Jablonecká radnice slaví výročí a zve na prohlídky

Jako je liberecká radnice jedním ze symbolů města pod Ještědem, neméně monumentální radnice je i v sousedním Jablonci nad Nisou. Je o pár desítek let mladší než ta liberecká, ale i tak jí je v těchto dnech již 90 let. Město proto chystá prohlídky tohoto funkcionalistického skvostu pro veřejnost a ty jistě budou stát za vidění.

Zatímco v Liberci hrál v 19. století hlavní roli textil, v Jablonci to bylo sklo. Největší konjunktura přišla až s lety po první světové válce a jeden čas to dokonce vypadalo, že Jablonec nad Nisou přeroste svým významem a počtem obyvatel i sousední Liberec. Aby ne, z pětitisícového městečka na úpatí hor rostlo sklářské centrum staré monarchie a později i mladé republiky se skoro 40 tisíci lidmi. A takový význam si vyloženě říkal o novou budovu radnice, která by do světa hlásala bohatství a slávu skleněného města v Jizerských horách.

Jablonecká radnice byla nejvýznamnější stavbou libereckého architekta Karla Wintera, ten s ní strávil pět let života. Stavba probíhala v letech 1931-1933. Podrobné plány, návrhy interiérů a vybavení architekt zpracovával v průběhu realizace a vytvořil celkem 1000 výkresů. Interiéry včetně vybavení navrhl architekt Winter v duchu meziválečné moderní architektury, do níž se promítly vlivy konstruktivismu a funkcionalismu.

Vítězný projekt byl tehdy vybrán z úctyhodných 177 došlých návrhů. Výrazná hranolová věž (51 m vysoká) s hodinami se stala dominantou čtyřpatrové funkcionalistické stavby. Za jasného počasí je z ní vidět Ještědský hřbet, Jizerské hory, Černostudniční hřeben, Císařský kámen nebo Petřín. Součástí reprezentativní budovy jablonecké radnice bylo a stále je i velkolepě pojaté funkcionalistické kino, tehdy druhé největší v Československu a jedno z nejmodernějších. 

Winterův projekt prošel v průběhu soutěže a následné realizace řadou úprav, které dokumentuje rozsáhlý konvolut plánů a studií, uchovávaný ve stavebním archivu města. Architektonické řešení radnice je ovlivněno moderním purismem, nicméně s nepřehlédnutelnými tradicionalistickými prvky. Podobu stavby inspirovala koncepce gotických a renesančních italských radnic, které Winter poznal během své studijní cesty po Itálii. Polyfunkční objekt, který ve svých útrobách pojal jak sídlo samosprávy, tak i provoz společenských zařízení, mj. kavárny, zmíněného kina či restaurace, tak může být zdárným příkladem dnešním administrativním budovám.

Nejreprezentativnějším prostorem byl slavnostní zasedací sál, prostupující druhým a třetím podlažím jižního křídla a vybavený stylovým nábytkem a galerií pro návštěvníky. Horizontálně je sál členěn pásy v omítce, zakončenými geometrickým vzorem, tvořícím pendant mohutnému čelnímu reliéfu s motivy jabloneckého průmyslu, společnému dílu Karla Wintera a Franze Huba. Mezi architektonicky nejzajímavější a nejpůsobivější části interiéru patřily doplňkové komerční prostory – vinárna, restaurace, kavárna, které po roce 1945 bohužel zanikly. Navzdory tomu si radnice dodnes zachovala řadu původních dispozičních celků, jednotlivých prvků a detailů i technických kuriozit v čele se stále funkčním oběžným výtahem.

K výročí otevření jablonecké radnice přichystalo vedení města zajímavé prohlídky, které návštěvníkům umožní podívat se do míst, která jinak zůstávají veřejnosti skryta. První prohlídka bude 1. února 2023 a už nyní je možné si na ni zajistit vstupenky v předprodeji.

Vstupenky na prohlídku radničních interiérů si zájemci mohou zajistit trojím způsobem. Buď přes web společnosti Kultura Jablonec nebo prostřednictvím portálu E-vstupenka, třetí možností pak je recepce Eurocentra.

Přidat komentář (0 Komentářů)
Liberecká IS - Šolc, Hron

V článku O absurdním soudním sporu s Libereckou IS, a.s. jsem popisoval, jak LIS prohrála soudy, když bez udání důvodů tvrdila, že není povinnou informovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím (InfZ). Vzhledem k okolnostem celého případu jsem očekával, že vzniklé soudní náklady (cca 30.000,- Kč) uhradí politici v čele LIS. Podle sdělení LIS tomu tak ale nebude - vše zaplatí advokátní kancelář (AK), která LIS zastupovala. Příslušná dohoda s ní přitom byla uzavřena jen ústně a oficiálním důvodem pro tento postup je reflexe dotyčné AK, o jejíž právní výklad se LIS v celém případu měla opírat.

