Jablonecká radnice slaví výročí a zve na prohlídky

Jako je liberecká radnice jedním ze symbolů města pod Ještědem, neméně monumentální radnice je i v sousedním Jablonci nad Nisou. Je o pár desítek let mladší než ta liberecká, ale i tak jí je v těchto dnech již 90 let. Město proto chystá prohlídky tohoto funkcionalistického skvostu pro veřejnost a ty jistě budou stát za vidění.

Zatímco v Liberci hrál v 19. století hlavní roli textil, v Jablonci to bylo sklo. Největší konjunktura přišla až s lety po první světové válce a jeden čas to dokonce vypadalo, že Jablonec nad Nisou přeroste svým významem a počtem obyvatel i sousední Liberec. Aby ne, z pětitisícového městečka na úpatí hor rostlo sklářské centrum staré monarchie a později i mladé republiky se skoro 40 tisíci lidmi. A takový význam si vyloženě říkal o novou budovu radnice, která by do světa hlásala bohatství a slávu skleněného města v Jizerských horách.

Jablonecká radnice byla nejvýznamnější stavbou libereckého architekta Karla Wintera, ten s ní strávil pět let života. Stavba probíhala v letech 1931-1933. Podrobné plány, návrhy interiérů a vybavení architekt zpracovával v průběhu realizace a vytvořil celkem 1000 výkresů. Interiéry včetně vybavení navrhl architekt Winter v duchu meziválečné moderní architektury, do níž se promítly vlivy konstruktivismu a funkcionalismu.

Vítězný projekt byl tehdy vybrán z úctyhodných 177 došlých návrhů. Výrazná hranolová věž (51 m vysoká) s hodinami se stala dominantou čtyřpatrové funkcionalistické stavby. Za jasného počasí je z ní vidět Ještědský hřbet, Jizerské hory, Černostudniční hřeben, Císařský kámen nebo Petřín. Součástí reprezentativní budovy jablonecké radnice bylo a stále je i velkolepě pojaté funkcionalistické kino, tehdy druhé největší v Československu a jedno z nejmodernějších. 

Winterův projekt prošel v průběhu soutěže a následné realizace řadou úprav, které dokumentuje rozsáhlý konvolut plánů a studií, uchovávaný ve stavebním archivu města. Architektonické řešení radnice je ovlivněno moderním purismem, nicméně s nepřehlédnutelnými tradicionalistickými prvky. Podobu stavby inspirovala koncepce gotických a renesančních italských radnic, které Winter poznal během své studijní cesty po Itálii. Polyfunkční objekt, který ve svých útrobách pojal jak sídlo samosprávy, tak i provoz společenských zařízení, mj. kavárny, zmíněného kina či restaurace, tak může být zdárným příkladem dnešním administrativním budovám.

Nejreprezentativnějším prostorem byl slavnostní zasedací sál, prostupující druhým a třetím podlažím jižního křídla a vybavený stylovým nábytkem a galerií pro návštěvníky. Horizontálně je sál členěn pásy v omítce, zakončenými geometrickým vzorem, tvořícím pendant mohutnému čelnímu reliéfu s motivy jabloneckého průmyslu, společnému dílu Karla Wintera a Franze Huba. Mezi architektonicky nejzajímavější a nejpůsobivější části interiéru patřily doplňkové komerční prostory – vinárna, restaurace, kavárna, které po roce 1945 bohužel zanikly. Navzdory tomu si radnice dodnes zachovala řadu původních dispozičních celků, jednotlivých prvků a detailů i technických kuriozit v čele se stále funkčním oběžným výtahem.

K výročí otevření jablonecké radnice přichystalo vedení města zajímavé prohlídky, které návštěvníkům umožní podívat se do míst, která jinak zůstávají veřejnosti skryta. První prohlídka bude 1. února 2023 a už nyní je možné si na ni zajistit vstupenky v předprodeji.

Vstupenky na prohlídku radničních interiérů si zájemci mohou zajistit trojím způsobem. Buď přes web společnosti Kultura Jablonec nebo prostřednictvím portálu E-vstupenka, třetí možností pak je recepce Eurocentra.

Přidat komentář (0 Komentářů)
TV Genus

Že dnes nefunguje cenzura? V jedněch libereckých novinách napsali článek o konci vysílání TV Genus a Rádia Dobrý den. Ale protože Genus patří Syneru a ten je například skrze Bílé tygry silným inzerentem, článek prostě vyjít nemohl. Tak alespoň u nás:

V mediálním rybníčku na Liberecku lekli dva kapitální kapři. Televize Genus plus a Rádio Dobrý den  přestaly vysílat. Důvody opuštění éteru se dají shrnout do jediného – došly peníze.

Genus plus, částečně vlastněný S group holding, dceřiné společnosti Syneru, zavírá svůj mediální dům po dlouhých 16 letech. A jen rok po digitalizaci. Ne náhodou je to právě krátce po krajských volbách, kdy skončila ochota dotovat televizi z veřejných prostředků. Celý mediální trh se navíc zmítá v problémech a je tak roztříštěný, že provozovat krajskou televizi se těžce nevyplácí.

„Důvody jsou ryze praktické. Terestricky se z vysílačů šíří už tolik programů, že je stále složitější zajistit financování pro jejich chod. Vědí to všichni, kdo v obdobném byznyse podnikají. Jen to nikdo nahlas nepřizná,“ překvapivě upřímně shrnuje Alena Roubalová, ředitelka Genusu. Ještě před rokem ale hýřila optimismem, když se televize osamostatnila od Primy, s níž sdílela vysílací kmitočet a začala vysílat digitálně z Ještědu.

