Podle prohlášení libereckého dopravního podniku bylo město o smlouvě na nákup tramvají za 320 milionů informováno. Tramvaje nebyly určeny pouze na provoz trati do Rochlic, nebude je nutné všechny odebrat, se společností BusLine si DPMLJ nekonkuruje a proto nevadí, když její ředitel byl zároveň v představenstvu BusLine.
Podívejme se, jaký dávají jednotlivá tvrzení smysl.
Není pochyb, že někteří představitelé města o smlouvě na nákup tramvají věděli. Koneckonců Ing. Kittner ji sám jako dosluhující předseda představenstva DPMLJ podepsal. Ovšem už v době, kdy město mělo nové vedení a to o smlouvě nebylo informováno ani ze strany J. Kittnera, ani dopravního podniku. Náměstek pro technickou infrastrukturu o smlouvě nevěděl ani před několika dny. Jakkoli smlouva navazovala na starší plány, není obhajitelné, že její samotné uzavření nebylo projednáno s novým vedením města, které teď ponese závazky.
Podle tvrzení dopravního podniku nové tramvaje mají zčásti nahrazovat ty, které dnes jezdí, ale zároveň je nebude nutné odebrat. Tedy kromě první, která se už montuje. Tak jak to je – jsou nové tramvaje nutné jako náhrada dosluhujících, nebo ne? A co tedy mělo jezdit do Rochlic? Kupní smlouvy se podepisují v okamžiku, kdy je jasné, že kupovanou věc potřebuji a nejde ji pořídit jinak. Takže buď je pravda, že nové tramvaje potřebujeme, nebo ne.
V prvním případě ale měl DPMLJ tak rozsáhlou investici zdůvodnit a vysvětlit veřejnosti, protože ta ji zaplatí ve zvýšeném jízdném. V druhém případě vysvětlit, co budeme dělat s prototypem jedné tramvaje za 46 milionů, který není homologovaný a nápadně připomíná starší ležák za desítky milionů, který už v depu dopravního podniku léta stojí. V každém případě ale dluží dopravní podnik veřejnosti zdůvodnění efektivity nákupu nových tramvají. Žádné skutečně pádné důvody totiž zatím nepředložil.
Dopravní podnik a BusLine si skutečně vzájemně nekonkurují. Je to totiž konkurence jednosměrná. Zatímco DPMLJ se nemůže účastnit veřejných soutěží, protože je dotován z městské kasy, BusLine může dopravnímu podniku ukrajovat z krajíce veřejné dopravy kam až mu síly stačí.
K realistickému výhledu budování nové tramvajové trati do Rochlic a k vlastnímu čtvrtmiliardovému dluhu se DPMLJ nevyjadřuje. Sečteno a podtrženo: až bude dopravní podnik žádat o zvýšení jízdného, ptejme se, jak dobře za naše peníze hospodaří.
Josef Šedlbauer, městský zastupitel za Změnu pro Liberec