Česká společnost WEB Větrná Energie s.r.o., která patří pod rakouskou matku WEB Windenergie AG, hodlá na Frýdlantsku vybudovat největší český větrný park. Lidem z místních obcí se ale praktiky firmy nelíbí. V Horní Řasnici, kde mají vyrůst tři větrné elektrárny, proto se zde bude konat 13. a 14. ledna k věci referendum. Stanoviska místní radnice a investora jsou podezřele identická.
Některým místním lidem v Horní Řasnici se nelíbí rozsah větrného parku, který zde chce firma vybudovat. Tvrdí také, že jí jde místní obecní úřad až moc na ruku, a upozorňují na to, že byly v anketě z roku 2019, která se jich ptala na vybudování dalších větrníků, uvedeni v omyl.
Sehnali proto dostatek podpisů, aby v obci zorganizovali referendum. „Souhlasíte s tím, aby obecní zastupitelstvo Horní Řasnice neprodleně zastavilo všechny kroky k výstavbě větrných elektráren s firmou WEB Větrná Energie s.r.o., IČ 26282895, se sídlem Ríšova 149/21, Žebětín, 641 00 Brno na území obce a odmítlo takto navrhovanou úpravu územního plánu?“
K anketě podle odpůrců nebyli přizváni majitelé pozemků či majitelé rekreačních objektů (bez trvalého bydliště). V Horní Řasnici se v anketě vyjadřovali místní občané pouze ke 2-3 větrným elektrárnám, a to s menším výkonem, než je nyní v záměru. Přitom efekt celého větrného parku bude kumulativní, v Horní Řasnici budou obtěžováni i hlukem z Dolní Řasnice, kde mají nové elektrárny vyrůst také. I zde ovšem místní chystají referendum.
Na katastru Horní Řasnice mají stát tři větrníky, jeden na katastru Krásného lesa a zbytek z devíti plánovaných na katastru Dolní Řasnice. Investor ovšem zamýšlí vybudovat ještě minimálně dva další směrem na Jindřichovice pod Smrkem.
Podle starosty Radka Halouna (STAN/SLK) ale anketa z roku 2019 byla v pořádku. „Anketa byla otevřena několik dní, možnost vyjádřit se měli všichni. Výsledek byl přitom zcela jasný, u nás bylo pro 71 procent hlasujících při účasti více než dvou třetin oprávněných voličů, v Krásném Lese se pro větrný park vyslovilo 77 procent hlasujících,“ uvedl starosta Haloun.
Jenomže podle místních se teprve od poloviny roku 2022 dozvídají z veřejně dostupného zdroje na Ministerstvu životního prostředí více podrobností o záměru i o doprovodných studiích k záměru – zoologických, hlukových apod. Přitom obce podepsaly své závazné smlouvy s investorem již v r. 2020.
„Záměr má podle nás mnoho nedostatků a rizik a je třeba o nich otevřeně mluvit. Považujeme za nutné, aby si obce zajistily i nezávislá stanoviska např. energetických poradců. Obyčejní lidé, kteří tu žijí, pracují a vychovávají své děti a mají pozitivní vztah ke zdejší krajině, začali více přemýšlet a ptát se: Potřebujeme zde opravdu tolik větrných elektráren? Nebo jich tu můžeme mít méně a za lepších podmínek? Musíme změnit Územní plán a z orné půdy udělat zastavitelné území, kde záhy do základů každé jedné elektrárny přibyde 1000 m3 betonu a cca 100 tun armovacího železa, a naopak objem skrývek ornice z celého projektu bude činit cca 10 000 m3? Co udělá projekt s jeřáby popelavými a jejich zdejším hnízdištěm? Proč nejsou zmíněni v zoologické studii?“ ptá se například Jolana Bláhová z Horní Řasnice za přípravný výbor referenda.
Lidem dalo za pravdu i Ministerstvo životního prostředí, které 6. ledna vydalo rozhodnutí, že se musí dotčené orgány státní správy a samosprávy zabývat připomínkami, které k zamýšlenému větrnému parku vznesli místní a které se týkají hluku, ale i dopadu na životní prostředí.
Lidem se také nelíbí podmínky, které byly s firmou WEB Větrná Energie dojednány. Ta bude na místní lokalitě vydělávat desítky milionů korun ročně, ale obci má dát za nájem každého z nich jen 400 000 korun. „Obcím zaručujeme garantovanou odměnu 400 tisíc ročně za každý větrník, kterou navýšíme o bonus z obratu v případě vyšších výkupních cen na trhu,“ vysvětlila jednatelka společnosti WEB Větrná Energie Michaela Lužová.
V případě navýšení cen elektřiny je tedy firma připravena místním zaplatit více. Hranicí pro vyplácení bonusu je podle ní výkupní cena 2 000 korun za megawatthodinu. „Pokud tedy výkupní cena stoupne například na 2 250 korun, dostane obec za každou elektrárnu na svém území o více než 40 000 korun navíc oproti dnešku. Další peníze vložíme do fondu, z něhož při této ceně elektřiny získá každá domácnost ročně přes 9 000 korun,“ dodala Lužová ve svém prohlášení za WEB Větrná Energie.
Na stranu firmy se rozhodně postavila radnice. Před několika dny vydala prohlášení, ve kterém občanskou inciativu kritizuje. „Zástupci odpůrců trvali na znění otázky, tak, jak ji navrhli, což jsme respektovali. Pochopil bych, kdyby brojili obecně proti výstavbě větrných elektráren, rozumím, že ne každý této energii fandí,“ píše ve svém prohlášení starosta Haloun z Horní Řasnice. „Zaráží mě ale, proč chtějí odpůrci přerušit spolupráci konkrétně s firmou WEB Větrná Energie a nechat otevřenou cestu pro konkurenci,“ dodává starosta.
Toto prohlášení, které má Náš Liberec k dispozici, ale bylo z veřejné stránky obce po pár dnech staženo. A to zejména poté, co organizátory referenda podpořila část zastupitelů v Horní Řasnici.
Že za občanskou aktivitou není obava o vlastní domovy, ale konkurenční boj, naznačuje i firma WEB Větrná Energie. Její prohlášení zaslané médiím se ale nápadně shoduje se staženým prohlášením starosty Halouna. „V anketě z roku 2019 a 2020 se přitom přes dvě třetiny hlasujících vyslovily pro vybudování větrného parku. Otázka v referendu cílí proti konkrétní firmě WEB Větrná Energie, nikoli proti parku jako celku, což nechává otevřenou cestu pro konkurenci.“
Podobně jako firma WEB Větrná Energie i starosta Haloun ve svém prohlášení kritizuje identicky konkurenční nabídku, kterou obec vyhodnotila jako nereálnou. Paradoxně jim vadí nabídky výhodnější pro obec.
