Parkoviště Liberec: auta mají přednost i před dětmi

AKTUALIZACE: PRIMÁTOR ZÁMEČNÍK OKAMŽITĚ NAŘÍDIL NÁPRAVU Tento článek vznikl díky upozornění občanů Liberce, jejichž děti chodí do základní školy v ulici 5. května v horním centru města. Již dlouho prostor před jejich školou i její okolí slouží jako parkoviště neukázněných řidičů za tichého souhlasu vedení města.

V oficiálních prohlášeních města, na debatních večerech a nejrůznějších PR akcích se od představitelů vládnoucí liberecké koalice, složené ze Starostů, ANO a ODS, sice pravidelně dozvídáme, že chtějí zbavit liberecké centrum aut, jenže se to zrovna nerýmuje s realitou.

Náš Liberec se problematice zahlcení Liberce i jeho historického centra auty věnuje dlouhodobě a ukazuje, jak jsou všechny proklamace vedení radnice o „městu pro lidi“ doslova nepravdivá, jak současná koalice naopak stahuje automobily do již tak osobní dopravou přeplněného libereckého centra.

Příklad okolí základní školy v ulici 5. května i sousedící střední průmyslové školy to jen podtrhuje. Situace se přitom již řešila i na libereckém zastupitelstvu, kdy opoziční zastupitel za Změnu/Zelené Josef Šedlbauer, jehož děti na zdejší ZŠ rovněž chodí, upozorňoval na to, jak někteří řidič doslova ohrožují skupinky dětí, které se zejména ráno pohybují před zdejší školou.

Podle vyjádření dalších rodičů se ale situace příliš nezměnila. Po Šedlbauerově interpelaci se v místě sice po několik dní objevovali městští strážníci, ale to už je znovu minulostí. Řidiči, jak dokládají dnes ráno pořízené fotografie, dál parkují na veřejné zeleni, blokují vstup na školní pozemky, prostě si dělají, co chtějí. Auta mají v Liberci prostě přednost i před dětmi...

AKTUALIZACE: Primátor Jaroslav Zámečník poté, co byl zveřejněn článek a zároveň mu byl tlumočen dotaz místních občanů, kteří se obrátili na naši redakci, okamžitě začal jednat. Jak osobně informoval naši redakci, nařídil městské policii, aby se bez odkladu začala černým parkováním v prostorách ZŠ 5. května i v okolí zabývat.

Prostor před školou ZŠ 5. května, kde ráno, o přestávkách i po škole schází hloučky dětí, je regulérní parkoviště

Automobily jsou nacpané všude, kde to jde

Blokují dokonce i přístup do samotného školního areálu

Město dávno rezignovalo na to, že před školou je nějaká zeleň. Vše se podřizuje parkování. Podle toho pak také zdejší "zeleň vypadá...

Kvůli bezohledným řidičům je dobrodružství se dostat i ke zdejší základní a středním školám, týká se to ovšem i ostatních pěších. Že se parkuje v zákazu zastavení a na chodníku? Nikoho to nezajímá. Musíte kličkovat mezi auty a tramvají...

Přidat komentář (9 Komentářů)

Ač jsou první stopy člověka v Liberci přes 5000 let staré, jak dokládají nálezy z mladší doby kamenné v libereckém Růžodole. Pro drsné prostředí zde ale dlouho neexistovalo trvalejší a významnější osídlení.

První zmínka o obci „Reychinberch“ je z roku 1352. Dodnes se ale vedou spory o výskytu ještě starší osady v oblasti přechodu Harcovského potoka (Habertsdorf), která měla sloužit cestujícím mezi Čechami a Lužicí.

Oba názvy vypovídají i o jejich vzájemné poloze; Reichenberg tudíž musel být situován na vyvýšeném nynějším Benešově náměstí a naopak možný Habersdorf ležel pravděpodobně na místě nynějšího terminálu MHD Fügnerova u brodu v údolí Harcovského potoka. Dnešní generace historiků se ovšem od teorie o existenci starší vsi Habertsdorfu odklání. Ani nedávný výzkum podzemí dolního centra Liberce nic takového nepotvrdil.

Ohledně názvu obce Reichenberg (v překladu „bohatá hora, kopec“) existují dnes dvě hlavní teorie. Starší vychází z majetnosti zdejších obyvatel (nebo se jedná jen o tzv. přací jméno, vyjadřující zakladatelovu naději na budoucí prosperitu sídla, vzhledem k procházející obchodní cestě), kterou získali právě v návaznosti z pohostinství (krčmy, ubytování, řemesla) pro obchodníky cestující mezi historickými Zeměmi Koruny české. Novější teorie odvozuje název města od možných středověkých hornických činností, které potvrdil badatelský výzkum.

Liberec ve středověku spadal pod panství pánů z Biberštejna (1278), centrem dominia byl Frýdlant. V této době měl Liberec charakter horské osady, s s výrazně převládající dřevěnou architekturou. Po Biberštejnech získali frýdlantské panství i s Libercem Redernové, význam osady roste. Roku 1577 byl Liberec Rudolfem II. povýšen na město a získal městský znak. Již předtím získali liberečtí obyvatelé některé významná městská práva, jako například právo vařit pivo z roku 1560.

V této době byly založeny regulérní ulice Mlýnská (nyní Pražská), Žitavská, Česká (nyní Moskevská – původní stezka z Prahy na Žitavu) a další. V letech 1579 – 1581 byla postavena první zděná stavba , kterou se stal farní chrám sv. Antonína. Kolem roku 1583 byl Rederny založen panský dvůr a vedle něho později postaven zámek ve stylu severské renesance. V letech 1599 až 1603 byla postavena první radnice v pozdně renesančním slohu.

Když protestantští Redernové museli opustit frýdlantské panství, získal v jeho rámci Liberec Albrecht z Valdštejna. Ten v rámci své vojenské politiky založil Nové město (okolí dnešního Sokolovského náměstí), kde v typizovaných domech zavedl soukenickou výrobu pro svou armádu. V té době žilo ve městě necelé dvě tisícovky obyvatel. Byl postaven špitál, svedeny nové prameny do městských vodovodů a přicházeli noví řemeslníci.

Po zavraždění Valdštejna získal panství Matyáš z Gallasu. Po prvotním útěku nekatolických obyvatel do sousedního Saska se situace v 18. století opět zlepšila a město za Gallasů zažilo rozkvět řemeslné výroby látek. Vzrostl počet cehovních mistrů, dřevěné domy byly místy nahrazovány kamennými stavbami (Rámový vršek).

Vzniká novostavba kostela sv. Kříže, jediný významnější objekt barokní periody. Kostel však byl poměrně brzy z kapacitních důvodů nahrazen novým, pozdně barokním objektem. V okolí města byla například z iniciativy gallasovského správce Karla Kristiána Platze z Ehrenthalu za krvavých podmínek zřízena obec Janův Důl, dnes městská čtvrť. Ke kvalitativní a kvantitativní proměně tváře města ve větší míře dochází až od 2. poloviny 18. století, kdy se panství ujímá Kristián Filip z Clamu.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;