Parkoviště Liberec: auta mají přednost i před dětmi

AKTUALIZACE: PRIMÁTOR ZÁMEČNÍK OKAMŽITĚ NAŘÍDIL NÁPRAVU Tento článek vznikl díky upozornění občanů Liberce, jejichž děti chodí do základní školy v ulici 5. května v horním centru města. Již dlouho prostor před jejich školou i její okolí slouží jako parkoviště neukázněných řidičů za tichého souhlasu vedení města.

V oficiálních prohlášeních města, na debatních večerech a nejrůznějších PR akcích se od představitelů vládnoucí liberecké koalice, složené ze Starostů, ANO a ODS, sice pravidelně dozvídáme, že chtějí zbavit liberecké centrum aut, jenže se to zrovna nerýmuje s realitou.

Náš Liberec se problematice zahlcení Liberce i jeho historického centra auty věnuje dlouhodobě a ukazuje, jak jsou všechny proklamace vedení radnice o „městu pro lidi“ doslova nepravdivá, jak současná koalice naopak stahuje automobily do již tak osobní dopravou přeplněného libereckého centra.

Příklad okolí základní školy v ulici 5. května i sousedící střední průmyslové školy to jen podtrhuje. Situace se přitom již řešila i na libereckém zastupitelstvu, kdy opoziční zastupitel za Změnu/Zelené Josef Šedlbauer, jehož děti na zdejší ZŠ rovněž chodí, upozorňoval na to, jak někteří řidič doslova ohrožují skupinky dětí, které se zejména ráno pohybují před zdejší školou.

Podle vyjádření dalších rodičů se ale situace příliš nezměnila. Po Šedlbauerově interpelaci se v místě sice po několik dní objevovali městští strážníci, ale to už je znovu minulostí. Řidiči, jak dokládají dnes ráno pořízené fotografie, dál parkují na veřejné zeleni, blokují vstup na školní pozemky, prostě si dělají, co chtějí. Auta mají v Liberci prostě přednost i před dětmi...

AKTUALIZACE: Primátor Jaroslav Zámečník poté, co byl zveřejněn článek a zároveň mu byl tlumočen dotaz místních občanů, kteří se obrátili na naši redakci, okamžitě začal jednat. Jak osobně informoval naši redakci, nařídil městské policii, aby se bez odkladu začala černým parkováním v prostorách ZŠ 5. května i v okolí zabývat.

Prostor před školou ZŠ 5. května, kde ráno, o přestávkách i po škole schází hloučky dětí, je regulérní parkoviště

Automobily jsou nacpané všude, kde to jde

Blokují dokonce i přístup do samotného školního areálu

Město dávno rezignovalo na to, že před školou je nějaká zeleň. Vše se podřizuje parkování. Podle toho pak také zdejší "zeleň vypadá...

Kvůli bezohledným řidičům je dobrodružství se dostat i ke zdejší základní a středním školám, týká se to ovšem i ostatních pěších. Že se parkuje v zákazu zastavení a na chodníku? Nikoho to nezajímá. Musíte kličkovat mezi auty a tramvají...

Přidat komentář (9 Komentářů)
Svatopluk Technik

Před sto lety se narodil  přední architekt, urbanista, ale také pedagog a lokální patriot Svatopluk Technik, který se nesmazatelně zapsal do tváře Liberce.

Svatopluk Technik se nesmazatelně zapsal do tváře Liberce. Vedle řady realizací, kterými město obohatil, vykonal také velký kus práce při popularizaci místní architektury. Z desítek publikací, které během svého dlouhého a plodného života napsal, stačí vzpomenout rozsáhlé monografie Český Dub a Liberec minulosti a současnosti, na kterých se podílel s historikem Vlastimilem Rudou, či poutavé brožury Liberecké domy hovoří.

Svatopluk Technik se narodil 7. března 1913 v Rašovce v rodině českého učitele. Po absolvování státního reformního reálného gymnázia v Liberci studoval na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, kterou ukončil v roce 1937. Poté nastoupil stáž u významného architekta Augusta Perreta v Paříži. Ten mu posléze nabídl místo v Alžíru, tehdejší francouzské kolonii, které však Technik odmítl a vrátil se domů. Po zabrání Československa Hitlerem pracoval v konstrukční kanceláři v Bratislavě a roku 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání.

