Na těžce zkoušené město Liberec dopadla další rána v podobě rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Špatná zpráva není ani tak výše udělené pokuty 130 tisíc korun, ale hlavně to, že město musí podle rozhodnutí zaplatit 17 milionů korun za opravu Soukenného náměstí.

Bohužel ty peníze nemá, a i když si velká část občanů v souladu se selským rozumem říká, že by se revitalizace náměstí dala udělat skromněji a levněji.

Mluvčí firmy SYNER Ondřej Paclt k tomu prohlásil: „Zdravý rozum zvítězil.“ A mě vytanula otázka, co je vlastně zdravý rozum. A kdo z minulých vládců radnice používal zdravý selský rozum více, Korytář nebo Kittner? Proč politici typu pana Kittnera hospodaří s veřejným majetkem úplně jinak, než se svým vlastním? Zkusila jsem si představit, jak by tento případ vypadal v rámci jedné české fiktivmí rodiny.

Hospodaření v rodině léta vede taťka, rodina má hypotéky, které splácí s velkými potížemi, musela je přeúvěrovat, splátky rozložit na daleko více let a taťka ještě sjednal dost nevýhodný úrok. Větší část členů rodiny už toho má dost, jak taťka hospodaří s jejich výplatami, a rodina v hlasování rozhodne, že mamka je šetrnější a proto od nového roku povede hospodaření ona.

Mamka od taťky převezme rodinné účetnictví a omráčí ji. Zjistí, že dost podstatnou část z příjmů rodiny musí zaplatit na úroky a splátky taťkou sjednané „výhodnější“ hypotéky. Dále zjistí, že taťka pronajal jednu z nemovitostí, která byla pořízena na dluh, tak nevýhodně, že nejen že se z pronájmu nikdy nezaplatí její pořizovací cena, ale naopak, podle nájemní smlouvy musí rodina nájemci přispívat každý rok na provoz, platit všechny větší opravy podle vyžádání nájemce, a tato smlouva je 15 let nevypověditelná.

Když mamku přejdou první mrákoty, spočítá roční příjem rodiny a porovná ho s nutnými výdaji na splátky dluhů a provoz domácnosti, a zjistí, že ji x desítek nebo stovek tisíc chybí. Prostě z předpokládaných příjmů nebude schopna zaplatit pravidelné a nezbytné výdaje. Mamka začne přemýšlet, jak z té šlamastiky ven, a rozhlíží se, co ji taťka na stole ještě nechal. A vidí tam nepodepsanou smlouvu na novou vytápěnou a klimatizovanou boudu pro psa Azora.

Musíme začít šetřit řekne mamka rodině i Azorovi. Všem členům rodiny sníží kapesné na krvavé minimum a smlouvu na novou boudu pro psa nepodepíše. I Azor pochopí, že mu ještě nějakou dobu stačí ta stará a spokojí se slibem, že se mamka v krátké době poohlédne po nějaké levnější a skromnější variantě. Rodina i pes pochopí, že musí šetřit a že mamka jedná podle zdravého rozumu. Příběh ale nekončí a pokračování je již v duchu zdravého rozumu poSYNERovsku.

Soused truhlář, který už měl zálusk na lukrativní zakázku, se odvolá k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, s tím, že mu je úplně jedno, že mamka na tu psí boudu nemá peníze, ale že si ji musí nechat vyrobit, protože taťka už mu řekl, že vyhrál výběrové řízení nad truhláři Frantou a Tondou. Mamka si myslí, že ji nikdo nemůže donutit, aby si nechala vyrobit boudu na kterou nemá peníze, avšak hluboce se mýlí. Úřad vydá rozhodnutí, kterým mamce uloží pokutu a přikáže ji, že musí u souseda výrobu boudy pro Azora zadat, a tedy i zaplatit, a úřad vůbec nezajímá, že na ni žádné finance prostě nemá.

A závěr příběhu? Mamka se stane černou ovcí, protože mezitím ji aktivní rodinná rada svrhne, protože prý málo komunikovala, ve skutečnosti však proto, že nechtěla podepsat další taťkou připravené nevýhodné smlouvy. Správcem rodinných financí se stane ambiciózní synek Jirka, kterému zezadu našeptává své rozumy zkušený hýřil taťka. A soused jásá, že zdravý rozum zvítězil a vytrubuje to obecním rozhlasem.

Chtěli byste žít v takové rodině? Máme se radovat z toho, že jsme občany v takovém městě a jásat, že zdravý rozum zvítězil, když to obecní rozhlas vytrubuje? A když už máme úřad na ochranu zakázek soukromých firem, nebylo by vhodné vytvořit ještě jeden úřad na ochranu daňových poplatníků před rozmařilým a nezodpovědným plýtváním taťků, pardon – politiků? Myslím, že takový úřad by měl práce dost nejen v Liberci.

Alena Dvořáčková, Občanské sdružení Staré Město Liberec