Od současné vlády se Liberec pomoci nedočká, primátor zve ministra

Město pod Ještědem dostává od státu o stovky milionů korun méně než například Plzeň. Tématu, které zvedlo bývalé vedení města Liberec, se chce dál věnovat i to současné. Zatím od vlády ale zní, ať s ničím nepočítá. Liberec se přitom dlouhodobě potýká se zoufalým nedostatkem financí.

Rada města Liberce v čele s primátorem Jaroslavem Zámečníkem (Starostové pro Liberecký kraj) neskrývá své rozladění ze současné vlády kvůli tomu, že nechce řešit takzvané rozpočtové určení daní (RUD), které je vůči Liberci krajně nespravedlivé. Zámečník proto pozval ministra do Liberce, aby s ním tuto situaci konzultoval.

„Já jsem na konci roku slýchával, že v programovém prohlášení vlády bude řešena otázka rozpočtového opatření daní, a tedy spravedlivějšího financování města Liberce, tak bohužel podle prohlášení vlády i vyjádření pana ministra Zbyňka Stanjury se v tomto volebním období zřejmě, pokud my sami nic nepodnikneme, zřejmě asi nic nestane,“ popsal své zklamání primátor Zámečník. „Pan ministr Stanjura současný systém považuje za vyvážený a spravedlivý,“ dodal Jaroslav Zámečník.

Města a obce dostávají ze státního rozpočtu 80 % veškerých svých příjmů právě na základě RUD. Pouze 20 % získávají z dotací, poplatků a daně z nemovitosti. Na základě koeficientu ovšem některá krajská města získávají od státu méně peněz než ostatní srovnatelná města. To je i případ Liberce.

Zatímco například Plzeň, která je větší než Liberec jen o 60 tisíc obyvatel, dostává od státu kolem pěti miliard korun ročně, Liberec se v roce 2022 bude muset spokojit s částkou 1,67 miliard. Přitom Liberec zajišťuje služby v obdobném rozsahu jako Brno, Ostrava i Plzeň včetně městské dopravy, divadel, bazénu, velkých sportovišť a donedávna i zoologické a botanické zahrady.

Ale nejde jen o to. Liberec, který tvoří celou čtvrtinu Libereckého kraje, také plní přirozenou roli metropole, kam se stahují lidé za prací nebo studiem. „Podle studie z roku 2019, nazvané Analýza center městských aglomerací vůči RUD, město Liberec na dojíždějících pracovnících, studentech a turistech doplácí navíc 250 milionů korun,“ vypočítává Zámečník.

„Dokud se přepočet nezmění, budeme ve srovnání s ostatními podobně velkými městy dál finančně znevýhodněni. Liberečané přitom kvůli tomu přicházejí ročně o stovky milionů korun,“ tvrdí primátor Jaroslav Zámečník s tím, že v uplynulých letech vedení Liberce na tento fakt opakovaně upozorňovalo i bývalého premiéra a jeho ministryni financí.

Podle Zámečníka by Liberec měl dostávat od státu výrazně víc. „Pokud by byl současný koeficient RUD spravedlivý ke všem obcím bez rozdílu, bude náš roční rozpočet nikoliv 2,5, ale cca 3,5 miliardy,“ vysvětluje Jaroslav Zámečník.

Ačkoliv RUD bylo silné téma v říjnových parlamentních volbách, současná vláda tedy vzkazuje Liberci, ať na více peněz zapomene. Systém zůstane zachován. Na to upozorňuje i opozice, která připomíná, že Starostové jsou členy současné vlády.

„Člověk se musí ptát, na co vlastně hnutí Starostů poslalo lidi do parlamentu. Jejich vlajkovou lodí v programu je právě dobré fungování obcí a jejich férové financování. Přitom stačil měsíc ve vládě a jejich sliby na toto téma se hroutí jak domeček z karet,“ argumentuje opoziční liberecký zastupitel Jindřich Felcman ze Změny pro Liberec/Zelených.

 

Přidat komentář (5 Komentářů)
Liberecký kraj

Minulý týden se rada Libereckého kraje rozhodla zrušit dvě komise, protikorupční a komisi pro veřejné zakázky. O jejich zrušení usilovali již delší dobu zejména Starostové pro Liberecký kraj, spolu s krajskou opozicí – zejména ODS a ČSSD. Podle hejtmana Půty a Starostů komise nepracovala, její zastánci ale poukazují na účelovost a nepravdivost takového tvrzení i na to, proč mohla být komise některým vlivným politikům nepříjemná.

