Jizerky v UNESCO! Místní bučiny jsou světové dědictví

Česká republika má od dnešního dne první přírodní lokalitu, oceněnou jako skutečná součást dědictví celého lidstva.

Všech 15 dalších míst světového dědictví v ČR jsou význačné kulturní památky globálního významu. Výbor pro světové dědictví UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) totiž schválil zapsání národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny na Seznam světového dědictví UNESCO.

Ministr životního prostředí Richard Brabec reaguje: „Mám velkou radost – a vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému „lázeňskému trojúhelníku“ tak Česká republika právě dostala nový mezinárodní punc.“

„Je to mimořádný úspěch. Jizerskohorské bučiny se nyní dostaly mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero, africké pláně v Serengeti, Velký bariérový útes u Austrálie nebo vodopády Iguazú na hranicích Brazílie a Argentiny,“ komentuje rozhodnutí UNESCO František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která po projednání záměru s Lesy ČR s.p.  připravovala podklady pro nominaci spolu s dalšími experty. 

Sama národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je s rozlohou 950 hektarů vůbec největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších rezervací v České republice, spolu s vymezeným ochranným pásmem propojujícím jednotlivá jádrová území, dosahuje na naše poměry impozantních 2700 ha.  Chrání jedinečné bukové lesy na severovýchodních svazích Jizerských hor, část území je ponechána samovolnému vývoji bez zasahování člověka.

Česká republika předložila spolu s dalšími devíti zeměmi návrh na rozšíření stávající lokality světového dědictví Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy o další zachovalé bukové porosty mimořádné hodnoty v lednu 2020. Kromě četných vlastních údajů Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pro přípravu rozsáhlých podkladů využila i cenné výsledky víceletého výzkumu, který v Jizerskohorských bučinách provádí se svým týmem Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Na podzim roku 2020 zkoumali zdejší přírodu přímo v terénu hodnotitelé z Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

Z 29 navržených lokalit doporučila Mezinárodní unie ochrany přírody po pečlivém odborném posouzení k zápisu na Seznam světového dědictví bez výhrad devět unikátních bukových ekosystémů včetně národní přírodní rezervace (NPR) Jizerskohorské bučiny, dalších šest míst se stalo součástí světového dědictví s určitými podmínkami [1] .

Lokalitou světového dědictví UNESCO (445 ha) a jejím ochranným pásmem (189 ha) se staly dvě jádrové části NPR Jizerskohorské bučiny - Poledník a Štolpichy, kde probíhá od roku 1960 přirozený vývoj. Zbylá část NPR a její ochranné pásmo představují ochranné pásmo péče o krajinu a udržitelného rozvoje (2 090 ha). Uvedená zonace je sladěna s přípravou plánu péče o NPR na další období od ledna 2021 a nebude ve srovnání se současným stavem znamenat žádnou významnou změnu.

Tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČT

Přidat komentář (0 Komentářů)
demosntrace-Soukenné náměstí

AKTUALIZACE: fotogalerie a ceník prací! Včera brzy odpoledne se slavnostně otevíralo Soukenné náměstí. Událost ovšem doprovázely protesty uspořádané Změnou pro Liberec, které vadí cena i způsob realizace této veřejné zakázky. Zatímco se členové vedení města spolu se zástupci firmy Syner ujišťovali o přínosu přestavby Soukenného náměstí, uspořádala Změna pro Liberec krátkou prohlídku po předražených prvcích celé novostavby, která celkově vyjde na bezmála 18 milionů korun. Její podobu kritizují i odborníci.

Okolo druhé hodiny odpolední se včera otevíralo Soukenné náměstí. Šedivý kolorit podobných akcí, kdy pro veřejnost je zdarma punč a svařák, narušila ale nyní skupina asi tří desítek demonstrantů, kteří spolu se Změnou pro Liberec (ZpL) přišli vyjádřit svůj názor nad rekonstrukcí celého náměstí.

