Jaromír Baxa: dobrá řešení jsou v Liberci zakletá

Dnes na zastupitelstvu máme schválit převedení ZOO, Botanické zahrady včetně veškerých pozemků, dětského koutku nebo budovy Lidových sadů Libereckému kraji. Darem.

Výměnou máme dostat dva domovy důchodců. Netěším se, bude to jedno z těch hlasování, kdy dobře není ani jedna varianta.

Schválit přesun zahrad pod Kraj má kupu nevýhod. Ztrácíme něco, co hodně lidí považuje tak nějak za rodinné stříbro a symboly města. Jako město přicházíme o možnost ovlivňovat chod těchto organizací. Obě zahrady jsou uprostřed obytné čtvrti a na tom, jak se budou rozvíjet, bude dost záležet, jak se bude lidem okolo žít. Největším problémem nějakého masivního rozvoje se snahou přitáhnout víc "přespolních" jsou samozřejmě auta. Vůbec netušíme, jestli a v jaké podobě přežije provoz oblíbeného dětského koutku, který ZOO chce začlenit do jednoho areálu. Liberec jako město přijde o jeden z mála sálů ve svém vlastnictví, kde mohlo dělat velká veřejná projednávání a pořádat větší akce.

Navíc máme převádět na základě špatně připravených smluv, ve kterých není vůbec upraveno, za jakých podmínek a jestli vůbec Liberecký kraj vrátí městu některé majetky, pokud je v budoucnu nebude potřebovat. Chápu, že teď zrovna máme vedení Kraje, které nějak funguje, ale byly roky, kdy to tak nebylo, a poctivě připravená smlouva by mohla ochránit rizika do budoucna.

Neschválení převodu zase znamená, že obě zahrady přijdou o vyhlídky, že se jim pod Krajem povede lépe, jednoduše proto, že Kraj je v lepší finanční kondici a Liberec má i do budoucna Kraji na investice v zahradách přispívat 25 miliony ročně. Zejména v ZOO si od toho slibují, že se třeba dočkají vytouženého plánu na rozšíření směrem k bývalému amfiteátru. Díky tomu si prý snad zachovají členství v klubu "těch lepších" zahrad, které dělají hodně záchranných programů a mají větší ambice než jen "ukazovat zvířata".

Přitom by to šlo jinak:

1. Doteď nechápu, proč se na Kraji za posledních 10 let nikdy nenašla vůle těm největším organizacím a zařízením v Liberci významněji pomoci. Jak zahrady, tak divadla, jsou v krajském měřítku unikátní, na tento argument SLK ve vedení Kraje ale nikdy neslyšeli. Kdyby přitom Kraj přispíval Liberci to, co má Liberec přispívat Kraji, problém bychom neměli. Jenže tohle je možnost, která se nejspíš ani nevyslovuje.

2. Nikdy jsme se nezabývali hledáním jiného fungování ZOO, třeba s menším počtem druhů zvířat, zaměřenou spíš na obyvatele města než s cílem být jednou z top destinací celého Kraje.

3. Naše vedení společně s Krajem se nikdy pořádně nezačali snažit o to, abychom dostávali na daních to, co Plzeň. Na obyvatele dnes máme min o třetinu méně, přitom jsme taky krajské město.

4. Nikdo nechce zvýšit nizoučkou daň z nemovitosti pro firmy. Celkem snadno bychom si mohli sáhnout na desítky milionů od firem s ohromnými budovami v průmyslových zónách nebo z obchodních center, které jinak jako zisky odcházejí pryč. Jenže nízká daň je u nás absurdně považována za výhodu větší než město atraktivní k žití.

 

Dobrá řešení jsou u nás snad zakletá. Ti, kteří vládnou, jak kdyby o nich ani nechtěli slyšet.

 

Jaromír Baxa, zastupitel města za LOL - Liberec otevřený lidem

Přidat komentář (1 Komentář)
Rekonstrukce státu

V Otázkách Václava Moravce dne 14. července 2013 se opět projevila stará známá opoziční smlouva. Předseda klubu poslanců ČSSD, Jeroným Tejc, si notoval s bývalým ministrem spravedlnosti, Jiřím Pospíšilem (ODS), jak společně "vypreparují" zákon o povinném zveřejňování smluv.

