Kraj vyhlašuje dotační programy na příští rok. Podpoří školství, řemesla či dopravu

Bezmála 111 milionů korun má Liberecký kraj ve svém dotačním fondu na rok 2022. Vyhlášení některých programů na svém včerejším jednání již odsouhlasili krajští radní. Jedná se zejména o podporu národnostních menšin, karavanových stání, cyklodopravy, životního prostředí či památek. Další programy bude kraj vyhlašovat v nejbližších týdnech.

„Dotační fond Libereckého kraje funguje od roku 2014, a to podle předem známých kritérií a pravidel, která jsou stejná pro všechny zájemce. Je otevřený a transparentní a já jsem rád, že se nám v něm v posledních letech daří vyčleňovat částku přesahující stamilionovou hranici. Výjimku tvořil pouze rok 2020, kdy jsme kvůli koronavirové pandemii byli nuceni snížit objem financí na 91,6 milionu. Na příští rok však opět počítáme s bezmála 111 miliony korun. Podpoříme z nich zejména dlouhodobé investice v malých obcích, obnovu hasičského vybavení a techniky, záchranu památek či cyklodopravu,“ uvedl hejtman Martin Půta.

„Dotační fond Libereckého kraje je velice důležitým počinem, jelikož podporuje řadu aktivit v mnoha oblastech života v regionu. Kraj podporuje nejenom finančně nákladnější projekty, ale také ty drobné, které nemohou najít podporu z jiných zdrojů,“ doplnil Jiří Ulvr, člen rady kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.

Tabulka s přehledem vývoje financí v Dotačním fondu Libereckého kraje (po úpravách rozpočtu, zapojení vyšších daňových příjmů, případných rezerv a restrikcí):

Rok

Částka v Kč

2014

48.700.000

2015

64.200.000

2016

87.123.000

2017

100.000.000

2018

120.800.000

2019

120.800.000

2020

91.600.000

2021

110.500.000

2022

110.800.000

celkem

854.523.000

 

Krajští radní v úterý 7. prosince prozatím odsouhlasili vyhlášení těchto dotačních programů:

Oblast

Program

částka v Kč

Školství

4.1 volnočasových aktivit

2.100.000

4.3 Specifická primární prevence rizikového chování

800.000

4.7 Podpora kompenzačních pomůcek pro žáky s podpůrnými opatřeními

400.000

Sociální věci

5.1 Podpora integrace národnostních menšin a cizinců

1.093.000

Doprava

6.1 Rozvoj cyklistické dopravy

4.600.000

6.3 Podpora projektové přípravy

2.000.000

Kultura, památková péče a cestovní ruch

7.2 Záchrana a obnova památek v Libereckém kraji

10.000.000

7.6 Řemeslná a zážitková turistika

1.000.000

7.10 Rozvoj doprovodné turistické infrastruktury – karavanová stání

3.000.000

Životní prostředí

8.1 Podpora ekologické výchovy vzdělávání a osvěty   

1.400.000

8.2 Podpora ochrany přírody a krajiny  

3.000.000

8.3 Podpora zemědělství, včelařství a lokální produkce

3.000.000

8.5 Podpora předcházení vzniku odpadů a využití bioodpadu

2.000.000

8.6 Podpora retence vody v krajině   

9.500.000

CELKEM

43.893.000

 

Další dotační programy bude kraj vyhlašovat v nejbližších týdnech. Dotační fond Libereckého kraje disponoval v loňském roce podle schváleného rozpočtu 110,5 milionem korun.

Přidat komentář (0 Komentářů)
Jiří Plašil - nový územní plán Liberec

24.6. J. Felcman na těchto stránkách specifikoval další témata, o kterých by se měla vést debata k novému územnímu plánu. I když si nemyslím, že je na tomto místě ta nejlepší příležitost pro vyčerpávající odborné vysvětlení (nakonec není to jediná platforma, na které se s J. Felcmanem setkáváme), dovolím si ještě jednou poněkud zjednodušeně reagovat.

Mám obavy, že celková diskuse k ÚP je zde dokladem toho, jak zklamání z minulého vývoje ztěžuje možnost racionálního řešení dnešních i budoucích problémů města.
I já bydlím v Liberci a myslím, že poněkud déle než J. Felcman.

To říkám jen proto, abych doložil, že i já mám k městu náležitý vztah. I já zde vidím vedle obecně známých hodnot i řadu chyb předchozího vývoje, které se standardně vyskytují i v jiných městech a jsou více či měně zapříčiněny minulými územními plány. Proto jsem také přijal výzvu, abych se podílel na zpracování nového ÚP. A řekl bych, že řadu požadavků uváděných J. Felcmanem řeším v rámci možností platné legislativy.

Regulační plány
K lokalitám Papírové náměstí, Textilana a Perštýn jsem se vyjádřil již minule. Ještě upřesním - pokud ÚP bude podmiňovat zástavbu např. lokality Papírové náměstí pořízením regulačního plánu, pak je zde do jeho vydání de facto stavební uzávěra. Kterýkoli z desítek investorů i třeba drobné dostavby v lokalitě (např. pan Hůlka) pak tento regulační plán musí zajistit, nebo má smůlu.

Tomu se snažím zabránit tím, že od počátku prosazuji cosi jako druhou variantu uváděnou J. Felmanem – obecnou možnost dohody osvíceného vedení města s investorem, v případě opravdu zásadní a aktuální transformace kteréhokoliv území města, na společném zpracování regulačního plánu. Tento přirozený požadavek však nelze zakotvit do ÚP a navíc nejsem schopen rozptýlit pochybnosti J. Felcmana o osvícenosti vedení města.

