Kalendář Zaostřeno na Jizerky 2023 bude opět pomáhat přírodě

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody pokřtila benefiční kalendář Zaostřeno na Jizerky 2023. Sestaven je z nejkrásnějších snímků stejnojmenné fotografické soutěže, které vybrala odborná porota. Jizerské hory se tak opět představí veřejnosti a poodhalí své úžasné vrcholy, tajemná zákoutí, hluboká údolí, ale i stopy lidské činnosti.

To vše na 13 stranách benefičního kalendáře ve formátu A2, který si lidé mohou zakoupit na stránkách nadace www.nadaceivanadejmala.cz/eshop a přispět tak na projekty pomáhající přírodě. Nadace díky výtěžku z jejich prodeje pravidelně pomáhá Jizerským horám i jejich okolí. Letos pak přispěje konkrétně na výsadby druhově rozmanitějších lesů na Liberecku, které mnohem lépe zadržují vodu a jsou odolnější proti nepříznivým podmínkám, kterým musí dnes lesy čelit.

Z širšího výběru došlých fotografií byla sestavena putovní výstava a jeden snímek na ní vybrala i široká veřejnost v internetovém hlasování, které probíhalo po celou dobu letních prázdnin. Na úterní vernisáži výstavy předala nadace oceněným fotografům hodnotné ceny od společnosti Canon a poukazy do Centra Babylon, kde se akce konala. Sešlo se zde na 60 soutěžících i milovníků Jizerských hor. Lidé využili možnosti si zakoupit čerstvě vydaný benefiční kalendář Zaostřeno na Jizerky 2023 a společně pokřtili jeho dvanáctý ročník.

„Společně jsme kalendáři popřáli co nejvyšší prodej, abychom mohli podpořit další z projektů pro přírodu, které z jeho výtěžku financujeme. Mám radost z jeho stále vyšší popularity mezi veřejností i firem. Z původně vydávaných 800 kusů jsme se letos dostali na 2 100 výtisků a věřím, že i tento náklad se rozprodá do posledního. Lidé si jím mohou zpříjemnit domov a firmy zase kanceláře,“ vysvětluje Ondřej Petrovský, ředitel pořádající nadace a doplňuje: „snímky totiž ukazují naše malé ale neuvěřitelně rozmanité pohoří v těch nejlepších barvách a světle.“

V minulosti pomohl výtěžek z prodeje kalendářů například se záchranou rašeliniště v samém srdci Jizerských hor, výsadbou tisíců genetický původních sazenic stromů či obnovou návštěvnické infrastruktury. Samotná výstava je k vidění u Královské zahrady Centra Babylon až do konce listopadu, pak se bude přesouvat po vybraných obcích nejen Libereckého kraje.

Fotografická soutěž Zaostřeno na Jizerky byla poprvé vyhlášena v roce 2011 a za tu dobu bylo přihlášeno 2 349 snímků a vydáno 17 600 kalendářů. S myšlenkou jejího pořádání přišel František Pelc, předseda správní rady nadace a do soutěže se hlásí fotografové nejen z Čech, ale i zahraničí. „Fotosoutěž má několik rozměrů. Jedním z nich je představit naše krásné pohoří široké veřejnosti a zároveň jejím prostřednictvím poukázat na potřebu jeho ochrany. A přispět k tomu může každý například nákupem benefičního kalendáře Zaostřeno na Jizerky 2023, kterým můžete potěšit nejen sebe, ale i své přátele a známe,“ doplňuje Petrovský.

Tisková zpráva Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody

Přidat komentář (1 Komentář)
Ještěd

Devátého července uběhne čtyřicet let od doby, kdy byla do užívání slavnostně předána budova horského hotelu a vysílače na Ještědu. Kulaté jubileum tak slaví stavba, která proslavila naše město (a celou zemi) po celém světě a stane se symbolem pro celý kraj. Geniální dílo navrhl liberecký architekt Karel Hubáček, který se, více než kvalitně, podepsal na tváři poválečného Liberce jako málokdo jiný.

