Majitelé Syneru a hloupý stát. Jak se buduje průmyslová zóna v Libereckém kraji

Státní pozemkový úřad směnil s majiteli Syneru obrovské pozemky u Stráže pod Ralskem, kde má vyrůst zóna lehkého průmyslu i velkokapacitní bateriové úložiště. Stát získal lacinou zemědělskou půdu a noví nabyvatelé zázračně vydělali.

Náš Liberec v tomto týdnu upozornil, že u Stráže nad Nisou má vzniknout jedna z největších průmyslových zón v České republice, kde má fungovat i velkokapacitní bateriové úložiště. Ostatně to dokazují materiály do rady města Stráže pod Ralskem zpracované investorem, které má Náš Liberec k dispozici.

Připomeňme, že v nedalekém Ralsku zase Liberecký kraj plánuje obří fotovoltaickou elektrárnu, kvůli které hejtmana Martina Půtu prošetřuje policie a zabavila mu (nejen) v této věci i osobní počítač a telefon.

Zamýšlená „zóna lehkého průmyslů“ má být postavena v lokalitě Na Americe, a to na ploše až 460 000 metrů čtverečních. U samotných hal, které zde mají stát, se počítá s plochou zhruba 160 000 metrů čtverečních.

Donedávna přitom tyto pozemky byly zemědělskou půdou, které ze dvou třetin z nich patřila České republice. Jak se dostaly do společnosti Derventare, a.s., kde je jednatelem stejnojmenný syn jednoho majitelů ze SYNER Group a kontroverzního libereckého, dnes pro korupci stíhaného, podnikatele Petra Syrovátka?

Část první: hloupý stát

Na začátku stojí směny mezi majiteli společnosti SYNER Group (Syner) a státem. V září roku 2020 směnil stát, respektive Státní pozemkový úřad prostřednictvím podpisu ředitele Krajského pozemkového úřadu a bývalého libereckého zastupitele Bohuslava Kabátka, své pozemky v lokalitě Na Americe u Stráže pod Ralskem s jedním z majitelů Syneru, Jiřím Urbanem.

Stát získal od Urbana pozemky, ornou půdu, na Frýdlantsku, v lokalitě Heřmanic a Horní Řasnice, o rozloze zhruba 215 000 metrů. Nový nabyvatel, Jiří Urban, a posléze společnost Derventare, a.s., pod kterou byly pozemky posléze převedeny, se stali vlastníkem 173 000 metrů čtverečních Na Americe u Stráže pod Ralskem.

Stát si své pozemky cenil na zhruba na necelých 17 Kč za metr, tedy 2 873 000Kč Jiří Urban, jehož pozemky byly odhadnuty na na 2 810 000 Kč, navíc doplatil státu rozdíl ceny pozemků určených znalci ve výši necelých 63 000 Kč.

Krátká vsuvka: Podstatnou část dotčených pozemků na Frýdlantsku (zhruba 135 000 metrů čtverečních orné půdy) získali manželé Urbanovi a Syrovátkovi dražbou z majetku rodiny Kupfových. Petr Kupf byl jednatelem společnosti Investorsko Inženýrská, která byla součástí holdingu kolem Syneru, která se podílela na kritizovaných zakázkách, ale již před deseti lety skončila v insolvenci a Kupf o značnou část majetku přišel.

Na Frýdlantsku, kde získal pozemky stát, je jedna z nejlacinějších zemědělských ploch v rámci ČR. Naproti tomu orná půda Na Americe je daleko cennější. Na to, že zde bude průmyslová zóna, láká investory například i Liberecký kraj.

Tím ale příběh směn mezi státem a podnikateli, kteří stojí za společností Derventare, a.s., nekončí. Na scénu nastupují i restituční nároky.

V srpnu 2021 vydal stát, opět zastoupený ředitelem Krajského pozemkového úřadu Bohuslavem Kabátkem, občanům Spojeného království a Kanady, paní Marie Éve Jirat-Wasiutynski a panu Andrew Michael Jirat-Wasiutinski, velký a klíčový pozemek v lokalitě Na Americe o rozloze téměř 132 000 metrů čtverečních. A to na základě restitučního nároku, jelikož jim nemohl být vydán pozemek v jiném katastru v hodnotě zhruba 500 000 Kč.

