K nominálně vysokému dluhopisu pořídilo město v roce 2010 pojištění úrokové sazby tak, aby případný výkyv těchto sazeb město neohrozil. Toto pojištění sjednal tehdejší primátor Kittner zřejmě v rozporu se zákonem, protože fakticky předřadil telefonické potvrzení objednávky jednání tehdejší Rady města. Nicméně to si tehdy nikdo neuvědomil a Město bylo od roku 2010 na skok sazeb pojištěno a jen díky vývoji finančních trhů nebylo toto pojištění zatím potřeba.

Několikadenního rozporu v datu telefonické konfirmace a jednání Rady města si později všimla Změna pro Liberec a písemně oslovila vedení města s námětem na zneplatnění operace.  Město objednalo právní posudek, který toto procesní pochybení potvrdil, a bylo zahájeno složité jednání s poskytovatelem pojištění, který o tomto posunu v datech nevěděl. Postoj České spořitelny a.s. je logický. Nechali si zpracovat svůj posudek, který neznáme, ale dá se z jednání usuzovat, že potvrdil, že se procesní chyba se stala na straně města.

Jisté je, že zneplatnění pojištění by znamenalo výrazné finanční náklady, které by musel rozhodnout soud. Výše těchto nákladů je vázaná na aktuální úrokové sazby a v listopadu 2013 se částka pohybovala vy výši 300 milionů Kč, konkrétně rozhodují dny a promile procent.

Mnoho hodin nad touto problematikou strávil finanční výbor města, kde mají zastoupení všechny politické strany. Vedení města objednalo posudek u renomované pražské kanceláře Rutland/Ježek, který se zabýval právním postavením města v případném soudním sporu. Posudek je veřejný, byl součástí materiálů Zastupitelstva města Liberce 31. 10. 2013. Tento posudek jasně soudní spor nedoporučuje a varuje město před nevýhrou a uhrazením nákladů a ztrát, které by překročily výše uvedenou částku minimálně o soudní výlohy.

Přestože chyba vznikla na straně města Liberce, i ČS a.s. na oltář dohody přinesla svůj díl. Dohodou o narovnání problematického pojištění ušetří město v čase cca 70 milionů Kč po dobu platnosti dluhopisu.

Zastupitelstvo mohlo vybírat ze dvou řešení:

1.    Soudit se, jak chtěla Změna, a přes jasný posudek riskovat obří platbu se všemi důsledky. Mimo jiné po dobu soudního sporu by si město muselo platit jiné pojištění sazby, což by stálo  desítky milionů Kč. Vedlo by to ke zhoršení ratingu města a zesplatnění minimálně kontokorentu vedeného u ČS a.s. Případnou způsobenou škodu by město jednou mohlo vymáhat po těch, kteří o tomto rozhodli.

2.    Dohodnout se, jak nakonec chtěla většina Zastupitelů, byť byli u projednávání vystaveni nevybíravému tlaku Změny, která po svém neúspěchu nakonec všechny zažalovala.
O tom, zdali bylo rozhodnutí správné či nikoliv, budou tedy rozhodovat jiné orgány. Uvidíme. Jisté je, že politická atmosféra opět o něco zhoustla.