Minimálně od rozvoje měšťanské společnosti v 19.století a s tím souvisejícím rozmachem svobodného teoretického uchopení jednotlivých oborů lidské činnosti, se vedou spory, zda je architektura uměním či nikoliv. Zastánci tohoto tvrzení nezřídka argumentují, že je dokonce uměním výsostným i vrcholným, protože architektura, stejně jako ostatní umění, odráží estetické i povšechně dějinné hodnoty, postoje a cíle jak autora díla, ale i samotné společnosti v dané historické epoše. Navíc právě architektura pro svou každodenní a „všední“ užitnost vstupuje do života společnosti i historického člověka více než kterékoliv umění jiné, proto stojí na pomyslném piedestalu nad ostatními uměleckými obory.

Vztah Karla Hubáčka k Liberci a jeho dílo v něm (nejen zde) jakoby tyto teze podtrhovaly.

Nejde jen o neslavnější Hubáčkovu stavbu, horský hotel a vysílač na Ještědu, která v těchto dnech slaví své kulaté výročí od svého zprovoznění. Karel Hubáček je autorem i dalších staveb, které se nesmazatelně vepsaly do výrazu města. Pro názornost a připomenutí jmenujme například liberecké „Malé divadlo“, bankovní dům ČSOB ve Frýdlantské ulici, přestavbu Naivního divadla nebo jeho účast na realizaci obchodního domu Ještěd, na kterém se podílel s dalším významným architektem, Miroslavem Masákem. Pozornost si zaslouží i jeho vlastní a unikátní montovaná vila v Lidových sadech.

Ovšem i jinde zanechal Karel Hubáček svou nezaměnitelnou architektonickou stopu. V Praze je to například Vodárenská vyrovnávající věž v Dívčích hradech nebo meteorologická věž v Libuši. V Brně se potom Hubáček proslavil přestavbou divadla Husa na provázku a významná ocenění se dostala i Kulturnímu domu v Teplicích. Věhlas práce Karla Hubáčka už před desetiletími přesáhla i hranice českých zemí, proto se v 70.letech minulého století podílel i na výstavbě vysílače v dalekém Jemenu.

Přehled díla Karla Hubáčka si může čtenář prohlédnout a stáhnout na tomto odkazu, v katalogu České komory architektů, kde se Jaroslav Fragner věnuje architektově tvorbě.

Podrobný přehled (nejen) Hubáčkova díla potom nabízí zdařilá publikace s názvem „SIAL“, která se věnuje zmapování historie Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL), který editoval Rostislav Švácha. V návaznosti na tuto publikaci proběhla i úspěšná výstava.

Zpět k horskému hotelu a vysílači na Ještědu. Napsáno o něm bylo mnoho, jmenujme pro příklad vynikající monografii libereckého fotografa Jiřího Jiroutka Fenomén Ještěd a samotná stavba získala řadu domácích i zahraničních ocenění, v roce 1969 to byla Perretova cenu Mezinárodního svazu architektů a roku 2005 byla stavba zařazena na seznam národních kulturních památek České republiky a v současné době probíhají jednání o zařazení vysílače na Ještědu na seznam světového dědictví UNESCO.

Základní myšlenkou vize Karla Hubáčka byla ve své jednoduchosti geniální myšlenka protáhnout horu pomocí hyperboloidu, který nejenže opticky dokončuje horu, ale jedná se i o technicky zdařilé a platné řešení, a to kvůli extrémním povětrnostním podmínkám, které na Ještědu panují. Architektem věže je Karel Hubáček, který na jejím konstrukčním řešení spolupracoval se statiky Zdeňkem Zachařem a především Zdeňkem Patrmanem.

Interiéry stavby včetně veškerého mobiliáře navrhnul architekt Otakar Binar, restauraci vybavil autorským nádobím výtvarník Karel Wünsch, který je také autorem jejích dekorativních zrcadlových příček. Vybavení interiérů bylo jako jediná část stavby časem vyměňováno, jeho jednotlivé kusy jsou však většinou zachovány. Na svém místě zůstala původní umělecká díla: skleněná plastika Spad meteoritů, osazená na dříku stavby, je dílem Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Kovanou mříž v hotelové chodbě vytvořil Jaroslav Klápště.

