Dlouhé měsíce se v Liberci vede spor o současnost i budoucnost krajské i městské dopravy. Podivností kolem privatizace dopravy na kraji i ve městě je skutečně více, začínají už u toho, že nikdo neví, kam peníze občanů pro soukromého dopravce za jeho služby vlastně tečou. Nedávno ve společnosti BusLine, která skrze outsourcing de facto privatizuje veřejnou dopravu, došlo k personálním změnám, ač zřejmě jen kosmetickým. Jisté je jedno – čelní představitelé BusLine mají blízko k politikům napříč skoro všemi stranami.
Veřejná doprava se stala obrovským byznysem. Kvůli platným zákonům má dopravce zákonný nárok na úhradu prokazatelné ztráty při provozování veřejné dopravy, kterou si u něj objednavatel (veřejný sektor) smluvně zajistil. Tedy: podnikání bez rizika. Není divu, že se oblast veřejné dopravy stala předmětem zájmu ziskuchtivých subjektů a v Liberci i v rámci Libereckého kraje jim jdou někteří politici až podezřele na ruku. Respektive jedné firmě – tou je společnost BusLine, s nejasnou majetkovou strukturou (anonymní akcie na doručitele).
V Liberci má společnost BusLine s místním Dopravním podnikem měst Liberec a Jablonec nad Nisou (DPMLJ) velice vřelé vztahy. Ředitelem DPMLJ byl bez výběrového řízení jmenován Luboš Wejnar, který přišel právě ze společnosti BusLine. Výraznou část autobusových linek dopravního podniku provozuje společnost BusLine. S BusLinem jsou uzavírány tendry na deset let bez výběrového řízení, BusLine si účtuje vyšší ceny za kilometr než si účtuje samotný dopravní podnik, BusLine využívá prostory a nejmodernější vybavení DPMLJ.
Změny jen na oko
Mezi vedením společnosti BusLine došlo loni k změnám. Otázkou ale je, zda tyto změny jsou skutečné nebo mají mít jen povahu zastíracího manévru. Z vedení představenstva odstoupil Jiří Vařil, klíčová postava společnosti BusLine. Nicméně společnost Busline je nadále, skrze akcie a půjčky, propojena s firmami, kde Jiří Vařil figuruje. Jsou to například PM Solar a FVE Invest, které podnikají v oblasti fotovoltaiky a solárních elektráren. Podle výroční zprávy rovněž zapůjčil sám Jiří Vařil společnosti BusLine částku zhruba 23,5 milionu korun.
Naší redakci na otázky ohledně vlastnické struktury BusLine odmítla její PR pracovnice Nikola Bradíková odpovědět. Vycházet jsme museli tedy z poslední výroční zprávy společnosti, a to za rok 2011.
Vlastník neznámý, samí známí mezi politiky
Společnost BusLine, která v rámci outsourcingu obstarává pro Liberec i Liberecký kraj autobusovou dopravu, dlouhodobě odmítá zveřejnit, kdo je jejím skutečným vlastníkem. Zákony České republiky, které tuto zemi posouvají kamsi na rovník, jí to ostatně dovolují. Rovněž politikům, s výjimkou Změny a Starostů, nikdy nevadilo, že jsou vlastníci Busline skryti anonymními akciemi. Alespoň to nikdy nedeklarovali. Přitom orgány DPMLJ, který je významným zadavatelem pro Busline jsou složeny právě z politické reprezentace.
Mezi samotnými politiky ale mají zastupitelé Busline čilé kontakty. Zejména v osobě odstoupeného (neodstoupeného) Jiřího Vařila. Právě Jiří Vařil v době počátků BusLine, která vznikla fúzí ČSAD Semily a ČSAD Jablonec nad Nisou, figuroval v chvíli jako ekonom i ekonomický ředitel v ČSAD Jablonec nad Nisou a zároveň do roku 2012 figuroval jako člen dopravní komise města Jablonce. Která strana Jiřího Vařila nominovala, to jablonecká radnice nesdělila s tím, že neevidují, kým jsou členové jednotlivých komisí delegováni, což je nevídaná praxe. Podle vyjádření ostatních členů komise ale za Vařilovu kandidaturou horovali zástupci jablonecké ODS a Domova nad Nisou.
Z liberecké ODS sedí v dozorčí radě BusLine i Nikola Bradíková, někdejší kariérní souputnice Radima Ziky, která má v této společnosti na starosti i PR. Pro BusLine v oblasti PR pracoval i PR poradce Jiřího Kittnera a současný politický publicista firmy Syner, která má ke zdejší ODS velmi blízko, redaktor Týdne v Libereckém kraji/Genus TV Zdeněk Soudný.
Samotný Jiří Vařil dlouhodobě funguje v krajském výboru pro dopravu, kam jej minulé volební období i to současné, delegovala zase KSČM, která je v Libereckém kraji, oproti celostátním deklaracím, rozhodným zastáncem faktické pozvolné privatizace veřejné dopravy. Vařilovu pozici jako delegáta pevně podporuje zejména jablonecká organizace KSČM a zastánce má i v Miloši Titovi, který se proslavil, když v rámci tiché koalice ČSSD – KSČM na kraji v loňském volebním období pobíral za jinak neplacenou funkci dopravního výboru cca 53 tisíc korun měsíčně (dnes je funkce opět neplacená).
Rozhodně blízko má k BusLine i ČSSD, zejména liberecký tým kolem Roberta Duška složený z dnes již bývalých vrcholných krajských politiků. Ve volebním období 2008 – 2012, kdy na kraji vládla ČSSD opírající se zejména o podporu KSČM, získal BusLine řadu kontraktů, které byly a jsou podrobeny silné kritice.
Libereckým krajem zřízená společnost Silnice LK, kde v dozorčí radě figurovali přední členové kandidáti liberecké ČSSD Martin Sepp (bývalý náměstek hejtmana pro dopravu), Zdeněk Bursa (bývalý náměstek hejtmana pro ekonomiku) a Lukáš Martin (náměstek primátorky) vypsala těsně před koncem platnosti starého zákona o veřejných zakázkách tendr na dodávku pohonných hmot na objem přesahující 3 milióny litrů ročně. Vyhrála firma švagra Jiřího Vařila, zapsaná do registru prodejců pohonných hmot pár dní před výběrovým řízením s cenou za litr nafty vyšší než na benzínových pumpách v Liberci.
Zástupci, ti dnes oficiální i neoficiální, se snaží lobbovat i u současného vedení Libereckého kraje. Například formou exkluzivních pozvánek na prestižní fotbalová utkání. Zatím jsou ovšem odmítáni.
Malá fotogalerie na závěr:
[widgetkit id=55]