Jablonecká radnice slaví výročí a zve na prohlídky

Jako je liberecká radnice jedním ze symbolů města pod Ještědem, neméně monumentální radnice je i v sousedním Jablonci nad Nisou. Je o pár desítek let mladší než ta liberecká, ale i tak jí je v těchto dnech již 90 let. Město proto chystá prohlídky tohoto funkcionalistického skvostu pro veřejnost a ty jistě budou stát za vidění.

Zatímco v Liberci hrál v 19. století hlavní roli textil, v Jablonci to bylo sklo. Největší konjunktura přišla až s lety po první světové válce a jeden čas to dokonce vypadalo, že Jablonec nad Nisou přeroste svým významem a počtem obyvatel i sousední Liberec. Aby ne, z pětitisícového městečka na úpatí hor rostlo sklářské centrum staré monarchie a později i mladé republiky se skoro 40 tisíci lidmi. A takový význam si vyloženě říkal o novou budovu radnice, která by do světa hlásala bohatství a slávu skleněného města v Jizerských horách.

Jablonecká radnice byla nejvýznamnější stavbou libereckého architekta Karla Wintera, ten s ní strávil pět let života. Stavba probíhala v letech 1931-1933. Podrobné plány, návrhy interiérů a vybavení architekt zpracovával v průběhu realizace a vytvořil celkem 1000 výkresů. Interiéry včetně vybavení navrhl architekt Winter v duchu meziválečné moderní architektury, do níž se promítly vlivy konstruktivismu a funkcionalismu.

Vítězný projekt byl tehdy vybrán z úctyhodných 177 došlých návrhů. Výrazná hranolová věž (51 m vysoká) s hodinami se stala dominantou čtyřpatrové funkcionalistické stavby. Za jasného počasí je z ní vidět Ještědský hřbet, Jizerské hory, Černostudniční hřeben, Císařský kámen nebo Petřín. Součástí reprezentativní budovy jablonecké radnice bylo a stále je i velkolepě pojaté funkcionalistické kino, tehdy druhé největší v Československu a jedno z nejmodernějších. 

Winterův projekt prošel v průběhu soutěže a následné realizace řadou úprav, které dokumentuje rozsáhlý konvolut plánů a studií, uchovávaný ve stavebním archivu města. Architektonické řešení radnice je ovlivněno moderním purismem, nicméně s nepřehlédnutelnými tradicionalistickými prvky. Podobu stavby inspirovala koncepce gotických a renesančních italských radnic, které Winter poznal během své studijní cesty po Itálii. Polyfunkční objekt, který ve svých útrobách pojal jak sídlo samosprávy, tak i provoz společenských zařízení, mj. kavárny, zmíněného kina či restaurace, tak může být zdárným příkladem dnešním administrativním budovám.

Nejreprezentativnějším prostorem byl slavnostní zasedací sál, prostupující druhým a třetím podlažím jižního křídla a vybavený stylovým nábytkem a galerií pro návštěvníky. Horizontálně je sál členěn pásy v omítce, zakončenými geometrickým vzorem, tvořícím pendant mohutnému čelnímu reliéfu s motivy jabloneckého průmyslu, společnému dílu Karla Wintera a Franze Huba. Mezi architektonicky nejzajímavější a nejpůsobivější části interiéru patřily doplňkové komerční prostory – vinárna, restaurace, kavárna, které po roce 1945 bohužel zanikly. Navzdory tomu si radnice dodnes zachovala řadu původních dispozičních celků, jednotlivých prvků a detailů i technických kuriozit v čele se stále funkčním oběžným výtahem.

K výročí otevření jablonecké radnice přichystalo vedení města zajímavé prohlídky, které návštěvníkům umožní podívat se do míst, která jinak zůstávají veřejnosti skryta. První prohlídka bude 1. února 2023 a už nyní je možné si na ni zajistit vstupenky v předprodeji.

Vstupenky na prohlídku radničních interiérů si zájemci mohou zajistit trojím způsobem. Buď přes web společnosti Kultura Jablonec nebo prostřednictvím portálu E-vstupenka, třetí možností pak je recepce Eurocentra.

Přidat komentář (0 Komentářů)
Lis-Hron-Šolc-Liberec

Liberecká informační společnost (LIS), a.s. byla založena za účelem uspokojování veřejných potřeb města Liberce. Jde například o rozvoj jeho informačního systému. Město LIS výlučně vlastní a vykonává nad ní dohled skrze své orgány. Pokud se byť jen právní laik seznámí s problematikou zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen InfZ), musí dojít k závěru, že LIS je učebnicovým příkladem společnosti spadající pod tento zákon.

V březnu 2013 jsem jako spolupracovník Změny pro Liberec pracoval na porovnání nákladů různých měst na IT. Podle InfZ jsem se proto LIS zeptal, jaké konkrétní služby pro Liberec provozuje a kolik za ně sama platí svým dodavatelům. Moji žádost LIS ale zamítla s tím, že se necítí být povinnou podle InfZ. A to i po odvolání, kde jsem navíc uváděl odkaz na konkrétní judikaturu svědčící o opaku. V obou případech mi přitom nebyl uveden ani jeden jediný argument, proč by LIS pod InfZ spadat neměla.

