Dvanáct let byli jedna ruka. Šest let (až do loňska) spolu jako dvojka vládli kraji i Starostům pro Liberecký kraj. Dnes na sebe hází špínu a vytahují perličky ze dna liberecké politiky. Přitom jmenovatel jejich hříchů je stejný: zákulisní intriky a kšefty s podnikateli. Martin Půta a Marek Pieter, Starostové pro Liberecký kraj hrají svoje hry.
Zatímco Marek Pieter anoncuje svůj odchod z politiky, Martin Půta by byl rád potřetí hejtmanem. A má nemalou šanci, že se jím tak stane. Jenomže zatímco před osmi lety byl pro spoustu z nás nadějí, že přijde slušnější a transparentnější politika, dnes, s jeho pravděpodobným úspěchem je jisté, že Liberecký kraj čekají další roky obskurních zakázek, netransparentního lobbingu a drancování veřejné kasy. Vše ovšem doprovázené mohutnou PR placenou z veřejných prostředků, při níž bledne i Babiš se svým „Čau, lidi“.
Ukazuje se to na příkladu propojení s BusLine, konkrétně s vazbami na podnikatele Jiřího Vařila. Půta dlouhodobě podporoval růst vlivu této dopravní skupiny na kraji i městě. V roce 2014 kvůli tomu, pomocí intrik s ODS a KSČM (s jejichž představiteli si na veřejnosti nechtěl podat ruku), obětoval koalici se Změnou, která klientelismus ve prospěch Busline kritizovala. Pod jeho krajským vedením se tunelovali Silnice LK, BusLine dostával zakázku za pro kraj nevýhodných podmínek z ruky, byli vyřazováni jeho konkurenti. Vše za hejtmana Půty.
Když náš web i ostatní média ukazovali, nakolik jsou Půtovi náměstci s BusLine propojení, jak s Jiřím Vařilem jezdí na dovolené atd., byli jsme pro hejtmana, s trapným patosem jemu vlastním, „StB, co se šťourá v soukromí lidí“ a „placení lháři“.
Dnes před volbami hejtman, poté co přišlo již druhé policejní obvinění pro BusLine, „bojuje s mafií“ a řadí k nim své bývalé náměstky pro dopravu, ekonomiku a veřejné zakázky. Včetně Pietera, který mu byl pravou rukou více jak 6 let!
Půta dnes zkouší hrát neuvěřitelně falešnou hru na ublíženého prosťáčka z Hrádku, kterému všichni lhali a on je teď „překvapený a zklamaný“. A může to vyjít. Češi milují konspirační teorie, fake news, spiknutí a mučedníky. A většinou si pamatují tak 14 dní před volbami.
Funguje to u Babiše, Okamury i u samotného Martina Půty, jak je vidět z jeho žaloby pro korupci a zneužívání pravomocí v případě kostela sv. Máří Magdalény. V tomto jsou voliči výše zmíněných naprosto stejní, byť to neradi slyší, ale jejich političtí guruové to moc dobře vědí. A vědí na jakou konspirační a ublíženou notu zahrát.
Nikdo normální ale tuhle vylhanou pózu hejtmanu Půtovi uvěřit nemůže. Ze lži ho usvědčuje například případ Silnic LK, kde před osmi lety jako ambiciózní adept na hejtmana vykřikoval, jak se zde prodává předražená nafta, jaké je to tunelování dopravy jak v Praze a jak tomu udělá přítrž. Osm let to nechal běžet a firma spojená s Jiřím Vařilem registrovaná v Karibiku prodávala drahou naftu Libereckému kraji dál. Absolutní neschopnost ze strany Půty a Starostů? Nebo spíš podíl na zisku…?
Martin Půta dnes ukazuje na to, že Pieter dnes evidentně spolupracuje s BusLine. Bude to asi pravda, redaktoru Práva se to povedlo prokázat skrze elektronickou stopu, která z Pieterova prohlášení vede k šéfovi BusLine. Jenže tahle stopa nemaže stopy další, výše zmíněné, ve kterých šli Půta a Pieter ruku v ruce pod vedením Jiřího Vařila a BusLine.
Spíš to vypadá, že hejtman svým novým „bojem s mafií“ naštval své bývalé spojence a partnery a ti se rozhodli mluvit. Vlastně může být rád, že s mafií nezačal „bojovat“ o pár týdnů dříve. Dozvěděli bychom se toho před volbami o jeho vlastní roli v dopravní chobotnici pravděpodobně daleko více.
Hejtman to ví, je evidentně nervózní a kope kolem sebe. Platí si za krajské miliony PR služby, vyhrožuje médiím stylem, že by se od něj zmíněný Babiš opravdu mohl učit. Obviňuje své kritiky a politické oponenty z toho, že pracují pro BusLine – on, který pro něj pracoval skoro celou svou kariéru v pozici hejtmana. Dělá to navíc na základě lží, které šíří „nezávislý a nestranný odborník na dopravu“ ze serveru zdopravy.cz, byť ví, že to jsou lži. A hejtman zase ví, že postranně podávaná lež působí jako pomalý jed. V pomluvách a lhaní je mistr. Požijeme-li je ho vlastník, jeto „lhář, z veřejných prostředků placený lhář“.
Půta bude do voleb hrát svou falešnou hru. Jenže ani role „prosťáčka z Hrádku, kterému všichni 8 let lhali“ ani dnešního „bojovníka s mafií“ není pravdivá ani za mák. Ve sporu hejtmana s jeho bývalým náměstkem či dopravní firmou, které šel roky tak na ruku, nejde o souboj dobra a zla. Stojí tu jen proti sobě bývalí spojenci. Stojí tu prohnilí proti prohnilým.
