Jablonecká radnice slaví výročí a zve na prohlídky

Jako je liberecká radnice jedním ze symbolů města pod Ještědem, neméně monumentální radnice je i v sousedním Jablonci nad Nisou. Je o pár desítek let mladší než ta liberecká, ale i tak jí je v těchto dnech již 90 let. Město proto chystá prohlídky tohoto funkcionalistického skvostu pro veřejnost a ty jistě budou stát za vidění.

Zatímco v Liberci hrál v 19. století hlavní roli textil, v Jablonci to bylo sklo. Největší konjunktura přišla až s lety po první světové válce a jeden čas to dokonce vypadalo, že Jablonec nad Nisou přeroste svým významem a počtem obyvatel i sousední Liberec. Aby ne, z pětitisícového městečka na úpatí hor rostlo sklářské centrum staré monarchie a později i mladé republiky se skoro 40 tisíci lidmi. A takový význam si vyloženě říkal o novou budovu radnice, která by do světa hlásala bohatství a slávu skleněného města v Jizerských horách.

Jablonecká radnice byla nejvýznamnější stavbou libereckého architekta Karla Wintera, ten s ní strávil pět let života. Stavba probíhala v letech 1931-1933. Podrobné plány, návrhy interiérů a vybavení architekt zpracovával v průběhu realizace a vytvořil celkem 1000 výkresů. Interiéry včetně vybavení navrhl architekt Winter v duchu meziválečné moderní architektury, do níž se promítly vlivy konstruktivismu a funkcionalismu.

Vítězný projekt byl tehdy vybrán z úctyhodných 177 došlých návrhů. Výrazná hranolová věž (51 m vysoká) s hodinami se stala dominantou čtyřpatrové funkcionalistické stavby. Za jasného počasí je z ní vidět Ještědský hřbet, Jizerské hory, Černostudniční hřeben, Císařský kámen nebo Petřín. Součástí reprezentativní budovy jablonecké radnice bylo a stále je i velkolepě pojaté funkcionalistické kino, tehdy druhé největší v Československu a jedno z nejmodernějších. 

Winterův projekt prošel v průběhu soutěže a následné realizace řadou úprav, které dokumentuje rozsáhlý konvolut plánů a studií, uchovávaný ve stavebním archivu města. Architektonické řešení radnice je ovlivněno moderním purismem, nicméně s nepřehlédnutelnými tradicionalistickými prvky. Podobu stavby inspirovala koncepce gotických a renesančních italských radnic, které Winter poznal během své studijní cesty po Itálii. Polyfunkční objekt, který ve svých útrobách pojal jak sídlo samosprávy, tak i provoz společenských zařízení, mj. kavárny, zmíněného kina či restaurace, tak může být zdárným příkladem dnešním administrativním budovám.

Nejreprezentativnějším prostorem byl slavnostní zasedací sál, prostupující druhým a třetím podlažím jižního křídla a vybavený stylovým nábytkem a galerií pro návštěvníky. Horizontálně je sál členěn pásy v omítce, zakončenými geometrickým vzorem, tvořícím pendant mohutnému čelnímu reliéfu s motivy jabloneckého průmyslu, společnému dílu Karla Wintera a Franze Huba. Mezi architektonicky nejzajímavější a nejpůsobivější části interiéru patřily doplňkové komerční prostory – vinárna, restaurace, kavárna, které po roce 1945 bohužel zanikly. Navzdory tomu si radnice dodnes zachovala řadu původních dispozičních celků, jednotlivých prvků a detailů i technických kuriozit v čele se stále funkčním oběžným výtahem.

K výročí otevření jablonecké radnice přichystalo vedení města zajímavé prohlídky, které návštěvníkům umožní podívat se do míst, která jinak zůstávají veřejnosti skryta. První prohlídka bude 1. února 2023 a už nyní je možné si na ni zajistit vstupenky v předprodeji.

Vstupenky na prohlídku radničních interiérů si zájemci mohou zajistit trojím způsobem. Buď přes web společnosti Kultura Jablonec nebo prostřednictvím portálu E-vstupenka, třetí možností pak je recepce Eurocentra.