Bohužel to nebyl ani první případ, kdy LIS odmítla podat informace. Již v minulosti totiž zamítla například jinou žádost podanou podle InfZ Jaromírem Baxou. Nezbylo mi tedy, než podat žalobu ke Krajskému soudu (KS). Je nutné také podotknout, že proti vydání informace hlasoval v tu dobu v představenstvu LIS bohužel i člen nominovaný sem za Změnu pro Liberec (dnes již v TOP09). Po vydání rozsudku KS na podzim 2013 (viz dále), proto ZpL navrhla jeho odvolání, když byl navíc dopředu upozorněn na to, že jeho postoj je v rozporu nejen se zákonem, ale i s tím, co ZpL dlouhodobě prosazuje – transparentnost a otevřenost městských společností vůči občanům.

Před samotným soudem pak proběhla o celé věci ještě jedna diskuze zde na webu. Je zajímavé porovnat si zpětně názory Jiřího Šolce (předsedy představenstva LIS) a Michala Hrona (předsedy dozorčí rady) s tím, jak nakonec vše dopadlo a jak rozhodly nezávislé soudy.

Soudní spor před Krajským soudem

V září 2013 totiž KS vydal pravomocné rozhodnutí, že LIS je povinnou podle InfZ. Protože soud rozhodnutí LIS označil zároveň za nepřezkoumatelné kvůli jeho neodůvodněnosti, byla LIS uložena také povinnost znovu mojí žádost vyřídit. Já k tomu dodávám, že obě neodůvodněná rozhodnutí LIS jsou také hanebná, protože právě ta jejich neodůvodněnost vyvolává v tazateli pocit právní nejistoty, že něco přehlédl nebo opomněl, a zároveň mu ztěžuje možnost obrany (nelze napadnout konkrétní argument). Je to o to smutnější, že text druhého rozhodnutí zaslal ředitel společnosti mailem v kopii nejen J. Šolcovi, ale také M. Hronovi. Oba politici tedy tento postup kvitovali, aniž by zasáhli.

To bylo pro mne zklamání – na vlastní kůži jsem poprvé zažil, jak to v Liberci chodí, když se někdo začne ptát.

Zajímavé je také přečíst si toto vyjádření, které zaslala LIS soudu k mojí žalobě. Obsahuje sice různá levná a nepodložená tvrzení o tom, že moje žádost je nesrozumitelná, nepochopitelná a zasahuje do obchodního tajemství společnosti, chybí v něm ale opět jedna malá drobnost – jakýkoli argument, proč LIS nespadá pod InfZ. Přijde mi to nepochopitelné a tento dokument tak představuje v podstatě jen písemný důkaz absurdnosti celého konání představitelů společnosti. Vypovídá také o tom, jak moc uvážlivě LIS nakládá se svými prostředky, když zaplatila za vypracování takovéhoto dokumentu advokátní kanceláři.

Ignorování pravomocného rozsudku

Aby toho nebylo málo, podala si LIS proti rozsudku KS kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Podání stížnosti ovšem nemělo odkladný účinek, rozsudek KS byl totiž pravomocný! Přesto ho ale LIS dokázala zcela bezostyšně ještě dva měsíce ignorovat. Až když NSS zamítl žádost LIS o předběžné opatření na odklad vykonatelnosti rozsudku KS (kterou LIS také podala a jejíž podání samo o sobě ale odkladný účinek také nemělo!), a až když jsem LIS znovu vyzval k odpovědi dalším dopisem, dočkal jsem se konečně v prosinci 2013 opětovného vyřízení mé žádosti – a dokonce kladného. Nicméně kasační stížnost u NSS LIS bohužel přesto nestáhla. 

Zamítnutí kasační stížnosti LIS Nejvyšším správním soudem

Kasační stížnost LIS založila hlavně na tom, že
1)    KS nenařídil ústní jednání, kde LIS chtěla uvést svoje argumenty, čímž ji poškodil.
2)    Od doby založení LIS se těžiště její činnosti přesunulo k soukromoprávní oblasti, a to k poskytování služeb elektronických komunikací za účelem zisku….       

V březnu 2014, rok od vznesení mého dotazu na LIS, pak NSS uvedenou kasační stížnost zamítl. Tvrzení LIS číslo 1) označil za účelové (více viz. odst. 15 rozsudku). Mě osobně přijde navíc jako nehorázné právě vzhledem k tomu, jakým způsobem LIS písemně (ne)argumentovala u KS ve výše uvedeném případě. Tvrzení číslo 2) a související pak NSS označil za zcela obecná a zcela nepodstatná (odst. 20), když je nutné mít na zřeteli zejména to, že podle zákona o obcích by měla být činnost obce spojena vždy s uspokojováním veřejných zájmů a s plněním úkolů obce. NSS přitom uvedl odkaz na judikaturu, která byla LIS předložena mnou již při odvolání v roce 2013!

Celý tento zbytečný a nesmyslný soudní spor považuji za smutný příklad toho, jak v Liberci reálně přistupují v tuto chvíli komunální podniky a politici v jejich čele ke zveřejňování informací. Je pozitivní, že se NSS v Brně vypořádal také s argumenty, které LIS nakonec uvedla v kasační stížnosti. Znamená to totiž ve svém důsledku, že byl nezávisle potvrzen dlouhodobý postoj Změny pro Liberec, že všechny komunální podniky města Liberce mají povinnost podávat informace podle InfZ, protože uspokojují a vlastně musí uspokojovat zejména veřejný zájem. Doufám tedy, že můj případ poslouží jako precedens, a že tato věc tak snad již nebude v Liberci nikdy více předmětem žádného politického sporu a že otázky všech občanů na všechny městské společnosti budou ve všech případech solidně vyřizovány podle zákona.

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ 

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;