Parkoviště Liberec: auta mají přednost i před dětmi

AKTUALIZACE: PRIMÁTOR ZÁMEČNÍK OKAMŽITĚ NAŘÍDIL NÁPRAVU Tento článek vznikl díky upozornění občanů Liberce, jejichž děti chodí do základní školy v ulici 5. května v horním centru města. Již dlouho prostor před jejich školou i její okolí slouží jako parkoviště neukázněných řidičů za tichého souhlasu vedení města.

V oficiálních prohlášeních města, na debatních večerech a nejrůznějších PR akcích se od představitelů vládnoucí liberecké koalice, složené ze Starostů, ANO a ODS, sice pravidelně dozvídáme, že chtějí zbavit liberecké centrum aut, jenže se to zrovna nerýmuje s realitou.

Náš Liberec se problematice zahlcení Liberce i jeho historického centra auty věnuje dlouhodobě a ukazuje, jak jsou všechny proklamace vedení radnice o „městu pro lidi“ doslova nepravdivá, jak současná koalice naopak stahuje automobily do již tak osobní dopravou přeplněného libereckého centra.

Příklad okolí základní školy v ulici 5. května i sousedící střední průmyslové školy to jen podtrhuje. Situace se přitom již řešila i na libereckém zastupitelstvu, kdy opoziční zastupitel za Změnu/Zelené Josef Šedlbauer, jehož děti na zdejší ZŠ rovněž chodí, upozorňoval na to, jak někteří řidič doslova ohrožují skupinky dětí, které se zejména ráno pohybují před zdejší školou.

Podle vyjádření dalších rodičů se ale situace příliš nezměnila. Po Šedlbauerově interpelaci se v místě sice po několik dní objevovali městští strážníci, ale to už je znovu minulostí. Řidiči, jak dokládají dnes ráno pořízené fotografie, dál parkují na veřejné zeleni, blokují vstup na školní pozemky, prostě si dělají, co chtějí. Auta mají v Liberci prostě přednost i před dětmi...

AKTUALIZACE: Primátor Jaroslav Zámečník poté, co byl zveřejněn článek a zároveň mu byl tlumočen dotaz místních občanů, kteří se obrátili na naši redakci, okamžitě začal jednat. Jak osobně informoval naši redakci, nařídil městské policii, aby se bez odkladu začala černým parkováním v prostorách ZŠ 5. května i v okolí zabývat.

Prostor před školou ZŠ 5. května, kde ráno, o přestávkách i po škole schází hloučky dětí, je regulérní parkoviště

Automobily jsou nacpané všude, kde to jde

Blokují dokonce i přístup do samotného školního areálu

Město dávno rezignovalo na to, že před školou je nějaká zeleň. Vše se podřizuje parkování. Podle toho pak také zdejší "zeleň vypadá...

Kvůli bezohledným řidičům je dobrodružství se dostat i ke zdejší základní a středním školám, týká se to ovšem i ostatních pěších. Že se parkuje v zákazu zastavení a na chodníku? Nikoho to nezajímá. Musíte kličkovat mezi auty a tramvají...

Přidat komentář (9 Komentářů)
Liberecká radnice, stará a současná

Není to tak dlouho, co jsme si připomněli výročí hlavního městského kostela sv. Antonína Velikého a už tu máme další, týkající se tentokrát staré radnice.

Právě před 120 lety, 18. dubna roku 1893 proběhlo slavnostní rozloučení se starou radnicí, které příznačně uzavřelo jednu etapu ve vývoji města a otevřelo novou. Radnice byla spolu s kostelem sv. Antonína a zámkem třetí stavbou, kterou realizoval Markus Spacio v Liberci.

Postavena byla ve spojitosti s oficiálním povýšením Liberce na město císařem Rudolfem II. v roce 1577. Do této doby městské správě sloužila hrázděná rychta v horní části Pražské ulice. Vedle zbohatlého měšťanstva, jež chtělo mít novou, reprezentativní zděnou budovu, se na stavbě nové radnice finančně podílela i Kateřina z Redernu (1564?–1617). Nepochybně v tomto případě sehrál svou roli i vliv okolních sídel, která již zděné radniční budovy měla (např. Český Dub, Frýdlant).

Renesanční radnice z let 1599–1603 stála na náměstí až do roku 1894, kdy byla pro svůj špatný technický stav a v souvislosti s výstavbou nové, ještě reprezentativnější radnice zbořena. Podoba „staré“ radnice typově vycházela z radničních budov stavěných v nedalekém Slezsku, pro tuto oblast charakteristických (Lubań, Glogów, Lwówek Slaski). Osobitý prvek představovala především osmiboká věž se zastřešeným ochozem.

