někdejší náměstek Jiřího Kittnera Radim Palouš, druhdy z ČSSD, později z Paroubkova neúspěšného projektu LEV 21.

Barbora Landová ale v Praze svolala valnou hromadu, při čemž tvrdila, že ona vlastní pravé akcie, odvolala Ivo Palouše z vedení představenstva společnosti a na jeho místo dosadila svého otce Karla Landu. Jan Imlauf spolu s Ivo Paloušem se nejprve bránili podáním žaloby, později dokonce podáním insolvenčního návrhu na nedávno vlastní společnost, když doufal, že soud povolí reorganizaci správních orgánů a společnost se dostane zpátky pod jeho kontrolu. Ale celé se to zamotalo ještě více.

Trestní řízení, dražba a opět zchudlá veřejná kasa

V té době již hejtman Martin Půta jako předseda ROP Severovýchod (dnes jím již není, je nyní obviněn v podobné kauze zneužívání evropských dotací z korupce a zneužívání pravomoci) podal před médii na celý projekt trestní oznámení.

Policie začala vše šetřit, ale na základě toho rovněž zakázala nakládat s majetkem, čímž se zastavilo celé insolvenční řízení. V současné době je stíháno  7 osob pro trestné činy sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné dražbě a veřejné soutěži, poškození finančních zájmů Evropské unie, dotační podvod a pletichy při veřejné soutěži.

Krajský soud ale loni na podzim blokovaný majetek uvolnil a insolvenční správkyně mohla zadat znalecké posudky, které měly ocenit nemovitosti pro dražbu. Původní posudek byl určen na zhruba 93 milionů korun, ale podle mínění insolvenční správkyně byl příliš vysoký. Druhý stanovil cenu přibližně o 30 milionů nižší (62,5 milionu) a v dubnu tak mohla začít dražba. Vyvolávací cena je 59,9 milionu korun. Největším věřitelem je pak samotný poskytovatel dotace – Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, v konkurzu žádá přes 121 milionů korun.

Jan Imlauf, jehož Imstav byl od devadesátých let hvězdou stavebního byznysu, se dlouhodobě potýká s dluhy a má obstavený majetek. Imlauf je od devadesátých let považován za podnikatele blízkého zejména ČSSD a jeho Imstav byl jakýmsi menším protipólem stavební společnosti Syner a jejím výrazným vlivem v liberecké ODS.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Radnice vydalo Manuál veřejného prostranství pro město Liberec – modrozelená infrastruktura. Má se jednat o vademecum, podle kterého se má nakládat s veřejným prostorem.
Kauza, kterou tento týden otevřel Náš Liberec a ve které jde o podezřelou zakázku na nákup technologií na úpravu vody za 6 milionů pár
Překvapení se nekoná. Podle rozhodnutí komise pro výběr zhotovitele nového plaveckého bazénu na Tržním náměstí a následně i Rady města, by měl bazén stavět
Vedení libereckého bazénu, ve kterém figuruje politik a radní města z TOP 09/Starostů pro Liberecký kraj, zadalo na poslední chvíli zakázku na úpravy vody