Přidat komentář (0 Komentářů)
Liberecký kraj

Státní správa i samosprávné úřady umožňují v dnešní době běžnému občanovi poměrně do hloubky nahlížet do svojí činnosti. Díky dálkovému přístupu takto může občan nahlížet do zápisů z komisí, výborů, zastupitelstev.. Někdy lze touto cestou objevit vcelku zajímavé a veřejnosti skryté procesy. Takovým případem je i projednávání výzvy protikorupční organizace Oživení adresované vedení Libereckého kraje k vymáhání škody způsobené nezákonnou výpovědí zaměstnanci p. Kroutilovi. Proč jindy tak transparentní hejtman postupuje v této věci liknavě a viníka hájí, přestože věcná podstata škody je zřejmá?

Historie případu Kroutil

Jako špičkový odborník na dotace a projektové řízení pracoval p. Kroutil na krajském úřadě Libereckého kraje jako manažer projektu IP1 zaměřeného na sociální služby. Odhalil, že někteří žadatelé nevyužívají řádným způsobem poskytnuté finanční prostředky a celkově projektu chybí dostatečná kontrola. Znepřátelil si tak bývalé vedení resortu a kraje (soc. dem.) a jejich vlivné kamarádíčky, kteří zřejmě z „odkloněných“ peněz měli užitek, a ti ho na oplátku vystavili likvidační kampani.

V červnu 2010 byl propuštěn za smyšlená pochybení, ale uspěl se žalobou u Okresního soudu v Liberci, který v dubnu 2012 označil výpověď za neplatnou. Kraj mu poté vyplatil ušlou mzdu, ačkoli na jeho místě pracoval již jiný zaměstnanec.

Současný spor o vymáhání škody

Z jednotlivých zápisů se dozvídáme, že se p. Kroutil nejprve sám v létě loňského roku obrátil na vedení kraje s podnětem, aby kraj začal škodu vymáhat. A jak pochodil? Nijak. Kraj škodu po tehdejším řediteli p. Havlíkovi jako hlavní odpovědné osobě za nezákonnou výpověď (a stále dodnes setrvávajícím v této funkci) vymáhat nezačal.

Věci se poté ujalo renomované protikorupční sdružení Oživení, které v říjnu 2013 vyzvalo orgány kraje k vymáhání škody, než dojde k promlčení nároku na ni. Jaká byla reakce ze stranu KÚ? Na obranu hlavního „viníka“ škody ředitele Havlíka přispěchali právníci KÚ (jeho podřízení) s účelovým stanoviskem, že zjednodušeně řečeno „škoda nevznikla“. Oblíbený to obranný postup, který veřejnost zná z mnoha podobných případů. Zvláštní je, že tento názor převzalo i politické vedení a chystalo se ho stvrdit rozhodnutím zastupitelstva.

Právníci z Oživení však urychleně zareagovali a těsně před listopadovým zasedáním zastupitelstva LK, kde se měla schválit negativní odpověď hejtmana LK na jejich výzvu, zaslali ke stanovisku krajských právníků podrobný rozklad. V něm je natolik přesvědčivě usvědčují z omylu, že si zřejmě zastupitelé netroufli výzvu jako celek odmítnout a výsledkem bylo, že hejtman bod č. 40 „Informace o výzvě občanského sdružení Oživení  a odpovědi hejtmana na tuto výzvu“ z programu zasedání raději stáhl, s odůvodněním, že se právníci KÚ LK sejdou s právníky z Oživení a dohodnou se na společném stanovisku.

Nejnovější vývoj případu

Pokud se čtenář bude ptát, zda je po více než 3 měsících ono „společné stanovisko“ na světě, pak pro něj bude odpověď zklamáním. Případ putuje jako horký brambor po jednotlivých výborech a komisích. Nikde se k němu nemají, vždy se najde argumentace, proč jim to nepřísluší.... Komické. Členové výborů se při jednání o tomto bodě například ptají, zda je výzva Oživení obsahově totožná se starším podnětem p. Kroutila a víceméně kladná odpověď je pro ně důvodem, proč se o ni dále nezajímat.

Jako poslední tak o výzvě jednala Protikorupční komise Rady kraje na svém lednovém zasedání.  Ta dle veřejně dostupného zápisu překvapivě neschválila návrh p. Hrona na postoupení podnětu Oživení Radě LK s doporučením, aby  se tímto podnětem vážně zabývala (PRO: 1 - PROTI: 3 - Zdržel se: 3).

