Kraj vyhlašuje dotační programy na příští rok. Podpoří školství, řemesla či dopravu

Bezmála 111 milionů korun má Liberecký kraj ve svém dotačním fondu na rok 2022. Vyhlášení některých programů na svém včerejším jednání již odsouhlasili krajští radní. Jedná se zejména o podporu národnostních menšin, karavanových stání, cyklodopravy, životního prostředí či památek. Další programy bude kraj vyhlašovat v nejbližších týdnech.

„Dotační fond Libereckého kraje funguje od roku 2014, a to podle předem známých kritérií a pravidel, která jsou stejná pro všechny zájemce. Je otevřený a transparentní a já jsem rád, že se nám v něm v posledních letech daří vyčleňovat částku přesahující stamilionovou hranici. Výjimku tvořil pouze rok 2020, kdy jsme kvůli koronavirové pandemii byli nuceni snížit objem financí na 91,6 milionu. Na příští rok však opět počítáme s bezmála 111 miliony korun. Podpoříme z nich zejména dlouhodobé investice v malých obcích, obnovu hasičského vybavení a techniky, záchranu památek či cyklodopravu,“ uvedl hejtman Martin Půta.

„Dotační fond Libereckého kraje je velice důležitým počinem, jelikož podporuje řadu aktivit v mnoha oblastech života v regionu. Kraj podporuje nejenom finančně nákladnější projekty, ale také ty drobné, které nemohou najít podporu z jiných zdrojů,“ doplnil Jiří Ulvr, člen rady kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.

Tabulka s přehledem vývoje financí v Dotačním fondu Libereckého kraje (po úpravách rozpočtu, zapojení vyšších daňových příjmů, případných rezerv a restrikcí):

Rok

Částka v Kč

2014

48.700.000

2015

64.200.000

2016

87.123.000

2017

100.000.000

2018

120.800.000

2019

120.800.000

2020

91.600.000

2021

110.500.000

2022

110.800.000

celkem

854.523.000

 

Krajští radní v úterý 7. prosince prozatím odsouhlasili vyhlášení těchto dotačních programů:

Oblast

Program

částka v Kč

Školství

4.1 volnočasových aktivit

2.100.000

4.3 Specifická primární prevence rizikového chování

800.000

4.7 Podpora kompenzačních pomůcek pro žáky s podpůrnými opatřeními

400.000

Sociální věci

5.1 Podpora integrace národnostních menšin a cizinců

1.093.000

Doprava

6.1 Rozvoj cyklistické dopravy

4.600.000

6.3 Podpora projektové přípravy

2.000.000

Kultura, památková péče a cestovní ruch

7.2 Záchrana a obnova památek v Libereckém kraji

10.000.000

7.6 Řemeslná a zážitková turistika

1.000.000

7.10 Rozvoj doprovodné turistické infrastruktury – karavanová stání

3.000.000

Životní prostředí

8.1 Podpora ekologické výchovy vzdělávání a osvěty   

1.400.000

8.2 Podpora ochrany přírody a krajiny  

3.000.000

8.3 Podpora zemědělství, včelařství a lokální produkce

3.000.000

8.5 Podpora předcházení vzniku odpadů a využití bioodpadu

2.000.000

8.6 Podpora retence vody v krajině   

9.500.000

CELKEM

43.893.000

 

Další dotační programy bude kraj vyhlašovat v nejbližších týdnech. Dotační fond Libereckého kraje disponoval v loňském roce podle schváleného rozpočtu 110,5 milionem korun.

Přidat komentář (0 Komentářů)
územní plán-Liberec

V diskuzi pod článkem R. Kousala obsahujícím kritiku právě projednávaného územního plánu Liberce jsem vyjádřil několik námětů, o kterých by se především měla dle mého názoru vést debata.

Na tyto náměty zareagoval ve svém článku hlavní projektant libereckého územního plánu, Ing. arch. Jiří Plašil, a proto cítím potřebu se k tématu ještě jednou vyjádřit.

Na úvod se představím – pracuji na oddělení územního plánování libereckého krajského úřadu, který má na starosti mimo jiné dohlížení na zákonnost procesu pořizování územních plánů obcí. Nicméně zákonné souvislosti nejsou předmětem tohoto článku. Píši ho jako člověk, který v Liberci žije, a rád by žil ve městě fungujícím. Zde je tedy podrobnější rozvedení mých věcných výtek vůči Návrhu nového územního plánu Liberec:

Chybí požadavek na regulační plány

Centrum města je klíčovým územím, které do značné míry určuje kvalitu života ve městě pro jeho obyvatele. Lidé se v centru potkávají, chodí za zábavou, za nákupy, centrum reprezentuje obraz města pro jeho obyvatele i návštěvníky. Je tudíž naprosto přirozené, pokud si vedení města ponechá ve svých rukou možnost podobu centra ovlivňovat. Řeči o tom, že pozemky jsou v rukou soukromých majitelů a je třeba především vycházet z jejich investičních plánů, nejsou na místě. Chytrá radnice musí zajistit fungování města jako celku a nástroje územního plánování jí to umožňují.