Ačkoli AK skutečně mohla činitelům LIS na začátku špatně poradit, nelze podle mého akceptovat závěr, že AK všechno zaplatí a tedy že za všechno může. A to hned z několika dobrých důvodů:

Situace před podáním žaloby na LIS

V posledních nejméně 5 letech byla vydána celá řada judikátů, které stanovují kritéria pro to, zda daný (komunální) podnik spadá nebo nespadá pod InfZ. LIS splňuje všech 5 těchto kritérii, což lze zjistit pouhým pohledem do jejích zakladatelských listin. Na uvedené judikáty byla LIS před podáním žaloby opakovaně upozorněna. Dále je známo, že pod InfZ spadají i obchodní společnosti jako ČEZ, nebo Fotbalový klub Hradce Králové – tedy daleko „spornější“ případy z hlediska posuzování naplňování veřejného zájmu než je LIS.

Představenstvo LIS tak mělo před zamítnutím mé žádosti k dispozici všechny informace a AK v představenstvu LIS o zamítnutí mé žádosti nehlasovala.  LIS mi navíc nikdy nesdělila ani jeden důvod, proč by pod InfZ spadat neměla. Místo toho vydala 2x po sobě neodůvodněné a nepřezkoumatelné rozhodnutí, proti kterému není jiné obrany než u soudu. I za to může právník LIS?

Podání kasační stížnosti Libereckou IS

Pokud i přes všechny tyto argumenty připustíme, že představitelé LIS mohli mít obavy informace vydat (ačkoli navíc můj dotaz přímo podle zákona nezasahoval ani do obchodního tajemství), pak Krajský soud v Liberci tyto pochyby podle mého dostatečně rozptýlil, když pravomocně rozhodl, a to bez jakýchkoli pochybností, že LIS pod InfZ spadá.

Místo toho, aby se s tím LIS smířila, využila mimořádný opravný prostředek a podala kasační stížnost. Udělala tedy vše proto, aby nemusela občanům informace poskytovat. Nejvyšší správní soud tuto stížnost následně zamítl, když označil hlavní důvody pro její podání za účelové či zcela obecné a zcela nepodstatné….

Opět by se mohlo zdát, že i za podání této kasační stížnost může vlastně AK, když má vše zaplatit. Zcela paradoxně mě ale před podáním této stížnosti sama AK písemně informovala (prostřednictvím mého právníka) o tom, že kasační stížnost bude podána na základě pokynu klienta. Toto tvrzení silně vyvrací „vinu“ AK za podanou kasační stížnost. Naopak advokát LIS dal zcela jasně najevo (jakoby se od podání stížnosti v podstatě sám distancoval), že jen plní vůli LIS.

Neodpovědnost za vlastní rozhodnutí a střet zájmů

Je zcela paradoxní, aby za těchto okolností nějaká AK odpustila svému klientovi nejen všechny poplatky za svoje služby, ale ještě za něj navíc uhradila i všechny soudní poplatky a dokonce i náklady za právníka druhé strany – vše navíc i v případě odvolacího soudu.

Vtip je v tom, že z hlediska AK jde mimo jiné i o docela dobrý obchodní tah. Dotyčná AK totiž poskytuje LIS veškeré právní služby, aniž by byla vybrána ve výběrovém řízení. Pokud vím, vymáhá kromě toho například i pokuty pro DPMLJ. Ve skutečnosti přitom neuhradí náklady za společnost jako takovou, ale za konkrétní fyzické osoby, většinou politiky z představenstva, kteří mají nebo třeba budou mít jednou vliv na to, zda AK bude nebo nebude vykonávat pro město a jeho firmy právní služby i v budoucnu. Navíc je za této situace prakticky neověřitelné, zda si nakonec AK náklady na předmětné soudy nechá nebo nenechá zaplatit v rámci nějakých jiných služeb.

A právě i z těchto důvodů by bylo nanejvýš vhodné, aby se pánové Šolc, Červinka, Šír, Steger, Berki a Wildner z představenstva LIS přestali schovávat za sukni svého advokáta, a naopak přijmuli odpovědnost za svoje vlastní rozhodnutí a zcela transparentně uhradili vzniklé soudní náklady.

Řešení do budoucna

V současné situaci, kdy předseda představenstva Jiří Šolc je současně politik a ekonomický náměstek, lze jen těžko očekávat, že někdo někdy přizná v LIS konkrétní odpovědnost nebo bude třeba nedej bože odvolán za to, že LIS dva měsíce ignorovala pravomocný rozsudek krajského soudu. Pokud se má Liberec v tomto posunout dopředu, je třeba změnit systém řízení městských společností.

Taková změna by v případě LIS měla vypadat tak, že její ředitel bude vybrán ve výběrovém řízení z co největšího počtu uchazečů, aby jeho mandát byl co nejméně zpochybnitelný. Následně bude zastávat i funkci předsedy představenstva. To nebude mít šest členů jako nyní, ale pouze 3 s tím, že 2 zbylí budou doplněni manažery (výše postavenými zaměstnanci) LIS. Politici pak budou mít místo pouze ve tříčlenné dozorčí radě.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ 

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;