Vlastníci televize Regio Media a S group holding tehdy ale možná nepočítali s neochotou politiků televizi platit. Krátce předtím totiž ještě stačil exprimátor Liberce Jan Korytář (ZpLK) zastavit příspěvky televizi, šetřit se rozhodl i krajský úřad, který ovládli Starostové a Genus kritizující Změna.

„Jestli má někdo ekonomiku nastavenou jenom na příspěvcích od města a kraje, tak se nesmí divit,“ shrnuje hejtman Martin Půta (SLK). Letos nehodlal dát Genusu kraj žádné peníze. Jen loni ale dostala televize necelých 600 tisíc. Tyto příspěvky Půta kritizuje.

„Přínos byl slušně řečeno diskutabilní. Obávám se dokonce, že některé příspěvky mohly mít přesně opačný efekt, než jaký kraj čekal,“ argumentuje hejtman. Podobně vidí situaci i Jaromír Baxa (ZpLK), zastupitel Libereckého kraje i města. „Nešlo o vážně míněná média, ale o nástroje propagandy podnikatelských skupin blízkých ODS a o způsoby, jak získat veřejné peníze,“ říká Baxa na adresu Genusu a Rádia Dobrý den.

Právě rádio o svém konci taktně pomlčelo. Stanice s nejasnou vlastnickou strukturou, o níž se na jejích stránkách nic nedočtete, patřila zčásti exposlanci Tomáši Hasilovi (ODS). Na svém facebooku pouze vyvěsila nicneříkající informaci, že od 1. února se Rádio Dobrý den připojí k síti Hit radio. "Všem našim věrným poslucháčům děkujeme za jejich přízen" (napsáno včetně těchto překlepů).

Majitelé rádia mlčí. Zaměstnanci však byli sdílnější. Prozradili, že Dobrý den byl koupen konsorciem rádií Hitradio FM (patřící firmě Media Bohemia), v němž bude mít Dobrý den své pravidelné vstupy z Liberce několikrát denně. Frekvence mu zůstane, změní se nejspíš jen název.

Není tajemstvím, že i Rádio Dobrý den ještě loni namísto myšlenek o konci vysílání počítalo s růstem. V rámci volné frekvence 107,4 se v roce 2012 ucházelo o licenci, v jejímž rámci by v Liberci rozjelo svoji druhou stanici, zaměřenou na sport. V boji o kmitočet ale nakonec zvítězilo Rádio Blaník.

Rádio Dobrý den si ale připsalo jiný smutný rekord – dosáhlo republikového rekordu, když v tabulce poslechovosti trvale zaujímalo poslední místo na hranici měřitelnosti. To je podle mediálního experta a předsedy Asociace internetových televizí Milana Brunclíka důvodem, proč rádio nemohlo získat žádné peníze z inzerce.

„Za neúspěchem Rádia Dobrý den vidím potěšitelný fakt, že občan vůbec není blbec. Chytří lidé rychle postřehli podezřelý start Dobrého dne, jenž se s prakticky nulovou poslechovostí stal hlavním, velkými penězi dotovaným mediátorem debaklového lyžařského mistrovství světa. Pozorní Liberečané si toto rádio spojili s lidmi za ním a s nechvalným primátem Liberce, jenž je namnoze vnímám jako nejkorupčnější gubernie České republiky,“ vysvětluje Brunclík.

Právě Brunclík jako provozovatel regionální televize, která vznikla v Turnově hned v Listopadu 89 a běží úspěšně po celých 23 let dosud, byl první, kdo již před rokem ještě před startem digitalizovaného Genusu předpověděl, že za relativně velmi levný peníz a s více než skromným týmem tvůrců nelze uskutečnit divácky ani komerčně úspěšné regionální televizní vysílání v rozsahu 24 hodin denně na samostatném kanále. Došlo na jeho slova.

„Mohl by mne těšit zánik konkurence. Nikoli radost, ale jistou satisfakci pociťuji jen co do odchodu sebepropagace Syneru a liberecké ODS, jež mi na Genusu po celou dobu jeho existence vadila. Jako člověk, jenž však druhou půlku života věnoval rozvoji regionálních TV, jsem přesvědčen, že právě kraje a miniregiony potřebují své televize a proto jsem také vytvořil ambiciozní projekt Druhá veřejnoprávní. Z odkazu Genus TV by v něm našly důstojné místo třeba vlastivědné pořady Toulky Jany Šrámkové,“ připouští Milan Brunclík.

Ředitelka Genusu Alena Roubalová na stránkách televize přislíbila, že pokračovat bude internetová platforma na stránkách www.genusplus.cz a také bratrský server Týden v Libereckém kraji. Objevit se zde mají i občasné videopříspěvky, to aby prý ve stadiu „televizní hibernace“ nezapomněli řemeslo a nabídli návštěvníkovi něco, co ostatní internetové servery zařazují prozatím jen minimálně.

Roubalová také doufá, že Genus přestane být v hledáčku ostatních médií – tedy že se o něm nebudou objevovat články třeba jako jen tento. „Provozovatel internetového videoportálu má naději, že si ho konečně přestanou všímat média, která si z kritiky televizního vysílání udělala vlastní byznys. Byť autoři znají televizi jen ze svého obýváku,“ rýpla si Roubalová.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ 

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;