Dvě největší strany z opačných částí politického spektra tak opět potvrzují, že když je třeba bojovat proti transparentnosti, naleznou společnou řeč.

S rozbíjením zákona začal Pospíšil. V předtočeném vstupu promluvil koordinátor Rekonstrukce státu, Jiří Boudal, a informoval o obstrukcích ze strany ODS, která se rozhodla zákon prozdržovat do voleb. Pospíšil uvedl, že zákon podpoří, ale že odborná komise ODS doporučuje zohlednit připomínky Svazu měst a obcí. Co jsou připomínky SMOČR rozvedl následně Jeroným Tejc. Ten přitom před rokem zákon bez těchto výjimek sám předkládal.

Jeroným Tejc v OVM

  • chceme zrušení neplatnosti smlouvy při nezveřejnění,
  • chceme zavést limit 50 tisíc pro zveřejňování smluv,
  • chceme výjimku pro komunální společnosti, protože zveřejňování smluv by je poškodilo na trhu.

Poté doplnil Pospíšil: „Já podepisuji, co říká kolega Tejc, byť je to sociální demokracie, najdeme určitě napříč politickým spektrem v této věci na tomto shodu.“

Stanovisko Rekonstrukce státu

Zákon o povinném zveřejňování smluv je založen na principu, že smlouva, která není zveřejněna, neplatí. Jedině sankce neplatnosti přinutí nejrůznější instituce, aby smlouvy zveřejňovaly. Pokud se sankce neplatnosti ze zákona vyjme, nemá zákon žádný smysl.

Finanční limit je zrádný a hlavně mnoho smluv je uzavíráno ve formě protiplnění (směna pozemků apod.), korupční potenciál mají i smlouvy s podezřele nízkou cenou. Když už zveřejňování smluv bude uzákoněno, není žádný důvod nezveřejňovat je všechny. Náklady na zveřejňování smluv jsou u 95 % povinných subjektů do 10 tisíc korun ročně, což je v řádu tisícin rozpočtu dané instituce.

Výjimka pro společnosti jako je pražský dopravní podnik je absurdní, protože všechny obecní a krajské akciovky musí již dnes zveřejňovat všechny své smlouvy, pokud jsou k tomu občany či zastupiteli vyzvány. Transparentní vystupování je nemůže nijak poškodit ani dnes, protože již stávající zákon o povinném zveřejňováním informací obsahuje ustanovení, že obchodní tajemství se neposkytuje. Povinné zveřejňování smluv toto tajemství nijak neprolamuje. Snaha Tejce a Pospíšila vyjmout ze zákony stovky obecních akciovek je jasným znamením, že chtějí, aby informace o hospodaření například pražského dopravního podniku zůstaly před veřejností skryty. Obecní akciovky jsou totiž často dělány právě proto, aby na jejich hospodaření nebylo vidět.

Tejc krom toho označil komplexní pozměňovací návrh původního návrhu zákona o registru smluv za přílepek, což je z hlediska terminologie nesmysl. Před rokem byl předložen zákon měnící hned několik zákonů, který byl postupem času na základě připomínek ministerstev a dalších orgánů cizelován až do formy komplexního pozměňovacího návrhu, který uchovává všechny parametry původního návrhu (který Jeroným Tejc před rokem předložil), pouze je upřesňuje a dává do podoby jednoho nového zákona, bez potřeby změny mnoha jiných. Pojem přílepek se naproti tomu používá pro případy, kdy se k nějakému zákonu přilepí zcela nesouvisející problematika.

-----------------

Kromě toho Rekonstrukce státu upozorňuje, že právě naši členové z Oživení a Good Governance sepsali v dubnu tohoto roku pro Tejce novelu služebního zákona. Proto bylo poměrně zvláštní, že Tejc v OVM uvedl, že Rekonstrukce státu žádné zákony, které prosazuje, nenapsala. Když bychom pro pana Tejce návrh novely služebního zákona nenapsali, těžko by jí nyní v úterý – jak uvedl v OVM – mohl předložit.

Kontakty:
Matěj Hollan: 774956148
Oldřich Kužílek: 602358808

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;