Několik technologických postupů, užitých při stavbě věže, bylo ve své době chráněno československými patenty – zejména pak kyvadlo, vyrovnávajícího příčné kmitání stavby, které Zdeněk Patrman vyvinul ve spolupráci s Matematickým ústavem Akademie věd ČR a později použil na několika dalších stavbách.

V rámci výstavby byla také rekonstruována lanová dráha od Horního Hanychova a vybudována horská chata Ještědka v sedle Černého vrchu.

Výraz samotné stavby odráží vrchol modernity a zaujetí člověka vědecko-technickým pokrokem, dobýváním a polidšťováním světa přírody i vesmíru. Stavba je výrazným, esteticky silným a přeci citlivým zásahem do krajiny celého regionu. Skloubí se v ní užitná funkce moderní technologické potřeby (vysílač), kulturní a rekreační funkce (hotel, lanovka..) i samotná, až uhrančivě působící, funkce estetická. Desetiletí existence (hotel byl pro veřejnost slavnostně otevřen v říjnu 1973) vysílače hotelu na Ještědu neubralo nic na jeho dominantní působivosti.

Každá historická epocha zanechala ve městě svůj podpis i šrám. Plánovanou klasicistní výstavbu (Filipovo, Kristiánovo město..) začátku 19.století téměř vytlačil (často také v duchu podnikatelské dravosti dosti necitlivě) historismus konce toho samého století, kdy se Liberec stal průmyslovým i kulturním centrem někdejšího německého etnika Českého království.

Jedním z vrcholů moderní (modernistické) architektury byla první polovina 20.století, kterou snad nejvíce poznamenali architekti jako Max Kühn nebo Heinrich Fanta se svým originálním pojetím historismu kombinovaného se secesí (kostel sv. Máří Magdalény v Jungmannově ulici nebo nynější budova ČSOB na Rybníčku) či pozdějším „heimatstil“ (obytný blok u obchodní komory na Masarykově třídě), Franz Radetzky a jeho tvorba ve stylu Art deco (obytný a společenský dům v Ruprechticích – „Repre Rupre“) a samozřejmě funkcionalismus jako takový (Brouk a Babka, obchodní dům Baťa v Pražské ulici…).

Karel Hubáček i celý SIAL pod jeho vedením jsou úspěšnými pokračovateli nejlepší architektonické tradice města Liberec. V osobě Karla Hubáčka se této tradici dostalo i celosvětové slávy, právě i díky realizaci horského hotelu Ještěd, ke kterému byl právě před pětačtyřiceti lety položen základní kámen.

Dnes je situace kolem Ještědu nejasná, nenacházejí se peníze na jeho koupi i opravu a tristní stav budovy se stává předmětem politických (a bohužel jen předvolebních) her. Jaká je opravdová posledních dvaceti let snaha o záchranu tohoto symbolu města i kraje napovídá samotný jeho stav. V současnosti se do něj investuje alespoň jeho vlastník, České radiokomunikace, které Ještěd získaly před jedenácti lety. Nicméně "neviditelná ruka trhu" ukázala i zde svou ničivou sílu. Například originální interiér, o kterém byla řeč, je z podstatné části zdevastovaný.

Ke svým "čtyřicátým narozeninám" by měl Ještěd dostat alespoň renovovaný salonek, který v posledních dvaceti letech rovněž podlehl privatizačnímu kýči.

Jedna ze staveb, na které se Karel Hubáček podílel - Obchodní dům Ještěd - už musel ustoupit nekompromisnímu tlaku stavební a obchodní lobby (za přispění zdejší politické garnitury), kdy byl zbourán a nahrazen fádní komerční hmotou obchodního centra Tesca – Forum. Horský hotel na Ještědu snad podobný osud nepotká.

s využitím odborné literatury Jaroslav Tauchman

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ 

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;