Liberecký kraj má další novum. Jeho nejvyšší politický představitel není už jen obviněný, ani obžalovaný, ale nově i odsouzený z přijetí úplatku a zneužití pravomoci. Martin Půta, stejně jako jeho Starostové, odmítají, aby se své funkce vzdal. Jak na celou situaci hledí český právní řád a co to znamená pro českou politickou kulturu i vnímání spravedlnosti? Na to našemu webu odpověděl Kryštof Doležal, právník Transparency International.

„Skutečnost, že byl hejtman Půta nepravomocně odsouzen nemá z právního hlediska přímý vliv na jeho výkon funkce člena zastupitele kraje, ani jeho roli hejtmana. Zákon totiž zánik mandátu spojuje pouze s případem, kdy dojde k nepodmíněnému odsouzení člena zastupitelstva k trestu odnětí svobody. K tomu v případě hejtmana Půty nedošlo, a rozsudek nadto ani není pravomocný.

To však neznamená, že se nejedná o zásadní problém z hlediska politické kultury a integrity. Vzhledem k tomu, že sám hejtman důvod pro rezignaci nevidí, tak bude na zastupitelstvu samotném, aby zhodnotilo, zdali je pro něj Půtovo setrvání v čele kraje přípustné, či nikoliv.

Celá kauza je přitom velmi problematická zejména z pohledu jejího mimořádně dlouhého trvání. Po více než deseti letech totiž máme k dispozici opět pouze nepravomocný prvostupňový rozsudek, dílem vlivem obhajoby, dílem naprosto absurdním, nelogickým a vadným postupem prvostupňového soudu v prvních letech řízení, jak ostatně uvedl následně i Vrchní soud v Praze, když rozhodoval o odvolání státního zástupce.

Taková časová prodleva je mimořádně nešťastná a nežádoucí, neboť všechny aktéry řízení neúměrně zatěžuje, a činí požadavek na jejich odstoupení z funkce obtížně realizovatelným. Pokud je totiž jakýkoliv politik, byť jen obviněný, neřkuli obžalovaný z trestného činu, je nanejvýš vhodné, aby ze své funkce alespoň dočasně odstoupil.

To platí o to více, souvisí-li vyšetřování přímo s výkonem jeho funkce. Jen obtížně však po něm můžeme vyžadovat, aby funkci nevykonával po dobu vyšších jednotek let, či dokonce po dobu přesahující let deset. V zájmu všech zúčastněných, a především i veřejnosti, by tak mělo být, aby podobné soudy trvaly co možná nejkratší dobu. Rozsudek vyřčený po celé řadě let od doby, kdy se skutek stal, totiž ztrácí svůj společenský a výchovný význam.

Skutečností je, že medián trvání trestního řízení od zahájení trestního stíhání do vydání pravomocného rozsudku je v Česku 105 dní. V případě korupčních trestných činů se však jedná o dní přibližně 1200. To lze zčásti přičítat složitosti případů, zčásti se však jedná i o procesní postup obžalovaných, či o přílišnou opatrnost orgánů činných v trestním řízení. Výsledek však není dobrý pro nikoho, pro veřejnost zejména.“

Transparency International – Česká republika, o.p.s.  je česká kancelář mezinárodní protikorupční nevládní organizace Transparency International, působící v České republice od roku 1998, jejímž posláním je mapovat stav korupce a svou činností přispívat k jejímu omezování.