Téměř sedm hodin jednalo včerejší liberecké zastupitelstvo. Nejdelší a nejvzrušenější debata se vedla kolem aktuálního sporu města s bytovými družstvy a společností Interma BYTY. Zastupitelstvo se po několikahodinové debatě dobralo k tomu, že se k problému sejde na mimořádném zasedání.
Problém se týká tisícovek Liberečanů. Ti před zhruba čtvrt stoletím v dobré víře vstoupili do projektu bytových družstev, které získaly státní podporu na výstavbu, město sehrálo roli prostředníka. Do výstavby stovek bytů vstoupilo de facto pouze symbolicky, nicméně dnes nechce dostát svých závazků ze smlouvy a odmítá na družstevníky převést podíl ve výši 51 procent.
To je pro lidi, kteří před dvaceti lety do projektu vstupovali, poměrně šok. Opravdu jim hrozí liberecká varianta neblaze proslulého H-systému, tedy, že si své již jednou zaplacené domovy budou muset zaplatit ještě jednou. Spousta z nich je dnes navíc v důchodovém věku, jak zaznělo i na zastupitelstvu od zástupců družstev, což je pro ně samé situace naprosto šílená a stresující.
Vyloženě bizarní je na celé záležitosti i to, že největší odpůrci vydání bytových jednotek z rukou města, tedy primátor Jaroslav Zámečník ze Starostů pro Liberecký kraj a jeho stranický kolega, radní Michal Hron, v devadesátých letech patřili mezi ty, kteří projekt výstavby družstevních bytů se státní garancí jako zastupitelé odsouhlasili.
Vzácné a snad i překvapivé souznění přineslo toto téma mezi Změnou pro Liberec a ODS. Zastupitelé obou stran se shodli, že přístup vládnoucích Starostů je pro obyvatele města je vyloženě nebezpečný a do budoucna neudržitelný. Radní Petr Židek z ODS inicioval nový právnický posudek, který by měl přehodnotit přístup města vůči družstevníkům.
Situaci, u jejíhož vzniku v devadesátých letech asistoval, se snažil mírnit radní Michal Hron ze Starostů. Nicméně jeho asi nejsilnějším výstupem bylo, že lidé o svůj družstevní podíl nepřijdou. Jenomže, jak zaznělo od zástupců družstev samotných, o to drtivá většina z nich právě nestojí a naopak by rádi své byty měli v soukromém vlastnictví, jak jim zaručují dnes primátorem zpochybňované smlouvy.
Vedení města, opřené o právní posudek advokátní kanceláře Máchal a Bobek, zase argumentuje, že státní dotace byla tehdy určená městu a nikoliv nájemníkům, potažmo družstevníkům. Zástupci Starostů, kteří mají na radnici většinu, by zase rádi dostali věc k soudu, aby padlo závazné stanovisko do budoucna. ODS ale správně připomíná, že v takovém případě se problém může táhnout roky a lidé budou dál v nejistotě.
Nakonec se všichni shodli, že se k tak zásadnímu problému musí vyjádřit celé zastupitelstvo, nikoliv jen rada. Problém, který vznikl s postojem primátora a Starostů, tak zůstává dál otevřený.
Diskuse probíhala i kolem návrhu na darování pozemku o rozloze 9 tisíc metrů Libereckému kraji, který zde chce vybudovat středisko záchranné služby. Liberecké vedení je dlouhodobě kritizováno, že se až příliš podřizuje Libereckému kraji, respektive hejtmanu Martinu Půtovi. I tento návrh tak vyvolal nesouhlas opozice, ale překvapivě i samotných Starostů.
Zastupitel Starostů Jan Berki uspěl se svým protinávrhem, aby kraj na oplátku městu poskytl pozemek v okolí Husovy ulice, byť výrazně menší, ale zároveň, aby se jednalo o krajské podpoře libereckým institucím jako ZOO nebo divadlo. Byť tento návrh působil trošku jako dort od pejska a kočičky, nakonec byl přijat.
Zastupitelé za Změnu i LOL-Liberec otevřený lidem v závěru zastupitelstva silně kritizovali rozhodnutí města seškrtat o deset milionů městské fondy. Jak upozornil Josef Šedlbauer, před pár týdny město dávalo identickou částku Syner Group, aby ve Sport parku a aréně neklesli tamním manažerům platy. Nyní to odskákala kultura na drobných projektech ve městě.
Podobně nelibě bylo přijato i faktické zrušení ekofondu. Zde navíc město nechalo žadatele vypracovat žádosti, aby je pak smetlo do koše. Opozici se to sice nelíbilo, ale proti koalici Starostů, ANO a ODS to bylo tak jediné, co s tím mohli dělat.