Marie Éve Jirat-Wasiutynski a Andrew Michael Jirat-Wasiutinski zmíněný pozemek ale již za pár dní, v září 2021, prodali společnosti Derventare, a.s., a to za necelé dva miliony korun.

Část druhá: již ne tak hloupé město

Majitelé Syneru si začali pěstovat dobré vztahy s městem Stráž pod Ralskem minimálně již v roce 2021, jak dokládají jednotlivé smlouvy a rozhodnutí obce, která má Náš Liberec k dispozici. Tedy v době, kdy získávali od státu skrze směny klíčové pozemky a skupovali pozemky nabyté skrze restituční nároky.

V roce 2021 odsouhlasila Rada města Stráž pod Ralskem záměr směny několika menších pozemků se společností Derventare, a.s., které firma potřebovala ke scelení budoucí průmyslové zóny. Výměnou za tyto pozemky v řádu stovek metrů získala obec podobně velké plochy orné půdy.

V červnu roku 2023 bylo rozhodnuto o uzavření „Memoranda o spolupráci při přípravě a realizaci projektu průmyslové zóny „Na Americe – Stráž pod Ralskem“ mezi městem Stráž pod Ralskem a společností Derventare, a.s.

Podnikatelská skupina ze Syneru byla ale i štědrá. V září 2023 poskytla firma Syner, s.r.o. městu Stráž pod Ralskem finanční dar ve výši 100 000 Kč a zavázala se přispět místním dobrovolným hasičům na pořízení vyprošťovacího zařízení.

V následnosti na to bylo zastupitelstvem města rozhodnuto o prodeji posledního pozemku, který Derventare, a.s. v lokalitě budoucí zóny lehkého průmyslu chyběl, a to orné půdy o rozloze 1644 metrů čtverečních v ceně ovšem daleko vyšší, než si ji cenil stát – firma za ni zaplatila 1000 Kč za metr.

Společnost Derventare, a.s. se ovšem, kromě příslibu nových pracovních míst a rozvoje obce, rovněž zavázala vyplatit městu Stráž pod Ralskem i další příspěvek, a to daleko vyšší. Jedná se o 24 milionů korun.

Tyto peníze jsou ale podmíněny kroky města, které povedou k realizaci průmyslové zóny, jak dokládá „Memoranda o spolupráci při přípravě a realizaci projektu průmyslové zóny „Na Americe – Stráž pod Ralskem“, které má naše redakce rovněž k dispozici.

Vyplacení částek od dvou po šest milionů je vázáno na změnu územního plánu, po zajištění vyjmutí orné půdy v lokalitě Na Americe ze zemědělského půdního fondu až po stavební povolení na výstavbu skladovacích areálů a dalších staveb v chystané zóně. A to do září roku 2026.

Část třetí: trocha matematiky

Přístup investora, zejména k městu Stráž pod Ralskem, vypadá jako velice štědrý. Nicméně stačí trochu počtů, aby se ukázalo, že jde o celkem jednostranně výhodný byznys.

Ceny průmyslových ploch ve Stráži a okolí jsou dnes inzerovány za částky začínajících na 400 Kč za metr. To jsou ovšem ceny nejnižší, v okolí se prodávají i za násobné ceny.

Investice podnikatelů stojícími za Derventare, a.s. byly (zaokrouhleně nahoru) tyto: 1,6 milionu za pozemky na Frýdlantsku, 63 tisíc korun za doplatek státu za směnu těchto pozemků, 2 miliony korun za pozemek získaný od restituentů Jirat-Wasiutinski, 24 milionů slíbený příspěvek obci vyplývající z Memoranda. Plus nezjištěný příspěvek dobrovolným hasičům.

Při ploše téměř 460 tisíc metrů plochy zamýšlené zóny celkově, se pak jedná o investici zhruba 60 korun za metr čtvereční. Plus nezjištěný příspěvek dobrovolným hasičům.