  • Fórum, o jehož architektonických kvalitách se raději nezmiňovat.
  • Plaza, která si ze zoufalství zaplnila dvě patra umělohmotnými dinosaury.
  • Prázdná Delta, která se mohla jen koukat, jak se její nájemníci rozprchli do nových obchodních domů.
  • Centrum, které je kvůli kapacitním obchodním domům a jejich parkovištím úplně zbytečně zahlcováno automobily.

Copak tyto zkušenosti nestačí k tomu, aby už i liberecká radnice pochopila, že prostě nelze vše přenechat jen na rozvaze soukromých investorů? Je zřejmé, že takto fatální zásahy do městského prostředí je třeba podřídit procesům, v rámci kterých se budou moci vyhodnotit širší souvislosti. A ne pouze zájem vlastníka nemovitostí. Procesy jsou dávno vymyšleny, jen je využít. Jmenují se regulační plány.

Princip je prostý. Na tzv. transformační plochy (zmiňované Papírové náměstí, Textilana, Perštýn aj.) se v územním plánu vynese podmínka pořízení regulačního plánu. Investor, který bude chtít v plochách stavět, tento regulační plán zpracuje, a to s tím vědomím, že ho bude muset projednat s veřejností a zastupitelstvo mu ho bude muset schválit. Bude tedy mít eminentní zájem na tom, aby předložil takové řešení, které si před občany i zastupiteli obhájí. Město takový proces nemusí stát ani korunu!

Existují ale i další varianty: Osvícené vedení města se dohodne s investorem, aby společně uspořádali architektonickou soutěž na zpracování regulačního plánu. Soutěž se stane podnětem k široké diskuzi nad tím, jak předmětné plochy řešit. S výsledkem budou občané města mnohem více ztotožněni. Ano, i takto se dá plánovat město. Srovnejte prosím s uplynulými 20 lety v Liberci…

Rozlézání města do krajiny

Další výtkou, kterou jsem k Návrhu územního plánu Liberec vyslovil, bylo z mého pohledu příliš rozmařilé navrhování nových ploch pro bydlení do volné krajiny. První příčinnou je poměrně maximalistický odhad potřeby bytů. Projektant dospívá při svém výpočtu k celkové potřebě 11690 nových bytů do roku 2030. A to při předpokládaném nárůstu obyvatel o cca 6000. Odůvodněno je to mimo jiné zvyšováním standardu bydlení a odpadem staršího bytového fondu. Nicméně dle mého názoru by se už zde „dalo hodně ušetřit“. Např. zatímco za posledních 10 let byl odpad bytového fondu odhadnut na cca 100 bytů, nyní je do roku 2030 odhadnut odpad (vč. předpokládané revitalizace sídlišť) na 2800 bytů. Většina sídlišť je nyní postupně renovována a proto nemohu sdílet odhad projektanta, že v příštích 17 letech půjde každý desátý panelový dům k zemi.

Nicméně mnohem důležitější než absolutní počet potřebných bytů považuji jejich rozmístění do území. J. Plašil sice ve svém článku tvrdí, že mezi byty navrženými v bytových domech a rodinných domech je poměr 70:30. Nicméně je třeba se podívat na dopad takového návrhu na zábor volné krajiny. Nové zastavitelné plochy v ÚP Liberec (tzn. plochy, které jsou dnes zelené, bez oplocení, ale územním plánem jsou navrženy k zastavění) mají rozsah celkem 536 ha. Jde o všechny nové plochy pro bydlení, výrobu, dopravu apod. Z toho je celých 253 ha určeno pro bydlení v objektech do 2 nadzemních podlaží. Tzn. de facto v rodinných domech. Plochy, kde je možné umístit nové bytové domy, jsou velké pouze 65 ha.

Vnímám, že sen o rodinném domku na kraji města je stále v ČR populární, nicméně je třeba se ptát, do jaké míry si může Liberec jeho naplňování dovolit. Liberec je ze všech stran obklopen hory a lesy. Je to jeho velkou devizou, ale zároveň i limitem. Hesla o městu uprostřed hor a volné přírody v souvislosti s Libercem slýcháme často. Postupně budovaná hradba z rodinných domků okolo města však přístup do volné krajiny znesnadňuje všem jeho obyvatelům. Uspokojení potřeby rodinného bydlení na okraji města se dostává do střetu s kvalitou života obyvatel centrálních částí města. A těch je bezpochyby mnohem více.