Rozlézání města do krajiny
Musím upozornit, že v případě potřeby bytů se nejedná o odhad, ale o celkem přesné výpočty vycházející samozřejmě z určitých předpokladů. Ty jsem vysvětloval již mnohokrát, jen doplním, že standardní odpad cca 100 bytů za 10 let držíme i do budoucna.

Co se však týká sídlišť, tam v duchu J. Felcmanem často vzývaných evropských trendů počítáme s opravdovou revitalizací (hovoříme o horizontu 20 let). Problémy sídlišť neřešitelné současným „pozlacováním“ totiž spočívají v neurčité struktuře ploch včetně již zmiňovaných veřejných prostranství, nadměrné hustotě a výšce, z níž plynou i např. problémy s parkováním.

Navíc z prací profesora Gehla nově objevovaných po třiceti letech, jehož přednášky jsem měl možnost navštívit s primátorem Korytářem, plyne mimo jiné, že rodinné bydlení nad 4. podlažím je sociologicky nevhodné. Z tohoto pohledu považuji 10% úbytek počtu bytů na sídlištích, námi započtený především pro možnost spojování malých bytů, za velice střízlivý.

Již bylo řečeno, že ÚP vyžaduje dohodu mnoha filosoficky různě orientovaných subjektů. I já jsem zastáncem bydlení v centru města, ve kterém sám bydlím. Přesto se snažím respektovat i onen sen mnoha mladých a vzdělaných lidí o rodinném domku.

Jak jsem uvedl v minulém příspěvku, oproti konceptu jsme rozsah ploch pronikajících do krajiny ve všech uváděných lokalitách (Radčice, Ostašov,...) výrazně omezili pod tlakem jejich obyvatel i na popud dotčených orgánů. Na druhé straně to však byli jak občané, tak dotčené orgány, kdo nekompromisně požadovali na zbylých plochách snížit hustotu i výškovou hladinu až na ona 2 podlaží umožňující výstavbu rodinných domů.

Upřednostňování silniční infrastruktury
Velká západní obchvatová komunikace není ani velká ani obchvatová a už vůbec netvoří alternativu průtahu městem. Jedná se o doplnění chybějícího propojení základního dopravního rastru města v jeho západní části, jehož potřebnost byla potvrzena dopravními odborníky z týmu Vize pro Liberec arch. Janďourka. Vždy jsme prezentovali její přiměřené zátěže a ještě stále se snažíme její trasu „humanizovat“ s ohledem na její význam a připomínky obyvatel.

Prioritou zkvalitňování silniční sítě v ÚP je právě ona požadovaná ochrana centra před zbytnou průjezdnou dopravou a možnost vybudování kvalitních koridorů pro veřejnou dopravu. Doprovodné pásy pro cyklisty budou umisťovány tam, kde je to opodstatněné a možné, v opačném případě se využije nové možnosti zatraktivnění historických komunikací pro tuto „bezmotorovou“ dopravu.

V případě námi poměrně bohatě rozvíjené tramvajové dopravy se nám bohužel nedaří přesvědčit např. pana Baxu a paní Vízkovou o tom, že obslužná tramvajová trasa patří do těžiště osídlení (viz. pěší zóny) a v době realizace bude opravdu ekologickým prostředkem hromadné dopravy.

Chytřejší podpora rozvoje průmyslu
Vzhledem k tomu, že nadále usilujeme o zkvalitnění návrhu ÚP, mohu slíbit, že se možností podrobnější specifikace typu ekonomických aktivit budeme znovu zabývat, stejně jako jsme postupně upravovali regulativy. J. Felcman však dobře ví, že to bude jednak právě krajský úřad, kdo bude naši snahu usměrňovat do souladu s platnou legislativou, a pak také náš zadavatel – Město Liberec, který v tomto směru může uplatnit své požadavky na maximální flexibilitu ploch.

V této souvislosti bych se rád dotkl zjednodušujícího přístupu k obchodním centrům. Centra měst vznikla kolem tržišť na brodech řek. ÚP však nemá prostředky, jak oddělit běžné nebo luxusní malé nákupy, které opět v souladu s Gehlem do center přirozeně patří, od nákupů do vozíků, které generují kapacitní dopravu a my je nemůžeme zakázat.

Návrh J. Felcmana - nutit investory stavět obchody „do výšky a hloubky, aby se ušetřila plocha“, jde podle mně proti snaze o neumrtvení např. Pražské a Moskevské ulice. Já bych naopak rád omezil tato zařízení v centru na 1. a 2. podlaží a ostatní podlaží určil pro bydlení, ale mohu v ÚP?

My se např. snažíme regulativy ploch kapacitního obchodu zajistit možnost jejich budoucí transformace na výrobní aktivity, pro něž zřejmě nedosáhneme dostatečného rozsahu standardních ploch. Tím chceme zároveň umožnit návrat drobných obchodních jednotek, zbytečně doprovázejících prodejní hangáry, z periferie do centra města. Protože k tomu využíváme standardní (nudné) nástroje ÚP, není to na první pohled zjevné a nevede se k tomu diskuse.

Závěrem
Omlouvám se, jestli jsem některé lidi třeba při besedách naštval, že jsem neměl stejný názor jako oni. Prosím, zkuste se v klidu a bez emocí znovu zamyslet nad diskutovanými problémy, případně zeptat na vysvětlení některých sporných bodů ÚP. Pokusím se dát uspokojivou odpověď a prokázat, že v námi navržené koncepci ÚP při snaze o zachování její konzistentnosti došlo a stále dochází k posunům směrem k dosažení maximálního kompromisu v uspokojování různých zájmů.

Jiří Plašil

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;