O zrušení obou komisí se Starostové pro Liberecký kraj, podporovaní v tomto ODS i ČSSD, pokoušeli v minulosti vícekrát. Dnes Starostové v čele s hejtmanem Martinem Půtou (zvolen za Starosty pro Liberecký kraj, nyní STAN) tvrdí, že je komise zbytečná. Podle hejtmana komise nezpracovala žádnou vizi nebo souhrn tezí, jak by komise měla fungovat.  Její práce se hejtmanovi jevila jako nadbytečná. Proti komisi dlouhodobě aktivně vystupoval například i zastupitel za Starosty pro Liberecký kraj Michael Canov.

Komise byla k ničemu, tvrdí hejtman a jeho věrní

Již v minulosti s velkým halasem z komise odstoupil například jejich zástupce a zároveň kandidát na primátora Liberce Michal Hron, který u toho stihnul stejně hlasitě obvinit představitele renomovaných neziskových organizací, že skrze komise chtějí čerpat granty, ačkoliv byl sám přítomen tomu, když se zástupci těchto neziskovek organizací (Transparency International, Oživení, Naši politici) zavázali, že právě pro své účastenství v komisi se jakýchkoliv žádostí na granty Libereckého kraje zříkají. K tomuto útočnému obvinění Michala Hrona se později zástupci neziskovek vyjádřili a odmítli ho.

„Účel a smysl další existence protikorupční komise byl tedy velmi nejasný,“ uvedl hejtman Martin Půta v tiskové zprávě z minulého týdne. Pro svoje postoje získal hejtman Martin Půta i tři radní za Změnu pro Liberec, Josefa Jadrného, Ivanu Hujerovou a Alenu Losovou. Ti pro zrušení komise hlasovali dokonce proti stanovisku, které přijal jejich vlastní zastupitelský klub.

To potvrzuje jen dlouhodobé tvrzení některých politiků, že tito radní, kteří nejsou moc vidět, mají Starostové a hejtman (citováno jedním z krajských zastupitelů – redakce jeho jméno zná, ale na vlastní žádost neuveřejňuje) „omotány kolem prstu“. Proti zrušení komise tak hlasovala jen radní Zuzana Kocumová.

Byli jsme nepohodlní a jde o předvolební tah, oponují zastánci komise

Podle zastánců komise jde o předvolební tah. Naplňuje se podle nich tak staré pravidlo, že politici zuřivě bojují s korupcí a klientelismem – ale jen před volbami. Obhájci komise nechápou argumenty rady, že nic nedělali, když podle nich sama rada Libereckého kraje schválně komisi žádným způsobem neúkolovala nebo jí předložené materiály rovnou shazovala ze stolu.

Jde například o komisí vypracovaný etický kodex, který rada vypracovala na žádost hejtmana Půty a kde Protikorupční komise navrhovala konkrétní postihy za jeho nedodržení – například odvolání provinilců z orgánů kraje  a jeho organizací. Rada ovšem tento návrh etického kodexu (přijatý po několika jednáních komise konsensuálně všemi jejími členy) sice projednávala, ale nakonec z diskuse vyplynulo, že není důležitý a tak ho poslala k ledu. Dodnes tak žádný etický kodex krajští zastupitelé nemají.

Jiří Fiala, předseda občanského hnutí Naši politici, jeden ze členů Protikorupční komise Libereckého kraje glosuje situaci takto: „Je to jeden z očekávaných scénářů, který vnímám jak součást (zbytečnou) předvolebních boje před komunálními volbami. Co mě na tom vyloženě štve je skutečnost, že hejtman Půta tvrdí, že komise nepracoval a nesplnila hlavní úkol v podobě zpracování protikorupční strategie. To je prostě účelová nepravda.

