Liberecký senátor Michael Canov (STAN/Starostové pro Liberecký kraj) na sebe v posledních dnech upozornil, když se stal mluvčím senátorů, kteří podali k Ústavnímu soudu stížnost ve věci novely zákona o valorizaci důchodů. Jenže za několik dní ji, poněkud překvapivě, stáhli. Proč stížnost senátoři podali a proč ji vzápětí vzali zpět? Na to se senátora Canova ptal Náš Liberec.
Stanul jste v čele skupiny senátorů, která napadla červnovou valorizaci důchodů. Poměrně nečekaně jste ale svou stížnost za pár dní vzali zpět. Vysvětlíte nám důvody, které Vás ke stížnosti samé i k jejímu stažení vedly?
Senát sice jako celek podpořil před 2 měsíci novelu zákona o valorizaci důchodů. V diskusi se však objevovala řada názorů (včetně mého, který je na této adrese ), že se jedná o dvojnásobné porušení ústavnosti (legislativní stav nouze a retroaktivita). A tak 12 senátorů hlasovalo proti, 12 se zdrželo a několik vytáhlo hlasovací karty. A dokonce i řada těch, kteří hlasovali pro schválení, uvádělo, že o ústavnosti má rozhodnout Ústavní soud.
Jenže, to někdo musí na Ústavní soud podat podnět. Pan prezident to nechal na poslancích ANO (řekl, že má pochyby o ústavnosti a podnět podá, pokud ho nepodá ANO). Předmětná skupina senátorů však nepovažuje ústavní podání na zrušení zákona ze strany výlučně poslanců ze strany hnutí ANO za příliš vhodné, protože se do něho kromě ústavních aspektů nutně promítá politický boj opozice s koalicí a nález ÚS tak bude nepochybně veřejností takto chápán. V případě zamítnutí podání bude obviňován pozměněný ÚS, že jen slouží vládě 5K, v případě zrušení zákona jako fatální vítězství opozice nad 5K.
Naopak ústavní podání ze strany skupiny senátorů signatáři považují za velmi vhodné, neboť Senát je ústavní pojistkou demokracie. Ať by již byl nález ÚS jakýkoli, byl by chápán i ze strany veřejnosti jako autoratitivní rozseknutí otázky, kde jsou ústavní mantinely.
Z tohoto důvodu, když jsem se ale ve čtvrtek 4. května dozvěděl, že poslanci hnutí ANO určitě podají podnět v pátek 5. května, rozhodl jsem se ho podat prostřednictvím právní kanceláře ještě týž den 4. května. Je totiž strašně důležité, kdo podá podnět první. Podnět toho druhého se formálně zamítne a jen se přiřadí jako vedlejší účastník k tomu prvnímu. Sice se přihlíží i k jeho argumentům (ty ústavní v tomto případě by byly ale stejné, legislativní nouze a retroaktivita), nicméně jednalo by se o návrh toho prvního.
Podaný návrh však nemohl obsahovat podpisovou listinu s podpisy nejméně 17 senátorů, neboť ze středy 3. května, kdy probíhala jednání některých výborů a já se nemohl potkat zdaleka se všemi kolegy, jsem jich měl 10 a tudíž měla být podpisová listina doplněna na Ústavní soud později, až během jednání pléna v dalším týdnu. Jelikož však, s odůvodněním, že když to podali poslanci hnutí ANO, tak již to nemá cenu, někteří další kolegové, od podpisu ustoupili, a počet podporujících senátorů tak klesl pod potřebných 17 (na 16), byl návrh u Ústavního soudu vzat zpět.
O které senátory, kromě Vás, se ještě jedná?
Kdyby byla podpisová listina se jmény nejméně 17 senátorů odeslána na Ústavní soud, poslal bych Vám ji též. Jelikož však k tomu nedošlo, neučiním tak. Ti z kolegů, kteří budou i přes zpětvzetí návrhu chtít svoji podporu zveřejnit, učiní tak sami.
Stížnost k Ústavnímu soudu podali rovněž zástupci ANO. Liší se nějak v něčem od té Vaší?
Hlavní argumenty, co bylo na novele neústavní, ty byly bezpochyby stejné – neústavní použití legislativní nouze a ústavně nepřípustná retroaktivita. U té naší byl navíc použit argument o porušení nutné obecnosti zákona.
Novelu jste napadli u Ústavního soudu, nicméně přece jen jste senátorem hnutí, které je účastno vlády. Nebylo na místě si vyříkat Vaše námitky v rámci politického jednání?
Senát je pojistkou ústavnosti. Dodržování zákonů a Ústavy je součástí mého senátorského slibu. Pokud dospěji k názoru, že je nějaký schválený zákon v rozporu s ústavností, je mojí povinností proti tomu vystoupit. Mohu se pochopitelně mýlit, ale to si lze „vyříkat“ pouze u Ústavního soudu. Jistě, v tomto případě se šlo spolehnout na podání poslanců opozičního klubu ANO. Ale mě to připadá nedůstojné, spoléhat se na to, že argumenty, co je ve věci neústavní, budou místo mě překládat poslanci opozičního klubu. Nakonec se tak skutečně děje, protože nás senátorů nebylo 17, ale jsem rád, že jsem se o podání alespoň pokusil.
Neobáváte se role „kverulanta“, respektive kritiky z vlastních řad?
Ne, za co? Za to, že se snažím jednat podle svého senátorského slibu?
Pokud Vaši stížnost Ústavní soud shledá jako opodstatněnou a vyhoví ji, jaký bude další osud zmíněné novely? Pokud například lidé dostanou nižší důchody (novela má začít platit od června) a soud Vám dá zapravdu, bude se jim valorizace vyplácet zpětně?
Náš návrh byl vzat zpět, takže zodpovím, co když tak učiní Ústavní soud u návrhu poslanců ANO. Takže, ano, je to možné, ale Ústavní soud může rozhodnout i jinak, např. tak, že návrh na zrušení zákona pro jeho neústavnost byl sice opodstatněný, ale to narušení nebylo natolik silné, aby se zákon i s ohledem na ekonomickou situaci rušil. Ale to již není otázka na mě, ale na Ústavní soud.