Dne 11. září 1599 byla Markem Spaciem a polírem Antoniem (a dvěma podavači ze Zhořelce) podepsána smlouva o stavbě radnice o rozměrech 40 × 28 loktů (tj. 23,71 × 16,60 metrů) a 28. listopadu téhož roku byly hotovy výkopy se základovým zdivem. Práce dále pokračovaly zaklenutím vinných sklepů pod šenkovnou (24. června 1600) a slavnostním vztyčením krovu tesařem Michaelem Kilmannem z Frýdlantu (17. září 1600). Po dodělání hrubé stavby se pracovalo na radniční věži, kamenických detailech a interiéru budovy. Jakmile byla stavba radnice dokončena a kvalita práce potvrzena dvěma nezávislými zednickými mistry ze Závidova, bylo přistoupeno k závěrečnému vyúčtování a vyplacení stavitele.

Stará radnice zaujímala netradiční, excentrické místo, blízko západní domovní fronty. Tato situace byla zapříčiněna průběhem cest vedených diagonálně přes náměstí a polohou hlavního tržiště. Šestipodlažní budova radnice stála na obdélném půdorysu, nároží zdůrazňovala bosáž. Důležitou, pohledově akcentovanou partií objektu bylo východní průčelí. Protože radnicí vedl průjezd, hlavní portál byl z provozních důvodů na severní straně. Na jižní straně radnice se nacházely dva identické portály – u portálu do průjezdu byl vstup do řeznického a pekařského krámu, později odstraněný. Bosované radniční portály měly stlačené oblouky a vykazovaly obdobný charakter jako dochovaný zámecký portál. Umístění západního štítu předurčilo jeho jednoduchou trojúhelníkovou formu.

Naproti tomu štít východní, směřující do náměstí, tvořil nejnáročněji pojatou část fasády, i když se jednalo o poměrně běžný volutový štít, jenž měl trojúhelníkovou kompozici a který byl vertikálně členěn na sedm os šesti lizénami a dvěma nárožními pilířky. Horizontálně byl štítovými římsami rozdělen na čtyři části. Na vrcholku každé lizény a pilířku a na vrcholu celého štítu sedělo devět čučků ve formě pylonů na podnoži, kterou tvořily čtyři koule. Dominantním prvkem budovy byla osmiboká věž, vycházející pod hřebenem sedlové střechy hned za východním štítem a nasazená na masivní přízemní klenbě. Šnekovitým schodištěm ve věži byl přístupný ochoz, lemovaný balustrádovým zábradlím a zakončený zvonovou střechou s lucernou a makovicí. Okna radnice, jednodílná i sdružená, měla jednoduchou profilaci.

Interiér radnice členilo šest podlaží. Spodní dvě tvořilo rozsáhlé sklepení, přízemí a první patro sloužily obchodu a městské správě, poslední dvě byla využívána jako skladovací prostory. Průjezd rozděloval přízemí na dvě části, pekařství a řeznictví na západní straně a na vstup do prvního patra na straně východní, se kterým sousedila komora a velký šenk. Větší část prvního patra zabíral hlavní sál pro zasedání městské rady, situován na západní straně. Z něj se na straně jihovýchodní vcházelo do menší místnosti určené pro městské úředníky, z níž bylo přístupné také schodiště věže. Mezi hlavním schodištěm a místností pro úředníky byla ještě malá místnost, přístupná pouze ze zasedacího sálu, určená pro úschovu městských cenností a listin.

Symbolická demolice staré radnice, která rozdělila obyvatele města na dva nesmiřitelné tábory, výmluvně dokumentuje rozvoj městské správy v průběhu 19. století. Administrativním potřebám dynamicky rostoucích měst zpravidla staré radniční budovy přestaly kapacitně dostačovat. Proto jich řada přistoupila k demolicím (Frýdlant, Šumperk), či přestavbám starých radnic (Turnov, Jáchymov) popř. k výstavbě nové, prostornější budovy (Praha, Prostějov, Bílina, Lovosice). Na svou starou radnici však liberečané nezapomněli a tak se kromě půdorysu a desky s letopočtem dostavby na náměstí Dr. Edvarda Beneše záhy objevila na novostavbě Severočeského muzea jako jedna z dominant replika staré radniční věže.

[widgetkit id=57]

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;