Hejtman přišel na zasedání vlastní poradní komise maximálně dvakrát a s Radou jsme se nesešli ani jednou - Rada zkrátka od počátku o naši práci neměla zájem a nezadávala žádné jasné zadání. Pokud jde o tu strategii či její koncept - komise jí nezpracovala proto, že jí takové jasné zadání nikdy Rada nedala. Zato jsme trávili desítky hodin času (částečně neplaceného) na připomínkování a dotváření Etického kodexu a vnitřních předpisů, ke kterým se následně Rada ani pořádně nevyjádřila a de facto je s námi nijak nediskutovala.“

Jan Korytář, předseda Protikorupční komise ještě Fialovo vyjádření doplnil: „Pokud Rada kraje nebyla s prací komise spokojená, mohla vyměnit její členy. Tady šlo ale evidentně o něco jiného. Vadila již samotná komise, která byla obsazena nikoliv „neškodnými a poslušnými figurami“, ale lidmi, kteří se v dané problematice skutečně vyznají a dokáží si obhájit svůj názor. Již při sestavování  komise nastal spor, když Změna navrhovala složení za každý zastupitelský klub jeden odborník + 2 - 4 nezávislí odborníci z neziskových organizací, zatímco Starostové navrhovali složení 1 SLK 2 Změna 2 ODS 2 ČSSD a 2 KSČM. Odborníci z neziskových organizací měli mít podle SLK  jen poradní hlas a měli být neplacení. Od počátku bylo ze strany SLK opakovaně dáváno najevo, že se nejedná o prioritu koaliční, ale pouze prioritu Změny.

Nejsem hejtman, ale kdybych jím byl, vytvořil bych pro práci komise daleko větší prostor a snažil bych se spíše využít zkušeností a znalostí jejich členů, než ji rušit.  Jen hodně naivní nebo neznalý člověk by si mohl myslet, že systém, který v kraji funguje zhruba dvacet let, přestane fungovat na základě jedněch voleb nebo že komise o sedmi členech dokáže za jediný rok zázraky.  Zrušení komise proto vnímám  po odmítnutí protikorupčních grantů již jako  druhý krok špatným směrem v oblasti boje proti korupci ze strany současného vedení kraje.“

Proč mohla být komise nepříjemná

Komise mohla radním ale vadit i z jiných důvodů. Jedním z nich by mohla být například i kauza „IP 1“, ve které jde o zneužívání evropských dotací pro sociální prevence v Libereckém kraji. Kauzu v minulosti otevřel Miroslav Kroutil, nyní zaměstnanec Krajského protikorupčního pracoviště. Od roku 2009 pracoval jako manažer v projektu IP1 – Služby sociální prevence v Libereckém kraji, kde upozorňoval na možné zneužívání evropských dotací skrze Liberecké romské sdružení, napojené na zdejší ČSSD. Úřad Libereckého kraje s ním poté rozvázal pracovní poměr, v následném soudním sporu ale  Miroslav Kroutil vyhrál a úřad musel vyplatit ušlou mzdu za více než 28 měsíců, kdy byl bez práce.

Ačkoliv se případ „IP 1“ Starostům a dnešnímu hejtmanovi minulé volební období hodil, z Miroslava Kroutila dělali vzor poctivého úředníka a kauzu použili i do svých předvolebních materiálů, po převzetí moci otočili o 180 stupňů a de facto přešli na pozice jimi tehdy kritizované ČSSD. A právě tímto případem se měla rada zabývat na doporučení nyní zrušené protikorupční komise, která však pro svou práci nezískala ani některé potřebné dokumenty od krajského úřadu.

Dalším příkladem je snaha Libereckého kraje vykoupit budovu Výzkumného ústavu textilních strojů, jejíž cenu odhadl v prosinci 2012 zdejší známý podnikatel ve stavebnictví Josef Nadrchal (Investing CZ) na 215 milionů, další odhad  zpracovaný v květnu 2014  Milanem Šulcem (liberecký zastupitel zvolený za VV)  již mluvil o částce 100 - 120  mil. Kč, což je značný nepoměr. Komise se ihned po seznámení s materiály z vlastní iniciativy vyjádřila k možným korupčním rizikům u takto významné investice a navrhla radě kraje mimo jiné zpracování minimálně ještě jednoho ověřovacího posudku na tržní cenu soudním znalcem mimo region. Bez odezvy.

Do třetice lze například uvést krajskou zakázku na dopravní obslužnost na příštích deset let za několik miliard Kč, kterou od začátku doprovázejí nestandardní postupy a manipulace. Rada kraje (dopravu mají v gesci právě Starostové) ani v této věci nepožádalo o vyjádření či stanovisko ani protikorupční komisi, ani komisi pro veřejné zakázky, kterou namísto toho také zrušila.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;