Do Liberce se vrátil o tři roky později na popud Jaroslava Tomsy, který sháněl pedagoga na místní průmyslovou školu. V této době vznikají také Technikovy první realizace, především první územní plán města.

Díky odsunu většiny německých obyvatel Liberce se podařilo na čas vyřešit špatnou bytovou situaci města. Do popředí se tudíž dostaly technicko-inženýrské otázky, týkající se kanalizace, inženýrských sítí a napojení města na síť komunikací I. třídy. Nejzásadnějším úkolem však zůstal liberecký urbanistický evergreen, snaha o regulaci dolního centra. Přestože se zpočátku počítalo s využitím územního plánu, vypracovaného stavebním radou Karlem Kerlem v letech 1940-1944, brzy bylo od tohoto záměru upuštěno vzhledem k jeho silnému ideologickému podtextu.

Proto byla v roce 1948 MNV v Liberci vypsána první poválečná urbanistická soutěž, jež měla za úkol komplexně řešit problémy, zapříčiněné vznikem Velkého Liberce. Soutěže se vedle Svatopluka Technika zúčastnili také profesoři ČVUT v Praze, Antonín Engel a významný urbanista Alois Mikuškovic. Společným rysem všech návrhů byla snaha o uvolnění a rozšíření plochy náměstí směrem k Nise. Práce na územním plánu však bohužel poměrně záhy skončila Mikuškovicovou smrtí v roce 1952. První, komplexně zpracovaný územní plán tak pod vedením Svatopluka Technika vznikl až v letech 1954-1959 v libereckém Stavoprojektu. Jeho součástí byla i dopravní studie, jedna z prvních v tehdejším Československu.

Technikovu patrně nejzdařilejší realizaci však představuje vstupní pavilon do areálu Libereckých výstavních trhů, vybudovaný v rámci výstavy Budujeme osvobozené kraje. Iniciátorem výstavy a zároveň jejím hlavním organizátorem a investorem byla Obchodní a živnostenská komora. Objekt, spojující výstavní prostory s restaurací, byl podle Technikova návrhu postaven v roce 1946. Nejzajímavější partií tohoto pozoruhodného objektu je parabolicky vyklenutá stěna a oválná patrová restaurace s krytou vyhlídkovou terasou

Osobnost Svatopluka Technika je také spjata s výstavbou prvního libereckého sídliště na jižních svazích Králova Háje, jehož koncepci vypracoval společně se svým kolegou ze Stavoprojektu, Eduardem Adamírou v roce 1959. Jednalo se o území, na němž se započalo se soustředěnou obytnou zástavbou již v meziválečném období. Sídliště vykazuje nepochybné kvality, které souvisí s citlivým zasazením jednotlivých domů do terénu a s jeho zahradním charakterem. Koncepci sídliště lze chápat jako jisté navázání na předválečné vzory a pokračování tradice Liberce jako zahradního města. Jako inspirační zdroj sloužily především dobové skandinávské realizace kolektivního, sociálního bydlení, zejména finská Tapiola. Celkový pozitivní dojem podtrhuje i působivý okolní krajinný rámec. Spolu s kladenskou Sítnou, brněnskou Lesnou a pražskou Novodvorskou představuje Králův Háj patrně nejzdařilejší příklad panelového sídliště na našem území.

Mimořádný byl také jeho vztah ke zdejšímu památkovému fondu. Mimo jiné jen díky jeho iniciativě v rámci Střední průmyslové školy stavební v Liberci, kde dlouhá léta působil jako odborný pedagog, nedošlo k zamýšlené demolici jedné z nejstarších libereckých památek tzv. Valdštejnských domků, které byly zachovány alespoň ve své nynější torzální podobě. Stejně tak se pokusil, tentokrát však neúspěšně, o záchranu evangelického kostela na náměstí Českých Bratří. V tomto případě se s ohledem na odmítavé stanovisko představitelů města k rekonstrukci, pokusil prosadit alespoň nakonec nerealizovanou konverzi kostela na koncertní a výstavní síň, k níž zároveň vypracoval dva variantní projekty.

O Technikově neutuchajícím zájmu o Liberec svědčí vedle jeho rozsáhlé publikační činnosti také kritika (a dlužno dodat, že oprávněná) dnešního vzhledu středu města i zástavby dolního centra.

Svatopluk Technik zemřel v roce 2010.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;