Zatímco náměstek Lukáš Martin z ČSSD chválil stavbu i investora za zkrášlení dolního centra, ozývalo se protestní „Fůůůj! Hanba!“ od občanů i představitelů ZpL. Na to náměstek Jiří Rutkovský (Unie pro sport a zdraví) kontroval, když za takové projevy nazval Jaromíra Baxu (ZpL) „neslušným dobytkem“.

Ještě během vzájemného pochvalování se mezi vedením města a zástupci firmy Syner, pak začal Jaromír Baxa následovaný skupinou občanů krátkou prohlídku po náměstí, kde komentoval vývoj celé zakázky i jednotlivé její prvky. Uvedl, že vedle avizovaných úspor ve výši zhruba dvou milionů zde byla řada víceprací, takže výsledná cena je ve finále vyšší než vysoutěžená. Zároveň město zaplatilo cca čtvrt milionu za „úvěr“ (posunutí splátky) od dodavatele, čímž fakticky potvrdilo, že na stavbu nemělo peníze.

Přítomní se mohli zastavit i u jednotlivých prvků. Nejvíce rozčarování vzbudil asi odvoz zeminy z okolí bývalých (a nyní opět nezprovozněných) záchodků za cca 300 tisíc korun nebo 75 kusů laviček, kterými je nově otevřené náměstí doslova poseto. Přičemž jedna lavička bez DPH a montáže přišla město na zhruba 11 200 korun a podle Baxy existují vyjádření firem, které jsou schopny dodat za 9 tisíc. Podle představitelů ZpL ovšem tento mobiliář dodává firma SiaCity, dlouhou dobu byl jejím jednatelem architekt Radim Kousal, který stojí i za návrhem náměstí.

Současná podoba Soukenného náměstí rovněž vyvolává i vrásky na čele u odborníků, kteří se architektonickým a urbanistickým vývojem města profesionálně zabývají. „Je to ukázka typicky promarněné šance, kdy se mohlo jednat o oživení dolního centra města. Za tolik peněz to tedy mohlo vypadat úplně jinak. Doslova zasypat celý prostor tolika lavičkami a podivně tvarovanými záhony na území tak klíčového městského prvku mi přijde jako neuvěřitelná zhůvěřilost. Přitom existovalo i několik zajímavějších návrhů, poznamenal k tváři Soukenného náměstí kunsthistorik a autor obsáhlé monografie o liberecké architektuře Jaroslav Zeman.

Celá rekonstrukce Soukenného náměstí má vzrušené politické pozadí. Celou zakázku na poslední chvíli zadalo před volbami 2010 vedení města v čele s Jiřím Kittnerem.  Během výběrového řízení bylo z důvodu nesplnění kvalifikačních požadavků zadavatele vyloučeno celkem pět firem, vítězem se stal liberecká společnost Syner, která proslula svými styky na čelné liberecké politiky. Původně měla rekonstrukce stát 17 milionů korun, ač  po letech vládnutí ODS zůstaly městu obrovské dluhy a prázdná kasa.

Po volbách v roce 2010 zakázku zrušil nový primátor Jan Korytář ze Změny pro Liberec. Argumentoval tehdy katastrofálním stavem městské kasy i absencí skutečného plánu na revitalizaci všech libereckých náměstí. Nicméně firma Syner se odvolala u ÚOHS a ten městu za zrušení zakázky uštědřil pokutu zhruba 100 tisíc korun. Po odvolání Korytáře a ZpL z rady města se nové vedení rozhodlo na rozhodnutí ÚOHS přistoupit, neodvolávat se a firmě zakázku zadat. Nicméně kvůli nedostatku financí ji bude splácet déle a Syner si bude účtovat penále. Nyní tedy zakázka vyjde na zhruba 18 milionů (vč. DPH), ač bylo avizováno, že její cena bude nižší.

Jaroslav Tauchman

Fotogalerie z demonstrace
Ceník prací a položek na Soukenném náměstí

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;