Jablonec nad Nisou 1 435, Zákupy 985, Turnov 965, Lomnice nad Popelkou 905, Frýdlant 590, Jilemnice 460, Česká Lípa 440, Český Dub 400, Nový Bor 400, Kamenický Šenov 200. Toto jsou částky v tisících, která obdrží města v Libereckém kraji s městskou památkovou zónou na obnovu památek. Kdo hledá ve výčtu největší z měst – Liberec – ten hledá na prvních místech marně. Liberec v roce 2016 obdrží částku 160 tisíc korun.
Co stojí za tím, že je dotace z Ministerstva kultury ČR pro největší město Libereckého kraje s rozsáhlou památkovou zónou tak nízká. Je to nepřízeň ministerstva, které by krátilo liberecké požadavky? Když se podíváme do veřejně přístupného zdroje na stránce ministerstva, tak uvidíme, že to tak není. Liberec pro rok 2016 žádal o částku ve výši 161 tisíc a po zaokrouhlení ji tudíž dostal prakticky celou. Vyvstává tudíž otázka, zda je památkový fond v liberecké památkové zóně v takové kondici, že není nutné hledat finanční zdroje na jeho obnovu.
Určitě zde najdeme celou řadu objektů, jejichž interiér, ale především exteriér, který tvoří tvář památkové zóny, by si památkovou obnovu zasloužil. Historická radnice i zámek mají střechu ze zcela nevyhovujícího materiálu, na objektu divadla sice probíhaly v nedávné minulosti drobné udržovací práce, ale další peníze na obnovu by se jistě hodily, vnější plášť arciděkanství též není chloubou města, Liebiegova vila po přestěhování galerie zeje prázdnotou bez údržby a takto bychom mohli po památkových objektech postupovat Pražskou a Moskevskou až do Lidových sadů.
Kde je tedy zakopaný pes? Odpověď je na liberecké radnici. Na jejích bedrech leží administrování Programu regenerace památkové zóny, tzn. vytipovávání vhodných akcí, předávání informací dalším vlastníkům a samotná administrace programu. Chcete-li najít na webových stránkách města informace o programu regenerace, o pracovní skupině pro program regenerace, připravovaných akcích, kontaktní osobě nebo informacích pro vlastníky, jak o dotaci zažádat, tak tyto informace nenajdete. Pokud si do vyhledávání na městském webu dáte slovní spojení program regenerace, najdete pouze odkaz na krátkou zprávu z konce roku 2014, že aktualizace programu byla přijata radou města, z usnesení zastupitelstva zjistíte, že i zastupitelstvem. Jestli očekáváte informace v záložce „Dotace a příspěvky“ pod odrážkou „Dotace a granty ČR“, tak hledáte marně. Stejně jako pod odrážkou „Dotace a granty Libereckého kraje“ nenajdete aktuální výzvy na podávání žádosti o dotaci na obnovu kulturních památek.
Je zvláštní, že město nechalo zpracovat aktualizaci Programu regenerace (pokyn zadalo ještě předchozí vedení města), ale vůbec jej nevyužívá. Každoročně zde utíkají finanční prostředky, a to jak pro památky ve vlastnictví města, tak pro památky ve vlastnictví ostatních právnických a fyzických osob.
Svoji poznámku píši zrovna ve chvíli, kdy Liberecký deník zveřejnil článek o výsledcích kontrol pod názvem „Na liberecké radnici to vře kvůli kontrole, která pro úředníky nedopadla dobře“, v kterém člen kontrolní skupiny a koaliční zastupitel za Změnu pro Liberec Jaromír Baxa tvrdí, že neschopní úředníci by měli z magistrátu odejít. Je otázkou kdy a jak se vedení města postaví ke své neschopnosti zajistit pro památky v liberecké památkové zóně dotační finanční prostředky, které jak ukazují případy ostatních měst, leží na ulici (resp. na ministerstvu kultury) a které stačí jen zvednout.
Ve zvláštním světle potom vyznívá prohlášení představitelů města, že podporují vyhlášení další památkové zóny na území města. Oblast Liebiegova městečka si to jistě pro svůj pozoruhodný urbanistický koncept zaslouží, na druhou stranu by zde došlo k omezení vlastnických práv majitelů a uživatelů nemovitostí. Toto omezení stát kompenzuje poskytováním dotací na údržbu památkově chráněných objektů, ale dotace je podmíněna aktivitou příslušného města a jeho spoluprací s vlastníky, kdy iniciativa (alespoň informační) musí být na straně samosprávy, což jak ukazuje stávající stav rozhodně nefunguje.
Miloš Krčmář, předseda OV KDU-ČSL Liberec