Takže pokud by investor dosáhl všech bodů z Memoranda a nic víc by nefinancoval a například by celou zónu s příslušnými povoleními a změněným územním plánem prodal dalšímu zájemci, a to za cenu na nejnižší současné tržní nabídky (400 Kč za metr čtvereční), jedná se o zhodnocení zhruba sedminásobné a hodnota plochy by byla zhruba 184 milionů korun. Mínus nezjištěný příspěvek dobrovolným hasičům.

Nicméně lze předpokládat, že touto cestou společnost Derventare, a.s. jít nechce. Ve hře je velké bateriové úložiště, které zejména velkým výrobcům z alternativních zdrojů energie slibuje zajímavý obchod.

Ostatně, jak upozornil Náš Liberec, jednatel firmy, Petr Syrovátko mladší, o této průmyslové zóně již jednal s hejtmanem Libereckého kraje a politickým souputníkem starosty Stráže pod Ralskem Martinem Půtou (STAN/Starostové pro Liberecký kraj).

Připomeňme, že v nedalekém Ralsku Liberecký kraj plánuje obří fotovoltaickou elektrárnu, která si dělá ambice být tou největší v zemi, s předpokládaným výkonem 80–100 MWp, s plánovaným připojením do soustavy 62,5 MWp.

Část čtvrtá: staří známí a staré známé praktiky?

Příběh kolem Stráže pod Ralskem a lokality Na Americe i postavy v něm hrající mohou být leckomu povědomé.

Náš Liberec již před drahnými lety upozornil na postavu někdejšího libereckého zastupitele Bohuslava Kabátka, který se nechal v roce 2010 zvolit na protikorupční vlně rétoriky tehdejších Věcí veřejných.

Již o pár týdnů později si jej ale povolal někdejší šéf Pozemkového fondu a tehdy zamýšlený korunní princ liberecké ODS Radim Zika jako svého spolupracovníka do čela fondu, který nakonec, po sérii skandálů odhalených Naším Libercem a Hospodářskými novinami, musel opustit.

Krátká vsuvka: Kabátek ovšem nebyl jediný politik, kterému Zika zařídil místo na tehdejším Pozemkovém fondu. Zaměstnání tam získal i někdejší primátor Liberce Jiří Kittner, nebo dnešní zastupitel zvolený za ODS Petr Židek, který je spolu s Petrem Syrovátkem stíhám v aktuální liberecké korupční aféře. Zikovy přízně se dostalo i jiným jeho politickým spojencům či jejich příbuzným, viz odkaz výše.

Za éry Radima Ziky a jeho přátel na Pozemkovém fondu například začala největší česká restituční aféra, kde rovněž figurovalo, vedle tzv. pražských kmotrů, jméno majitele Syneru Petra Syrovátka a jeho příbuzných. Stát v ní ztratil vysoce lukrativní pozemky v Praze i kolem ní. A to kvůli evidentně falešné restituci, kdy nemovitosti v obrovské hodnotě a kdysi patřící prvorepublikovému velkostatkáři šly za firmou BEČVÁŘOVA, a. s, kterou zakládal někdejší liberecký zastupitel za ODS a podnikatel z prostředí společnosti Syner Jaroslav Mejstřík, shodou okolností Syrovátkův příbuzný.

Podezřelé restituční nároky kolem Bečvářova statku ale měly dozvuky i v našem regionu. Jak na jaře 2021 upozornil Náš Liberec ve spolupráci s Reportéry ČT, lidé z prostředí Syneru, ODS a rodiny Petra Syrovátka se podobným způsobem dostávaly k nemalým pozemkům i na území sousedního Jablonce nad Nisou.

Subscribe
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Zastávku MHD na Tržním náměstí, jehož celý koncept souzní s plaveckým bazénem a je dílem jeho autora, slavného architekta Pavla Švancera, chce vedení města
Ve Stráži pod Ralskem má vyrůst jedna z největších průmyslových zón v České republice. Realizovat ji mají lidé ze Syneru. Jedním ze zamýšlených využití
Náš Liberec včera informoval o tom, že se vznikem nových krajských společností, které mají sloužit k provozu největší fotovoltaické elektrárny za několik miliard, nesouhlasil
Včera uplynulo deset let od obvinění hejtmana Martina Půty z korupce a zneužívání pravomocí. Hejtman vyjádřil svou nespokojenost nad délkou trvání celé záležitosti. V