Schválen tak byl jiný návrh p. Vaňka, aby na příští únorové jednání komise byl přizván ředitel Havlík, aby komisi seznámil s výsledky auditního řízení na  oddělení interního auditu KÚ LK.  V době psaní tohoto článku nebyl zápis z tohoto nedávného jednání ještě zpřístupněn, proto si na výsledek musíme ještě nějakou dobu počkat.

Přehledné shrnutí případu i s odkazy na dokumenty lze nalézt na této stránce:
http://www.bezkorupce.cz/nase-temata/odpovednost-vuci-obci/monitoring-vymahani-skody/liberecky-kraj-neakceptuje-pravomocne-rozhodnuti-soudu/

Samo Oživení zde poněkud zklamaně popisuje aktuální vývoj takto:
„Následně jsme byli informováni panem hejtmanem Martinem Půtou, že projednáním celé věci byl pověřen ředitel Krajského úřadu, Mgr. René Havlík.  Dne 9.1.2014 tak proběhla v sídle Krajského úřadu Libereckého kraje schůzka Oživení s ředitelem krajského úřadu, jíž byli účastni taktéž zaměstnanci právního oddělení. Bohužel výsledek této schůzky nenaplnil naše očekávání, neboť kraj dle našeho názoru zcela účelově zastával své „právní stanovisko“, jež je však bohužel, jak bylo uvedeno výše zcela mylné. Bez povšimnutí nelze nechat ani skutečnost, že právě osoba odpovědná nebo spoluodpovědná za vznik škody, rozhoduje o argumentech pro její vymáhání.“

Dílčí souvislosti případu 

  1. viník hlídá sám sebe aneb kozel zahradníkem

    Jak správně v článku poukazuje již samo Oživení, je poněkud absurdní, že hejtman pověří prošetřením věci člověka, který nezákonnou výpověď vydal a tudíž je sám i nejpravděpodobnějším viníkem škody. Jak se asi takový člověk bude k uznání existence škody stavět?

  2. role podřízených zaměstnanců

    Chování zaměstnanců právního odboru vyvolává pochybnosti o tom, zda tito úředníci hájí zájmy krajského úřadu (a jako odpovědný hospodář by měli mít zájem na vymožení škody), nebo zda z loajality či z jiných důvodů hájí svého nadřízeného. V takovém případě by se mohlo jednat o střet zájmů.

  3. role hejtmana Půty

    Postup hejtmana vzbuzuje také řadu otazníků. V podstatě natahováním sporu i původní akceptací závěru krajských právníků stojí na straně ředitele Havlíka. Proč to dělá? Vyvažuje nějaké vazby z pozadí? Je pro něho tento člověk tak nepostradatelný (nebo naopak pro něj nebezpečný), že si nemůže dovolit postupovat proti němu razantněji?

    Bojí se snad, že  by tím utrpěl škraloup na své pověstné popularitě? Nebo „pouze“ není schopen účelovost tvrzení o „neexistenci škody“ rozpoznat? Potom by neměl takový post zastávat. Jako chybný krok se jeví i pověření ředitele Havlíka k projednání škody s Oživením. Viník bude prověřovat sám sebe. Že je to Kocourkov? Pro hejtmana zřejmě ne. Ironií osudu je také to, že samotnému SLK kritika případu s rozkrádáním dotací v IP1 posloužila v předvolební kampani. Nyní však již na jeho došetření nemají zájem.

  4. rovina osobní statečnosti p. Kroutila

    V neposlední řadě jde v celé kauze i o nevídaný příklad osobní statečnosti a morální integrity člověka, který neváhal tváří v tvář nebezpečí profesní likvidace vystoupit proti nepravostem.

  5. pasivní role médií

    Zarážející na celé věci je, že se o případ vůbec nezajímají média, která jinak o podobném případu z liberecké radnice, kde však jde o 10-ti násobně nižší škodu, informovala. Pravda také je, že někteří novináři umí jít velmi investigativně po jednotlivých kauzách, využívajíc například i institutu práva na informace dle zákona č. 106/1999 Sb. Činí tak však zřejmě jen v případech jim nepohodlných politiků. Možná je důvodem mlčení novinářů o této kauze to, že jen dostatečně nevnímají její význam. Nechme se tedy do budoucna překvapit a sledujme zatím aktivně další vývoj sami jako občané.  

Martin Sýkora,
autor působí jako projektový konzultant

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ 

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;