Zde je na místě dodat, že se této koncepci územního plánu Liberce nelze divit za situace, kdy pověřený náměstek, Ing. Jiří Rutkovský, veřejně prohlašuje, že přece každý, kdo by si mohl vybrat (rozuměj, měl na to peníze), by přece raději bydlel v domku za městem, a ne v centru. (Viz jeho výstup na veřejné debatě zde: http://www.stream.cz/uservideo/798512-liberec-mesto-bez-majetku-cast-1, od 59:13.) Pokud o územním plánování města rozhoduje člověk, který už město hodil de facto přes palubu, úprk na periferii je opravdu možná ta nejlepší strategie.

Nemluvě o zahlcování centra auty, celkově většího objemu dopravy ve městě, nákladů na údržbu silnic a technické infrastruktury, bydlení v rodinných domcích na okraji města představuje především bariéru. Bariéru mezi městem a tím, čeho si na Liberci hodně lidí cení nejvíce, tedy volné přírody na dosah ruky. Především rozsáhlé zastavitelné plochy na posledních volných loukách pod Ještědem v Ostašově, z mého pohledu naprosto zbytečné zastavitelné plochy v Radčicích, nebo rozsáhlé nové plochy ve Vesci. To jsou místa, která by dle mého názoru měla být důsledněji ochráněna pro bezprostřední příměstskou rekreaci, pro bezprostřední možnost úniku z města do přírody.

Upřednostňování silniční infrastruktury

Především návrh velké západní obchvatové komunikace nepovažuji za dobrý způsob, jak rozvíjet dopravní systémy v Liberci. Město disponuje čtyřpruhovým severojižním průtahem, potřeba alternativní cesty mi není jasná. Uznávám argumentaci projektanta, že koncentrace automobilové dopravy na páteřní síť silnic by mohla uvolnit malé komunikace v obytných čtvrtích. Nicméně je na místě se ptát – nebylo by ze strany města lepší se upnout raději na dopravní projekty, které budou elegantnější, prostředí ve městě prospěšnější, modernější?

Namísto utrácení horentních sum za betonářské projekty by ke zlepšení dopravní situace ve městě možná mnohem více pomohlo zatraktivnění MHD. MHD je dnes tak drahá a pomalá, že se nemůžeme lidem divit, když volí pro pojíždění po městě právě automobil. Také zajišťování lepší průchodnosti a průjezdnosti města pro pěší či cyklisty (např. výkupem pásů neprostupných pozemků) se mi zdá jako mnohem chytřejší řešení dopravy ve městě. Z tohoto pohledu je pro mě např. plocha parkoviště na konečné tramvaje v Lidových Sadech přes všechno vysvětlování naprostou záhadou.

Chytřejší podpora rozvoje průmyslu

Ploch pro výrobu opravdu není (i při srovnání s jinými městy) v Liberci nějaký zvláštní nadbytek. Při navrhování nových ploch je ovšem třeba být obezřetný. „Průmyslová zóna“ Sever, z velké části zaplácaná obchodními domy, by mělo být pro město výrazným poučením. Je nutné si uvědomit, že obchodní domy opravdu žádná nová pracovní místa nevytvářejí, pouze je přetahují z jiných, krachujících, obchodů. O efektu pro pracovní trh je třeba uvažovat i při vymezování nových ploch pro výrobu. Přípustnost obchodních center z jejich regulativu již naštěstí v ÚP Liberec zmizela, ale stále je zde možnost umísťovat např. sklady.

Do velmi cenného území v blízkosti dálnice a železnice, pracovního trhu krajského a univerzitního města tak může být umístěno několik barevných krabic, jaké vidíme při příjezdu od Liberce do Prahy. Každá poskytne pracovní místa možná pro pár ještěrkářů a dva vrátné.  Za pár let můžeme mít plochy naplněné a na vznik pracovních míst ve městě to bude mít minimální dopad. Budou se hledat nové plochy, na nových loukách…

Proto je třeba přísněji využití ploch regulovat. Ty nejlukrativnější např. doplnit regulací hustoty pracovních míst na metr čtvereční. Tato praxe je v západních zemích běžná, neboť tam se již velmi dobře poučili, jak je každý metr městského prostoru cenný.

Dosud vystavené montovny přinesly Liberci krátkodobou prosperitu, ale stejně tak ho mohou stáhnout ke dnu. Jednostranně zaměřený automobilový průmysl může brzy zažít (např. kvůli stoupajícím cenám ropy) těžké časy. Město by proto mělo být aktivnější v podpoře diverzifikovanějších ekonomických aktivit a územní plán může být jedním z nástrojů.

Jindřich Felcman

Komentáře vytvořeny pomocí CComment


Provoz webu je podpořen Ministerstvem spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu „Prevence korupčního jednání“ a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

                                                                                                                                                       

Činnost webu podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

The project is being supported by the Open Society Fund Prague from the Active Citizens Fund. The programme promotes citizens’ active participation in the public life and decision making and builds capacities of civil society organizations. The Active Citizens Fund is financed from the EEA and Norway Grants.

 

                                                    

                                                                              

Copyright © 2016 Náš Liberec;